V naší oblasti není zvyk jíst hmyz nic moc. Pokud se ale pohybujeme směrem k rovníku, čím blíže se k němu přibližujeme, tím je to častější.
Dokonce se uvádí, že až 2 miliardy lidí na světě dnes jedí hmyz. Samozřejmě to není jejich jediný zdroj energie či potravy, ale je také běžné, že tito lidé obcházejí a okusují zástupce hmyzí říše. Je pravda, že ve vyspělé západní civilizaci by pojídání hmyzu bylo prostě nechutné, ale jakmile se dostaneme přes tuto kulturní bariéru, není to nic neobvyklého. Tématu se věnoval portál zajimavaevropa.cz.
V podstatě se dá říct, že jíst hmyz je normální. „Dokonce i Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dnes uvádí až 1900 druhů hmyzu označených jako jedlé. Ve skutečnosti jich můžete sníst více bez nepříjemných následků. Mexiko, Indie a Čína jsou na prvním místě v seznamu nejrozmanitějších hmyzích lahůdek – obecně. Potraviny pro hmyz však mají své místo i v kuchyních Střední Ameriky, Afriky, Asie a Austrálie. Nejčastěji se asi žerou brouci, následují Hymenoptera – mravenci, vosy a včely, kobylky nebo motýli,“ uvádí k tématu zdroj dw.com.
Proč se vyplatí jíst hmyz
Možná máte pocit, že to nemá žádný přínos – je to hnusné, až nechutné. Ale když se nad tím zamyslíme, uvědomíme si, že v chovu hospodářských zvířat vždy existuje konkurence o zdroje. Mlékárenství bere lidem půdu, která by mohla být použita k pěstování obilí nebo jiných plodin. Zvířata také potřebují jídlo a my je musíme krmit z vlastních zdrojů. Hmyz však hledá potravu samostatně, obvykle bez zasahování do lidských zájmů. Kromě toho existuje velké množství hmyzu, který se dokáže velmi rychle a úspěšně rozmnožovat. Dá se tedy sklízet po miliardách kusů a vždy toho bude dost.
Hodně kalorií
Energetická hodnota 100 gramů živých zelených australských stromových mravenců je přibližně 1 272 kcal. Stejně tak larvy molice mají neuvěřitelně vysoký obsah esenciálních aminokyselin a dobře vypasené larvy afrického palmového nosatce mají obsah bílkovin 36 gramů na 100 gramů živé hmotnosti. To jsou vlastnosti, které u jiných potravin téměř nenajdeme. Strava hmyzožravých lidí je paradoxně mnohem výživnější a hodnotnější než strava nás Evropanů.
Naši předkové byli velmi výkonní a výkonní sběrači hmyzu. To jim také umožňuje přežít, aniž by museli lovit velké obratlovce. I ve ztížených podmínkách postačí strava složená z rostlin a hmyzu. Hmyzu nechybí vláknina, nenasycené tuky ani velmi prospěšné vitamíny A, B2, B12 a K. Také obsahují velmi důležitý vitamín C, který najdeme u termitů nebo škůdců. Pokud hledáte hořčík, larvy nosorožců mohou být dobrou volbou. Obsah železa v kobylkách vám udělá radost. Takže to vypadá, že se můžete v pohodě živit hmyzem a nemáte žádné nutriční nedostatky.
Budoucnost
Budoucnost nabízí možnost, že to, co dnes považujeme za odpudivé a necivilizované, se stane běžným.
„Udržitelný způsob života může přimět lidstvo ke konzumaci hmyzu jako životaschopného zdroje potravy. Nicméně, stejně jako nesouhlasné tóny v nové melodii, existuje několik faktorů, které je třeba zvážit. Dopad konzumace hmyzu na lidské zdraví je stále nejistý. Čistota hmyzu je závislá na jeho okolí a příjmu potravy. Například požírat kobylky z městského parku obklopeného silnicemi a zástavbou by mohlo být nerozumné. Riziko chronické otravy a alergické reakce jsou také potenciálními nevýhodami konzumace hmyzu. Kromě toho, zda budoucí superfarmy pro chov hmyzu budou lepší než konvenční zemědělství, je otázka, na kterou může odpovědět pouze čas,“ píše k tématu rovněž portál dw.com.
