Odhalujeme fascinující příběh vzniku kultovního filmu, který mohl být navždy zničen, ale díky nečekané pomoci se stal ikonou československé kinematografie.
„Film Bony a klid z roku 1987 je jedním z nejvýraznějších snímků československé kinematografie 80. let. Zachycuje atmosféru doby, kdy veksláctví a šedá ekonomika byly nedílnou součástí života v socialistickém Československu. Tento film však má za sebou dramatický příběh, který zahrnuje snahy o jeho zničení a překvapivou záchranu právě těmi, o kterých pojednává – veksláky,“ uvedl v úvodu k danému tématu Lukáš Závodský na našem partnerském YouTube kanálu s názvem TOP témata.
Pojďme se podívat na okolnosti vzniku tohoto kultovního díla, navštívit ikonická místa, kde se natáčelo, a odhalit zajímavosti, které možná neznáte.
Odběrní poukaz (bon) v hodnotě 5 Kčs do podniku zahraničního obchodu TUZEX. Zdroj: Lukáš Řezník / CC BY-SA 3.0
Anotace
„Režisérské aktivity Víta Olmera se v osmdesátých letech odvíjely jednak od záliby v žánrovém filmu, jednak od narůstajícího zájmu o společensko-publicistické formáty. V tom našel ve filmu Bony a klid společnou řeč se scenáristou Radkem Johnem. V roce 1987 tak vznikl jeden ze signifikantních titulů druhé poloviny desetiletí – drama o důvěřivém mladíkovi, který přijíždí do metropole za lepším životem a dostane se na šikmou plochu. Johnovy scenáristické opusy byly dlouhodobě ovlivněny reportérskou praxí. Bony a klid ovšem nejsou jen efektně vyprávěným kriminálním příběhem z atraktivního prostředí pražských veksláků, ale i stylizovanou výpovědí o československé realitě konce osmdesátých let, na svou dobu odvážně naznačující provázanost podsvětí s policií a soudy. Protagonistou vyprávění je naivní automechanik Martin, který se dostává z rodné Mladé Boleslavi mezi pražské překupníky valut. Z okradené oběti se rychle mění v činorodého aktéra pokoutních kšeftů s nedostatkovou tuzexovou měnou. Užívá si sladkého života v nadbytku i lásky k půvabné Evě, zasloužený trest ho však nakonec nemine. Ze soupeření mezi dvěma veksláckými partami nemůže nikdo vzejít jako vítěz… Snímek si získal značnou diváckou popularitu díky žánrovému nadhledu i chytlavému soundtracku (který obstarali hudební skladatel Ondřej Soukup a skupina Frankie Goes to Hollywood). Přesvědčivost vyprávění příběhu odehrávajícího se v realisticky působících pražských lokacích dodal i zkušený kameraman Ota Kopřiva, který s Olmerem spolupracoval na řadě jeho předchozích filmů. V hlavní roli ve filmu exceluje přesvědčivý Jan Potměšil, který na sebe upozornil už v jiném sociálně-kritickém snímku podle scénáře Radka Johna – dramatu Proč? režiséra Karla Smyczka. Part rtuťovitého veksláka Bínyho se stal životní rolí Romana Skamene. Tito a další herci si své role zopakovali ve volném pokračování Bony a klid II, které Vít Olmer natočil v roce 2014,“ uvádí k danému snímku filmovyprehled.cz.
Příběh ze stínu socialistické společnosti
Bony a klid je kriminální drama režiséra Víta Olmera , které sleduje osudy mladého muže Martina , jenž přijíždí do Prahy s vidinou rychlého výdělku. Brzy se zaplétá do světa veksláků – lidé obchodujících s valutami a kostmi (poukázkami do Tuzexu) na černém trhu. Film autenticky zachycuje prostředí a praktiky této pololegální sféry, která byla v té době veřejným tajemstvím.
Dramatické okolnosti vzniku filmu
„Vznik filmu nebyl vůbec jednoduchý. Socialistické úřady byly vůči takovým tématům velmi citlivé a snaha zobrazit negativní jevy společnosti byla často potlačována. Scénář musel projít přísnou cenzurou, která požadovala změny a úpravy. Hrozilo, že film nebude vůbec natočen nebo bude výrazně omezen v tom, co může divákům ukázat,“ vysvětluje dále ve svém zveřejněném dokumentu Lukáš Závodský.
Navzdory překážkám se režisérovi Vítu Olmerovi podařilo prosadit svou vizi. Natáčení však probíhalo pod neustálým dohledem a tlakem. Existovaly obavy, že film bude po dokončení zakázán nebo dokonce zničen. Některé scény byly natáčeny tajně, aby unikly pozornosti cenzorů.
Veksláci jako nečekaní zachránci
„Paradoxně to byli právě skuteční veksláci, kteří filmu pomohli přežít. Byli fascinováni tím, že někdo chce natočit film o jejich „zajímavém“ světě. Někteří dokonce filmařům radili, poskytovali důvěrné informace a dokonce i finančně podporovali. Díky jejich pomoci se podařilo dokončit natáčení a zajistit, aby se film dostal k divákům. Veksláci také pomohli s autenticitou filmu. Poradili hercům, jak se chovat, jak mluvit a jaké používat „triky.“ To dodalo snímku na věrohodnosti a přispělo k jeho úspěchu,“ vysvětluje dále v dokumentu Lukáš Závodský.
Ikonická místa a scény
Film se natáčel na různých místech Prahy, která dnes mají nostalgický nádech. Mezi nejznámější lokality patří:
- Václavské náměstí : hlavní scéna černého trhu, kde veksláci nabízejí bony kolemjdoucím.
- Podchod u Hlavního nádraží : místo setkání a obchodů mezi vekláky.
- Hotel Jalta : symbol luxusu a západního světa v srdci socialistické Prahy.
Tyto lokace dodávají filmu autentickou atmosféru a umožňují divákům nahlédnout do tehdejšího života ve městě.
Herecké obsazení a jejich role
Film přinesl průlomové role pro několik herců:
- Jan Potměšil jako Martin: mladý naivní muž, který nechá zlákat vidinou rychlých peněz.
- Roman Skamene jako Bíny: zkušený vekslák, který Martina zasvětí do světa černého trhu.
- Veronika Jeníková jako Hanka (přezdívaná, jako Evička Tričko): dívka, do které se Martin zamiluje, aniž by tušil o její zapletení s podsvětím.
Herecké výkony byly oceňovány pro svou autenticitu a hloubku, což přispělo k úspěchu filmu.
Zajímavosti o filmu
- Hudba : soundtrack k filmu složil Michal David , jehož písně dodaly filmu dynamiku a dodnes jsou populární. Nicméně by bylo dobré zmínit, že přibližně 80% z filmu tvořila zahraniční hudební produkce).
- Pokračování : v roce 2014 bylo natočeno pokračování Bony a klid 2 , které se snaží navázat na původní film a přenést příběh do současnosti. Nicméně podle kritiků a i samotných diváků již navazující pokračování filmu nemělo takový „náboj“, jako díl první.
- Reálné postavy : některé postavy ve filmu byly inspirovány skutečnými lidmi z podsvětí Prahy 80. a 90 let.
Film jako svědectví doby
„Bony a klid není jen kriminálním dramatem, ale také cenným svědectvím o životě v socialistickém Československu. Ukazuje, jak se lidé snažili obcházet omezení režimu a toužili po západním zboží a stylu života. Film odhaluje kontrasty mezi oficiální propagandou a realitou na ulicích,“ upřesňuje Závodský.
Kritika a přijetí veřejnosti
Po uvedení do kin se film setkal s různými reakcemi. Zatímco mladší generace a kritici ocenili jeho autenticitu a odvahu, někteří představitelé režimu ho kritizovali za negativní obraz společnosti. Navzdory tomu se film stal kultovním a dodnes má své místo v historii české kinematografie.
Odkaz filmu v současnosti
„Dnes je Bony a klid vnímán jako důležitý kulturní artefakt, který připomíná éru před pádem komunismu. Film je často studován z hlediska sociologie, historie a filmové vědy. Jeho odkaz žije dál a oslovuje novou generaci diváků,“ doplňuje v závěru Lukáš Závodský ve svém videu.
Příběh filmu Bony a klid je fascinující ukázkou toho, jak umění může překonat překážky a stát se trvale součástí kulturního dědictví. Díky nečekané pomoci skutečných veksláků přežil pokusy o zničení a dodnes nám připomíná jednu z významných kapitol naší historie.
(Pozn. redakce; Informace v tomto článku byly čerpány z uvedených zdrojů a dalších dostupných materiálů o filmu Bony a klid).
