Když se v roce 1941 objevila německá bitevní loď Bismarck na obzoru, rozpoutala se jedna z nejznámějších námořních legend druhé světové války.
„Když sestoupíte téměř 5 km pod vlny severního Atlantiku, naskytne se vám strašidelný pohled: vrak kdysi mocné nacistické bitevní lodi Bismarck. I šest desetiletí po svém zániku zůstává Bismarck mrazivým přízrakem,“ uvádí k tématu web dotyk.cz.
„Kapitán Alfred McLaren, zkušený kapitán americké ponorky, popisuje tento pohled: „Je to nádherná, impozantní věc, která má v sobě určitou zlovolnost.“ Přesto se malá skupina neohrožených badatelů, mezi nimiž je i McLaren, vydává na misi, jejímž cílem je přepsat historii této děsivé válečné lodi,“ píše dále web dotyk.cz.
„V červnu 1989 odhalil oceánograf Robert Ballard, proslulý objevem RMS Titanic, záhadu místa odpočinku Bismarcku. Bitevní loď se nacházela asi 650 kilometrů západně od Brestu a ležela v hloubce přibližně 4 791 metrů, spočívajíc na svém kýlu. Ballard udržoval přesnou polohu vraku v tajnosti, aby odradil lovce artefaktů,“ dodává v krátkém výpisu web.
Z McLarenovy mise pak vznikly tyto záběry:
Bismarck, velkolepý válečný stroj, patřil k první dvojici bitevních lodí třídy Bismarck, které byly vyrobeny pro Kriegsmarine nacistického Německa. Jeho jméno se stalo symbolem nejen německého námořnictví, ale i strachu, který vzbuzoval u spojeneckých sil.
„Hitler pojmenoval loď po Otto von Bismarckovi, slavném pruském kancléři z 19. století, který sjednotil Německo. Spolu se svou sesterskou lodí KMS Tirpitz, Kriegsmarine Bismarck patřil k největším a nejrychlejším bitevním lodím v období,“ uvádí web allthatsinteresting.com.
Bismarck byl navržen a postaven v období, kdy Adolf Hitler a jeho režim investovali obrovské prostředky do modernizace německého vojenského stroje. Tato loď byla ztělesněním jejich ambicí a technologického pokroku. S délkou přes 250 metrů a výtlakem přes 50 000 tun byl Bismarck jedním z největších a nejsilněji vyzbrojených plavidel své doby.
A 3D rendering of Bismarck based on her configuration during Operation Rheinübung. Zdroj: Anynobody / CC BY-SA 4.0
Abychom skutečně pochopili Bismarck a jeho roli ve druhé světové válce, musíme se podívat na jeho osud během jednoho strašlivého týdne v roce 1941. V tomto roce se Bismarck vydal na svou první plavbu a během několika dnů se stal hrozbou pro britskou královskou flotilu.
Pronásledování Bismarcku
Přesun lodí přes Norsko do Dánského průlivu. „Prinz Eugen vyplul z Gdyně kolem 21:00, 18. 5. 1941, následován Bismarckem ve 2:00, 19. května. Obě lodě pluly provázeny torpédoborci separátně a setkaly se u mysu Arkona nedaleko ostrova Rujána. Z místa setkání pak společně propluly přes Kattegat a Skagerrak do norských vod. Ačkoliv německé velení učinilo řadu maskovacích kroků a německá Luftwaffe bránila leteckému průzkumu, angličtí agenti v norském hnutí odporu oznámili do Londýna připlutí Bismarcka do Grimstadfjordu poblíž Bergenu ještě ten samý den, 20. 5. Britové také zachytili zprávu švédského křižníku Gotland, který německé lodi při opouštění Baltského moře spatřil a informoval o tom velitelství švédského námořnictva,“ uvádí k tématu internetová encyklopedie Wikipedia.
Přes úsilí německého letectva se 21. května pilotovi průzkumného Spitfiru RAF podařilo Bismarcka v Grimstafjordu vyfotografovat. Po doplnění paliva odpoledne 21. května kolem 17:00 však obě lodi zvedly kotvy a včetně doprovodu torpédoborců vypluly na moře. Po několika hodinách admirál Lütjens odeslal doprovodné torpédoborce zpět a obě lodi zamířily k Dánskému průlivu.
Fotografie Bismarcka zakotveného v Grimstafjordu poblíž Bergenu dne 21. 5. 1941. Zdroj: Parsecboy at en.wikipedia / SreeBot. (volné dílo)
Britské velení bylo velmi znepokojeno možností, že by německé bitevní lodě mohly operovat ve vodách Atlantiku, neboť by byly ohroženy životně důležité trasy zásobovacích lodí. Celý den 22. května však nepříznivé počasí znemožňovalo letecký průzkum. Nakonec se Britové rozhodli pro riskantní akci a vyslali letadlo Martin Maryland, které v nízké výšce prolétlo nad Grimstafjordem a tak byla potvrzena domněnka, že se Bismarck již vydal na moře.
„Velitel Home Fleet admirál John Tovey tak již dále neváhal a ve 23 hodin opustily lodě Home Fleet, rozčleněné do dvou svazů základnu loďstva ve Scapa Flow, propluly zálivem Pentland Firth a pluly dále na západ. První svaz plul pod přímým velením admirála Toveye a druhý pod velením viceadmirála Hollanda. V ranních hodinách se ke svazu admirála Toveye připojil bitevní křižník HMS Repulse se třemi torpédoborci, který vyplul o den dříve z Clydu. V Dánském průlivu již hlídkovaly britské křižníky s úkolem případný průnik německých lodí do Atlantiku tímto průlivem odhalit,“ dodává v krátkém výpisu Wikipedie.
Nejdramatičtějším okamžikem této plavby byla potopení britské bitevní lodi HMS Hood, která byla považována za námořní chloubu Spojeného království. Bismarck dokázal tuto námořní obří potopit za pouhých osm minut, přičemž přežilo pouze tři její členové posádky. To byla ohromující ztráta pro britské námořnictvo, které utrpělo nečekanou porážku.
Po potopení HMS Hood se britská vláda rozhodla, že Bismarck musí být zastaven za každou cenu. Rozkaz Winstona Churchilla byl jednoznačný: „Musíte potopit Bismarck.“ Začala tak nejslavnější honička na námořním poli druhé světové války. Britské lodě se spojily ve snaze zastavit Bismarcka, a přestože byla německá loď těžce poškozena, stále se držela na hladině.
Nakonec byl osud Bismarcka zpečetěn. Britské letectvo zasadilo několik rozhodujících úderů, které způsobily poškození lodě, a britské bitevní lodi Prince of Wales a Rodney začaly Bismarcka bombardovat. Nakonec byla Bismarck potopena a její osádka utrpěla těžké ztráty.
Model bitevní lodi Bismarck. Zdroj: Jan Rehschuh – Vlastní dílo / CC BY-SA 3.0
Bismarck byl symbolem nejen německé síly na moři, ale i odhodlání spojeneckých sil bránit svobodu. Jeho osud byl dramatickým příkladem síly a odvahy, které byly v té době na moři nasazeny. Díky tomu zůstává Bismarck jedním z nejznámějších a nejobávanějších plavidel druhé světové války, které se zapsalo do historie námořních konfliktů.
Závěrem by bylo dobré také zmínit, že došlo také k filmovému zpracování celého příběhu.
Leni Riefenstahlová, Hitlerova filmařka. Geniální talent ve službách zla
V roce 1960 byl ve Velké Británii natočen film Sink the Bismarck! (Potopte Bismarck!), jehož scénář byl napsán podle knihy C. S. Forestera Last Nine Days of the Bismarck (Devět posledních dní Bismarcka). Tento film sice řadu událostí honu na německou loď velmi zjednodušuje, na svoji dobu byl ale velmi věrným ztvárněním námořních bojů.
