Zvládl sedm besídek denně, ale děti prý nesnášel. Legendární imitátor Strýček Jedlička (†70) bavil, děsil a zemřel přímo na tenisovém kurtu.
Zvládl i sedm besídek za den, ale děti prý nesnášel. S legendárním imitátorem Antonínem Jedličkou si česká estráda přišla na nezapomenutelnou postavu, jejíž hlasové schopnosti se staly legendou.
Jenže za smíchem se skrývala i temnější stránka jeho povahy.
Kouzlo i děsy estrádních show
Kdo zažil osmdesátá a devadesátá léta, ten si ho pamatuje. Muž, který dokázal napodobit jakékoliv zvíře, v dětských představeních působil jako fascinující i děsivý zjev. Antonín Jedlička, přezdívaný Strýček Jedlička, se stal ikonou televizních a divadelních show. Na jevišti exceloval, ale jakmile světla reflektorů zhasla, jeho vztah k dětem nebyl tak pohádkový, jak se na první pohled mohlo zdát.
Jedlička se narodil v Příbrami do rodiny kloboučníka a už v šesti letech debutoval v představení Liška Bystrouška na prknech Národního divadla. Měl dar hlasu, který zužitkoval nejen v herecké profesi, ale také v dabingu. Jeho zvuková magie se objevila v legendárních filmech jako Adéla ještě nevečeřela, Limonádový Joe nebo Mrazík.
Mistr hlasu, který nenašel klid
Přestože se stal miláčkem estrád, před kamerami hrál jinou roli než v soukromí. Známý byl tím, že děti přímo na pódiu dirigoval tvrdou rukou. „Vyžadoval absolutní disciplínu, a pokud ji někdo nedodržel, uměl být až nepříjemně drsný,“ vzpomínala pro magazín svetzeny.cz jeho divadelní kolegyně Jiřina Kottová.
Antonín „Strýček“ Jedlička(†70). Zdroj: web osobnosti.cz (zveřejněno se svolení autora, distr. Česká televize)
Paradoxem bylo, že ačkoliv se specializoval na dětské publikum, neměl k malým divákům kladný vztah. Podle několika svědků ho děti rozptylovaly, když hrál tenis, a prý je neváhal okřiknout hrubými slovy. „Bylo až zvláštní, jak nesnášel děti v soukromí, když si na nich postavil uměleckou kariéru,“ přiznal herec Luděk Sobota.
Tragédie na tenisovém kurtu
Navzdory své pověsti baviče nebyl vůbec jednoduchým společníkem. Mnoho jeho kolegů ho mělo rádo pouze na jevišti, v reálném životě se mu spíše vyhýbali. Miloval tenis, a právě tato vášeň se mu stala osudnou.
Ten osudný den se odehrál ve Staré Boleslavi. Jedlička dorazil na kurt v obvyklém rozverném naladění. „Pořád na mě štěkal a napodoboval zvířata,“ vzpomínal pro magazín svetzeny.cz jeho přítel Karel Štědrý. Jenže tentokrát jeho zvířecí imitace předznamenala tragédii. Ve druhé hře zakokrhal, upadl na zem a zůstal nehybně ležet. „Moje žena Eva si myslela, že to zase hraje, ale když jsem se k němu sklonil, viděl jsem pramínek krve u jeho spánku,“ dodal Štědrý.
Dne 28. srpna 1993 odešel Antonín Jedlička ve věku sedmdesáti let. Zůstala po něm vzpomínka na muže, který děti fascinoval i děsil. Jeho hlas a zvuková kouzla jsou dodnes součástí české filmové historie, ale jeho osobnost zůstává zahalená tajemstvím.
