V Česku lékaři evidují již desítky případů opičích neštovic. A přestože zatím epidemie nestřídá tu covidovou, virus má potenciál ji způsobit.
Proto odborníci z řad infektologů radí virus nepodceňovat a již nyní udělat vše pro to, aby se nerozšířil. S tím má pomoci vakcína, která je však v současné době doporučena pouze zdravotníkům nebo lidem, kteří měli kontakt s nakaženým. To chtějí infektologové změnit a umožnit přístup k očkování i dalším lidem, kteří jsou ve zvýšeném riziku nákazy. Jednou z možností ochrany jsou také antivirotika, lék však zatím v Česku není dostupný. I o tom budou odborníci hovořit na VIII. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který startuje 22. září v Praze.
Chtějí očkovat širší skupinu než ministerstvo
„Většina onemocnění opičími neštovicemi v Česku má lehčí průběh, nicméně v Evropě už jsou hlášena úmrtí. Přestože se virus nezdá být příliš nebezpečný, stále je to příbuzný viru pravých neštovic a ty nebezpečné byly,“ vysvětluje prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP.
Plané neštovice, kterými se v Česku ročně nakazí asi 40 000 lidí, jsou podle něj naprosto rozdílnou nemocí. Proto její prodělání nebo očkování proti planým neštovicím neochrání před nakažením virem neštovic opičích.
„Opičí neštovice jsou rozhodně něco, z čeho máme obavy. Přestože se zatím šíří hlavně jejich mírnější varianta, virus už ukázal, že umí překonat hranice a kontinenty. Proto nelze vyloučit ani to, že by mohla propuknout jeho epidemie,“ říká MUDr. Milan Zlámal, primář Infekční kliniky ÚVN Praha. Podle něj už EU na situaci reagovala společným nákupem vakcíny proti této chorobě.
„Vzhledem k vysokému počtu případů v ČR jsme byli ze strany Evropské unie zařazeni mezi rizikové země a ze společného nákupu vakcín jsme dostali 2 800 dávek. Což by při dvojdávkovém schématu odpovídalo naočkování 1 400 pacientů,“ říká MUDr. Zlámal.
Protože vakcína není v Česku registrovaná, vydalo Ministerstvo zdravotnictví mimořádné rozhodnutí o jejím použití. To počítá s očkováním zdravotníků a lidí, kteří byli v kontaktu s nákazou. Podle infektologů je to však málo na to, aby se zabránilo šíření viru.
„V současné době se opičí neštovice přenáší zejména intimním kontaktem, proto by bylo vhodné očkovat lidi, kteří jsou z tohoto pohledu ve vyšším riziku. Tedy ty, kteří často mění sexuální partnery, mají vícečetné sexuální kontakty a kteří se v tomto ohledu, řekněme, nedrží zpátky,“ říká MUDr. Dlouhý.
Takto nastavený systém mají například v USA. „Tato skupina obyvatel je potenciálním zdrojem infekce, proto je potřeba jí umožnit chránit se. Očkování po setkání s nakaženým má smysl do 4 dnů od kontaktu, později už ne,“ souhlasí MUDr. Zlámal. V Česku podle něj žijí řádově tisíce osob, které jsou potenciálními příjemci vakcíny.
Tisícům 13letých dětí stále chybí očkování proti HPV
Stará vakcína proti pravým neštovicím, kterou se v Československu očkovalo do roku 1980, podle odborníků nesplňuje současné bezpečnostní nároky, a nešlo by ji tedy znovu použít. Ovšem lidem, kteří ji v minulosti dostali, by případně měla stačit jediná dávka vakcíny nové.
Experti upozorňují, že vakcína není jedinou možností, jak s opičími neštovicemi bojovat. „V současnosti existuje jeden antivirotický přípravek, který je proti chorobě účinný. Nicméně v Česku není dostupný ani registrovaný. Vzhledem k potenciálu viru bych však považoval za vhodné, aby stát začal pracovat na nákupu léku a umožnil jeho použití v léčbě,“ upozorňuje MUDr. Dlouhý. Podle něj by měla vláda využít pozici českého předsednictví v Radě EU a zasadit se o dodávky antivirotika ohroženým zemím.
