Dětská práce, termín spojovaný nás Evropany možná jen s literárním dílem Olivera Twista a matným pocitem, že v minulosti byl tento problém závažný.
„Počet dětí, které jsou celosvětově nuceny pracovat, se zvýšil na 160 milionů, což je o 8,4 milionu více než před čtyřmi lety. Vyplývá to ze zprávy UNICEF a ILO. Milionům dalších dětí hrozí, že se budou muset začít pracovat kvůli dopadům pandemie COVID-19,“ uvádí k tématu UNICEF.
Jedná se o první nárůst za posledních dvacet let
Zpráva Child Labour: Global estimates 2020, trends and the road forward vyšla, krátce loňského roku před Mezinárodním dnem proti dětské práci, který si připomínáme 12. června. Varuje, že pokrok v odstraňování dětské práce se poprvé za posledních 20 let zastavil. Došlo tak ke zvrácení dosavadního sestupného trendu. Mezi lety 2000 a 2016 se počet dětí zapojených do dětské práce podařilo snížit o 94 milionů.
Chlapec pracuje v žulovém dole v Pissy na předměstí Ouagadougou, hlavního města Burkiny Faso. © UNICEF/Dejongh (publikováno se svolením autora)
„UNICEF poukazuje na významný nárůst počtu dětí zapojených do dětské práce zejména u věkové skupiny 5 až 11 let, které nyní tvoří více než polovinu všech pracujících dětí. Počet dětí od 5 do 17 let pracujících v hazardních podmínkách, které mohou poškodit jejich život, zdraví, nebo vývoj, se od roku 2016 zvýšil o 6,5 milionu na 79 milionů,“ upřesňuje UNICEF.
“Nejnovější odhady bijí na poplach. Nemůžeme jen přihlížet, zatímco je v ohrožení další generace dětí,“ uvedl generální ředitel ILO Guy Ryder. „Inkluzivní sociální ochrana umožňuje rodinám, aby své děti nechaly ve škole, i když čelí ekonomickým obtížím. Je nezbytné zvýšit investice do rozvoje venkova a důstojné práce v zemědělství. Tohle je klíčový okamžik a hodně záleží na tom, jak zareagujeme. Teď je čas pro odhodlání a energii, abychom dokázali prolomit koloběh chudoby a dětské práce,“ vysvětluje UNICEF na svém oficiálním webu.
V subsaharské Africe vedl populační růst, vleklé krize, extrémní chudoba a nedostatečná opatření v oblasti sociální ochrany k tomu, že jen za poslední čtyři roky muselo začít pracovat dalších 16,6 milionu dětí. Dokonce i v regionech, kde od roku 2016 došlo k určitému pokroku, jako je Asijský Pacifik, Latinská Amerika a Karibik, COVID-19 toto zlepšení výrazně ohrožuje.
„Ekonomická nestabilita a zavírání škol v důsledku COVID-19 pro pracující děti znamenají, že mohou pracovat déle nebo za zhoršených podmínek. Kvůli ztrátě zaměstnání a příjmu u zranitelných rodin může být do těch nejhorších forem dětské práce nuceno mnohem více dětí. V boji proti dětské práci ztrácíme půdu pod nohama a minulý rok tento boj nijak neusnadnil,” uvedla výkonná ředitelka UNICEF Henrietta Fore. „Nyní, během druhého roku karanténních opatření, zavírání škol, narušení ekonomiky a snižování národních rozpočtů, jsou zranitelné rodiny nuceny činit srdcervoucí rozhodnutí. Naléhavě žádáme vlády a mezinárodní rozvojové banky, aby upřednostňovaly investice do programů, které mohou dostat děti z práce zpátky do školy, a do programů sociální ochrany, které rodinám pomohou se těmto rozhodnutím zcela vyhnout,“ dodává v krátké citaci.
„Překvapením může být, že dětská práce není pouze minulostí; po celém světě stále miliony dětských otroků pracují v nelidských podmínkách. I přes existenci organizací a hnutí, která se snaží odstranit dětskou práci a poskytnout rodinám alternativní prostředky obživy, bohužel není tento problém trvale vyřešen,“ uvádí k tématu s redakční úpravou web zajimavaevropa.cz.
(Pozn. redakce: dětská práce se využívá v různých odvětvích, a možná překvapivě i při výrobě čokolády, kterou si s potěšením dopřáváme. Kakaové plantáže jsou známy tím, že zaměstnávají dětské pracovníky nejen kvůli jejich schopnostem a odolnosti, ale především proto, že jsou často neplacení a stávají se tak legitimními otroky.)
Chudoba hraje roli
V posledních letech se zvláště hovoří o kakaových plantážích na Pobřeží slonoviny. Tyto plantáže jsou malé v porovnání s jinými, obvykle o rozloze okolo 40 000 m², a roční příjem místních obyvatel je natolik nízký, že rodiny mají problémy s obživou, natož aby mohly posílat své děti do škol. Některé rodiny tak využívají své děti na plantážích, zatímco pašeráci přivážejí další děti ze vzdálených částí Afriky. Nejenže rodiny nutí své potomky k práci, ale některé děti jsou i násilně unášeny, aby pracovaly na plantážích a generovaly zisky vzdáleným kupcům na druhém konci Afriky.
Dobrovolně nebo nuceně?
Některé děti se však do oblasti dostávají dobrovolně, aby pomohly svým rodinám nebo alespoň přežily. Ty, které mají více štěstí, mohou občas poslat nějaký výdělek domů, zatímco ostatní žijí v bídě, čelí horkým podnebím, píjejí vodu z kaluží a přespávají ve špinavých chatrčích. I desetileté děti jsou lákány penězi nebo dárky pašeráků, avšak realita těmto slibům často neodpovídá – až dvě třetiny dětí se zde setkávají s fyzickým násilím a výhrůžkami. Mnohé z nich pracují tvrdě, aniž by kdy viděly peníze, které jim byly slíbeny.
Sliby a zklamání
Na začátku 21. století se intenzivně diskutovalo o omezení otrokářského kakaového průmyslu, zejména ve Spojených státech, kde sídlí mnoho velkých výrobců sladkostí. Velcí hráči, jako jsou Hershey, Mars a Nestlé, se zavázali nepoužívat kakao z plantáží podporujících dětskou práci. Avšak sliby se ukázaly být pouze slovy, a i když průmysl zahájil studie a pilotní programy, nedošlo k vytvoření efektivního systému označování výrobků nebo ověřování, zda byla použita práce nezletilých. Celkové vymýcení dětského otrokářství se ukázalo jako příliš obtížné.
Certifikace nestačí
Nezávislé organizace, jako Fairtrade, Utz a Rainforest Alliance, přispěly ke zlepšení situace ve světě kakaa. Certifikace těchto organizací poskytují určitou záruku, i když ne bezproblémovou. Inspekce farem jsou prováděny sporadicky a lze jim uniknout nebo přijmout opatření před jejich návštěvou. Potravinářský průmysl sice tvrdí, že snižování dětského otrokářství je jeho prioritou, ale neexistují viditelné kroky směrem k dosažení tohoto cíle.
Problémy s prosazováním zákona
Mezi lety 2010 a 2016 schválilo Pobřeží slonoviny zákony definující ilegální dětskou práci a ukládající tresty. Avšak bez dostatečného rozpočtu protipašerácké jednotky a s přítomností různých spodních proudů a korupce není možné účinně prosazovat zákon. Velké firmy úspěšně ignorují rady expertů, kteří navrhují řešení, například zvýšení platby farmářům za kakaové boby. Firmy většinou odmítají tuto možnost, a pokud spotřebitelé stále kladou důraz na cenu výrobků, firmy nejsou motivovány platit farmářům více.
Odpovědnost spotřebitelů
„Situace se stává ještě složitější, když si uvědomíme, že nejen oficiální orgány, ale i velké firmy ignorují doporučení odborníků. Dětská práce by mohla být snížena tím, že by se farmářům platilo více. To by zvýšilo příjmy rodin, umožnilo posílat děti do škol a zmírnilo by chudobu. Nicméně takový krok není jednoduchý a otázka zůstává, zda spotřebitelé jsou připraveni podporovat vyšší ceny výrobků ve prospěch farmářů,“ dodává web zajimavaevropa.cz.
Celá situace představuje morální dilema a vyžaduje zvážení, zda zvýšení výkupní ceny kakaa přinese skutečné změny nebo zda by mohlo pouze posílit zisky pašeráků na úkor dětí.
