Daň z mimořádných neočekávaných zisků by měla platit od 1. ledna 2023 po tři roky. Daň se má týkat vybraných ziskových společností.
Windfall tax vychází z pravidel, která nastavila Evropská unie. Půjde v podstatě o 60procentní daňovou přirážku, která se týká nadměrného zisku určitých firem, stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední 4 roky navýšeným o 20 procent.
Jiná země, jiné společnosti
Návrh Evropské komise říká, že mimořádná daň neboli windfall tax se vztahuje na sektor energetiky a oblasti těžby, zpracování a distribuce fosilních paliv a jejich produktů. Národní vlády ale mají možnost doplnit si vlastní windfall tax o další segmenty ekonomiky. V České republice se bude tato mimořádná daň vztahovat i na oblast bankovnictví. Konkrétněji na několik největších bank splňujících test příjmů.
Daň pomůže státnímu rozpočtu
„Tím, že vláda zavedla daň z neočekávaných zisků, reaguje na aktuální potřebu získat prozatímní zvýšení státního rozpočtu. Rozpočet utrpěl mimořádnými výdaji, které souvisejí hlavně s kompenzačními příspěvky kvůli vysokým cenám energií. Mimořádná daň tak má zdanit zisky těm, kteří na energetické krizi mohou nejvíce vydělat,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Živnostníci si příští rok na zálohách připlatí
Ministerstvo financí doufá, že zavedení daně přinese výnos do státního rozpočtu ve výši cca 85 mld. korun v roce 2023. Dalších zhruba 15 mld. korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise.
Zálohy čekají firmy už příští rok
Podle ministerstva financí bude nová daň platná v letech 2023-2025. Některé firmy se musí připravit na to, že budou platit zálohy na tuto daň, a to spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob.
Správcem daně z neočekávaných zisků bude podle MF Specializovaný finanční úřad.
