Ve světě, kde jsou informace a komunikace snadno přístupné, se pomluvy a drby stávají běžnou součástí našich životů. Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu.
„Pomluvou rozumíme závažný zásah do osobnosti pomlouvané osoby v důsledku šíření nepravdivých údajů a informací o této osobě ústně, písemně, tiskem, na internetu apod., kdy toto jednání je způsobilé narušit soukromí pomlouvaného, negativně zasáhnout do jeho pracovního života, poškodit jeho dobrou pověst u spoluobčanů či mu způsobit jinou újmu,“ uvádí k tématu odborný web pravoprovsechny.cz.
Tyto nežádoucí formy komunikace mohou mít vážné důsledky jak pro jednotlivce, tak pro společnost jako celek. Ale co vlastně pomluvy a drby jsou a proč se jimi lidé zabývají? A ještě důležitější, jak se můžeme chránit před jejich negativním vlivem?
Co jsou pomluvy a drby?
Pomluva je šíření nepravdivých informací, které mohou poškodit pověst jiné osoby. Na druhou stranu, drby často zahrnují sdílení pravdivých, ale soukromých informací bez souhlasu dotčené osoby. Obě tyto aktivity jsou formy sociálního chování, které mají kořeny v naší evoluci jako společenských bytostí.
Pomluva jako občanskoprávní delikt
Odborný web advokationline.eu k tématu uvádí následující: podle § 81 občanského zákoníku: „Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Sdělením nepravdivého údaje, podobně jak je výše popsáno u trestného činu pomluvy, může dojít k zásahu do práva poškozeného zejména na ochranu jeho důstojnosti, vážnosti a cti, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Na rozdíl od trestného činu pomluvy nestačí jen ohrožení důstojnosti, vážnosti a cti poškozeného, ale musí dojít ke skutečnému zásahu do těchto práv.
Pokud k zásahu do těchto práv dojde, může se poškozený žalobou na ochranu osobnosti domáhat na pomlouvajícím:
- aby se zdržel dalších neoprávněných zásahů do jeho přirozených práv;
- aby odstranil následky pomluvy, např. uvedením pravdivé informace a omluvy;
- poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích.
Z judikatury
„Z rozhodnutí Nejvyššího soudu publikovaného ve sbírce trestních rozhodnutí pod číslem R 52/1980-II. Nepravdivý údaj o jiném, že je duševně nemocný, může být údajem způsobilým značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů a poškodit ho v zaměstnání, resp. způsobit mu jinou vážnou újmu ve smyslu znaků trestného činu pomluvy…,“ doplňuje portál advokationline.eu.
Psychologický pohled
Psychologové a sociální vědci poukazují na několik možných důvodů, proč se lidé drbům a pomluvám oddávají. Mezi tyto důvody patří touha zvýšit vlastní sociální status, potřeba patřit do skupiny, snaha ovlivnit sociální dynamiku nebo jednoduše nuda. Pomluvy a drby mohou také sloužit jako prostředek sociální kontroly nebo jako způsob, jak řešit konflikty.
Dopady pomluv a drbů
Pomluvy a drby mohou mít závažné důsledky, včetně poškození reputace, ztráty důvěry, duševního stresu ba dokonce i sociální izolace. Pro společnost jako celek mohou vést ke vzniku toxického prostředí, ve kterém převládá nedůvěra a konflikt.
Jak se vyhnout pomluvám
- Buďte si vědomi vlastního chování: přemýšlejte, než něco řeknete, a zabývejte se fakty místo spekulací.
- Vyhněte se konfliktním skupinám: distancovali byste se od skupin nebo jednotlivců, kteří jsou známí šířením drbů.
- Podporujte pozitivní komunikaci: zaměřte se na pozitivní aspekty ostatních a podporujte otevřený a upřímný dialog.
- Vzdělávejte se a vzdělávejte ostatní: informujte sebe a své blízké o dopadech drbů a pomluv.
Co radí odborníci
Odborníci doporučují rozvíjet silnou osobní identitu a sebevědomí, což pomáhá odolávat tlaku zapojit se do negativního sociálního chování. Také radí posilovat empatické schopnosti, což vede k lepšímu porozumění a respektování druhých.
Co míní platná právní legislativa?
Podle intenzity pomluvy a jejích důsledků pro pomlouvaného člověka je možné toto protiprávní jednání řešit třemi způsoby:
„Méně závažné formy pomluvy lze považovat za přestupek, který je možné projednat v přestupkovém řízení. Pomlouvačné jednání může být vyhodnoceno a řešeno jako přestupek tehdy, pokud spočívá v zesměšnění pomlouvané osoby nebo v její urážce jiným způsobem, který je způsobilý přivodit takové osobě újmu na cti, avšak nedosahuje ještě intenzity trestného činu. Za účelem projednání pomluvy v přestupkovém řízení je třeba oznámit protiprávní jednání místně příslušnému obecnímu úřadu a nechat jej ve správním řízení projednat. Předpokladem takového oznámení je přitom náležitý popis skutkového stavu, přiložení veškerých důkazů a označení případných svědků. Pomluvy jsou v rámci přestupkového řízení projednávány poměrně často, neboť velké procento jednání naplňujících znaky pomluvy nedosahuje takové intenzity, aby mohla být projednána jako trestný čin. V rámci přestupkového řízení může být pomlouvajícímu uložena povinnost zaplatit pokutu, omluvit se pomlouvané osobě, jakož i povinnost nahradit pomlouvané osobě újmu, která jí byla šířením nepravdivé informace způsobena,“ vysvětluje portál pravoprovsechny.cz.
„Proti pomluvě je možné bránit se také podáním občanskoprávní žaloby u místně příslušného okresního soudu. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku má totiž každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevu osobní povahy. Ochrana v tomto smyslu směřuje vůči jakémukoliv jednání, které svými důsledky zasahuje do jakékoli složky na ochranu osobnosti pomlouvaného člověka. Vždy půjde tedy o posouzení, zda určitá informace zasáhla např. do soukromí pomlouvané osoby, do její cti, vážnosti apod. a jaký to pro tuto osobu mělo důsledek. Podle ust. § 82 občanského zákoníku pak člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby od neoprávněného zásahu bylo upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek. Žalobou na ochranu osobnosti se lze domáhat veřejné omluvy zpravidla na místě a způsobem, jimž byla pomluva zveřejněna. Současně může také poškozená osoba požadovat finanční odškodnění za újmu, kterou utrpěla,“ konstatuje odborný web.
„Je-li intenzita pomluvy vyšší a škodlivější, může naplňovat znaky skutkové podstaty trestného činu pomluvy podle ust. § 184 trestního zákoníku. Pomluvou ve smyslu trestního zákoníku rozumíme takové jednání, v jehož důsledku dochází k šíření nepravdivé informace o jiném člověku, která je způsobilá značnou měrou ohrozit vážnost pomlouvané osoby u spoluobčanů, poškodit ji v zaměstnání (pomlouvaná osoba nemůže nadále vykonávat své zaměstnání; dojde k výpovědi z pracovního poměru), narušit její rodinné vztahy (v důsledku pomluvy dojde k rozvratu manželství či k zpřetrhání jiných rodinných vazeb), nebo jí způsobit jinou vážnou újmu. Proti takto závažnému jednání je možné domáhat se ochrany práv a oprávněných zájmů podáním trestního oznámení, kdy se danou záležitostí bude zabývat Policie ČR a následně bude trestný čin řešen v rámci trestního soudnictví, v rámci, kterého může být pomlouvajícímu uložen i trest odnětí svobody a povinnost k náhradě újmy, kterou svým jednáním pomlouvané osobě způsobil,“ dodává web pravoprovsechny.cz.
Pomluvy, klepy či drby jsou neodmyslitelnou součástí lidského chování, ale to neznamená, že bychom je měli akceptovat jako normu. Pochopte, co za tímto chováním stojí, a pracujte na tom, abyste se tomu ve svém životě vyhnuli. Tím přispějete nejen k vlastnímu duševnímu zdraví, ale i k zdraví celé společnosti.
