V následujícím článku si přiblížíme pozadí dalšího děsivého příběhu 90 let, kterým bylo řádění orlických vrahů.
Řekneme si něco o jednotlivých členech gangů a jejich motivech, které vedly k prokázanému zavraždění 5 lidí. Tématu se věnoval spolupracovník magazínu UdálostiExtra.cz Lukáš Závodský na našem partnerském YouTube kanálu TOP témata.
Orličtí vrazi. „Tato dvě slova nahánějí i po 30 letech nepříjemné mrazení a to oprávněně! Řádění tohoto gangu v letech 1991 až 1993 nepřežilo pět lidí, kdy většina z nich skončila na dně Orlické přehrady v zavařených sudech, které byly naplněny louhem, který měl zajistit úplnou likvidaci těl,“ uvedl v úvodu autor videa.
Jádro gangu se zformovalo na počátku 90 let kolem osoby Karla Kopáče, který se v té době živil jako vyhazovač v luxusních pražských podnicích. Jeho hlavním zájmem byla bojová umění snad všeho druhu, pravidelně cvičil v posilovně, v pražském Podolí, a právě tady se seznámil s velitelem speciální policejní zásahové jednotky URNA. Následně začátkem roku 1990 také k této jednotce nastoupil. Po 3 měsících aktivní policejní služby, však speciální zásahovou jednotku (URNA) opustil. Jako důvod odchodu od policie uvedl údajně malý plat a nízkou úroveň výcviku.
„Po odchodu od policejní zásahové jednotky začal pracovat jako vyhazovač v proslulé pražské vinárně Narcis, ve které se v té době scházelo místní podsvětí,“ vysvětlil Lukáš Závodský.
V té době začal být známý pod přezdívkou „Karlos.“
I po odchodu z URNY udržoval Karel Kopáč kontakt a velmi přátelský vztah s příslušníkem speciální policejní zásahové jednotky (URNA) Martinem Tyršem, což se mu vyplatilo, jelikož koncem roku 1990 tehdejší vedení ministerstva vnitra rozhodlo o likvidaci služebních samopalů takzvaných Škorpionů z výbavy tehdejší policie. Kopáč kupoval od Martina Tyrše vyřazené samopaly a dokonce i trhavinu Semtex, dále RPG, granáty a další vojenský a policejní materiál, a následně jej se ziskem rozprodával soukromým osobám.
„Sám Kopáč navrhoval speciální tlumiče zvuků do těchto zbraní z různých materiálů a nechával je pak vyrobit od svého známého Vladimíra Kuny, který je v soukromém sklepě testoval,“ vysvětlil dále Závodský.
Oba muži bydleli nedaleko sebe v malém městečku Rudná na západním okraji Prahy.
S Karlem Kopáčem se znali od mládí, oba bavilo posilování a společně chodili do posilovny v Praze Podolí, ve sklepních prostorech domů si Kuna zřídil posilovnu, kde se oba muži pravidelně scházeli.
Gang pak později v těchto sklepních prostorách ukládal své oběti do připravených kovových sudů a za použití svářečky byly sudy s mrtvolami uzavírány.
Byl to právě Vladimír Kuna, který přišel na nápad ukrývat těla zavražděných do již připravených sudů. Kuna byl profesí údržbář. K oběma mužům se zanedlouho přidal Ludvík Černý, který se s nimi seznámil, kde jinde než-li v posilovně v Podolí, kam chodil mimo jiné i na solárium.
„Černý se zabýval především nelegálními směnami zahraničních měn AV – tzv. vekslák. V pražském veksláckém prostředí patřil ke špičkám pod přezdívkou „doktor Černý“. Sám Černý byl ženatý a vzorně se staral o svoji rodinu. Na veřejnosti působil důvěryhodně a pro svoji usměvavou tvář mu přátelé a známí říkali „mimísek“. V té době pracoval jako řidič u firmy Mercedes Benz Bohemia, Praha,“ popisuje činnost gangu orlických vrahů autor videa.
Dalšími členy gangů byl Petr Chodounský, který figuroval v plánech byznysu Karla Kopáče, jako tzv. „projektant“ na vybudování luxusního bordelu. V gangu byla zapletena také Kopáčova sestra Irena Meierová, o které se zmíníme později.
Samotný gang neměl vyloženě centralizovanou strukturu a členové si byli rovni. Nicméně „šéf“ Kopáč měl největší autoritu a respekt! Soudní znalci z odvětví psychologie a psychiatrie zaznamenali u Karla Kopáče jistý posun v žebříčku hodnot, v souvislosti s jeho zdravotním stavem, když v důsledku autonehody zůstal na invalidním vozíku. Kopáč byl při vyšetřování jediným členem gangu, který dopodrobna popsal všechny podrobnosti spáchaných vražd, na kterých se osobně podílel. Kopáč byl hodnocen jako průměrně inteligentní se zvýšenými sklony k agresivitě.
„Technik gangu“ Vladimír Kuna. Byl to on, kdo vymyslel likvidaci těl v sudech, jak již bylo v článku zmíněno a uměl vyrábět tlumiče a upravovat zbraně, a také uměl dobře pracovat se svářečkou. Vůbec nejhorší skutky gangů se odehrávaly ve sklepě jeho domu.
V průběhu vyšetřování Vladimír Kuna podíl na vraždách popřel. Uvedl pouze, že s mrtvolami obětí jen fyzicky manipuloval, a to pod silným nátlakem mafiánů Karla Kopáče a Ludvíka Černého, protože z nich měl strach. Kuna byl introvertní osobností a zátěžová situace mohla vyprovokovat agresivitu. Resocializace byla podle znaleckého posudku nicméně možná.
Ludvík Černý v gangu měl roli „přímého vykonavatele vražd“. Na oběti útočil zcela nečekaně proti dohodnutému plánu a vždy zákeřně střelbou do týlu hlavy. Nečekanou ctí výstřelu byli oběti zaskočeni. Stejně tak i ostatní účastníci poprav poté, co před překvapeným Kunou, Kopáčem a nad právě zastřelenou obětí vyskočil, zakmital nohama a prohlásil, „to jsem ale čtverák…“ Následně získal v gangu přezdívku „pacient.“
„V průběhu vyšetřování Černý veškerá obvinění popřel, ač byl usvědčován svými komplici a dalšími přímými důkazy při výsleších mluvil spisovně a s úsměvem na rtech! Snažil se prostě dokázat, že jde o omyl. Byl to však právě Ludvík Černý, který přivedl policii na stopu orlického gangu,“ upřesnil Lukáš Závodský.
V podsvětí si, jak se lidově říká „pouštěl pusu na špacír“ a mluvil o spáchaných vraždách a některých podrobnostech. Zcela otevřeně znalci z odvětví psychiatrie dospěli k závěru, že netrpí žádnou duševní poruchou a jeho ovládací ani rozpoznávací schopnosti nebyly v době páchání trestné činnosti porušeny. Své agresivní projevy dokázal usměrnit podle vlastních potřeb. Prognózu resocializace však označili znalci jako málo příznivou.
Vodní nádrž Orlík. Zdroj: František Hajdekr / CC BY 3.0
K první vraždě došlo, dle zveřejněných policejních záznamů dne 5. dubna 1991. Kopáč dělal podnikateli Aleši Klatovskému osobního bodyguarda, znali se z posilovny v Podolí a Kopáč si získal Katovského velkou důvěru. Ten byl Kopáčem následně vylákán na výhodnou směnu peněz do Rudné u Prahy. V autě s nimi jel i Černý, který znenadání a proti původní dohodě střelil při jízdě Katovského zezadu do hlavy. Katovského následně zabalili do pletiva a byl shozen ze Žďákovského mostu do Orlické přehrady. Touto vraždou si gang přišel na 800.000,- korun.
Ke druhé vraždě došlo dne 9. ledna 1992, ve sklepě Vladimíra Kuny, muž s pochybnou pověstí jménem Lorento Lipovec projevil zájem o koupi zbraní, dříve vyřazených od republikové policie. Ve chvíli kdy se Lipovec nahnul nad kufr ve kterém byly zbraně, aby si jednu vybral Černá ho opět z nenadání střelil pistolí zezadu do hlavy a usmrtil jej.
Kuna následně přišel s nápadem, ukrytí mrtvoly do sudů a také sud si dopředu připravil. Tělo následně vložili do sudu, zasypali louhem a zalili vodou. Sud následně zavařili. Následně byl sud odvezen a opět vhozen na dno Orlické přehrady. Vraždou si gang přišel na pouhých 30.000,- korun.
Třetí obětí vražd se stala matka Vladimíra Kuny Anna Medková (†53), která ve svém domě provozovala S/M a BDSM salon. Údajně pro vybranou klientelu. 7. února roku 1992 si na poště převzala balíček, který po jeho otevření explodoval ženě v ruce. O několik dní později Medková v nemocnici zemřela na následky těžkých poranění. Výbušný balíček připravil Karel Kopáč. Na přání Vladimíra Kuny do balíčku přidal šrouby. Důvodem této vraždy bylo získání rodinného domu, který byl v majetku zavražděné Medkové. Rok po vraždě byla Vladimíru Kunovi a jeho bratru vyplacena částka 1.600.000,- korun, jako dědictví po zesnulé matce. Kuna se měl o svou polovinu rozdělit s Kopáčem a Černým. Kuna se následně vloupal do bytu svého bratra, kde ho okradl o jeho podíl a polovinu z dědictví po své matce.
Čtvrtou obětí orlických vražd byl Vladimír Hodr. Datum smrti není znám a nebyl nikdy kriminalisty zjištěn. Jisté je pouze to, že byl zastřelen Ludvíkem Černým zezadu do hlavy a okraden o zlaté pečetě v tehdejší hodnotě několika set tisíc korun. I zavražděný Hodr skončil na dně Orlické přehrady.
„Pátou obětí vražd byl švagr Karla Kopáče Jaroslav Meier. Důvodem bylo opět získání domu. Irena Meierová (manželka Jaroslava Meiera) si najala koncem roku 1992 „vraždící“ gang, aby usmrtili jejího manžela s tím, aby ona sama mohla svévolně následně disponovat s majetkem, ve kterém byl mimo jiné i jejich společný dům. Dům měl být následně použit, jako zástava na vysoký bankovní úvěr. Vraždu Jaroslava Meiera provedl dne 6. července 1993 na chodbě jeho domu 4 výstřely ze samopalu Škorpion Ludvík Černý. Samopal mu dal pro tento účel Karel Kopáč. Za plánovanou vraždu obdržel Černý finanční odměnu 100.000,- korun,“ vysvětlil ke spáchaným vraždám autor videa.
„Orličtí vrazi si s celkem pěti vraždami přišli na bezmála 3. mil. korun, rodinný dům a nějaké šperky a zlato,“ jak vyplývá z policejního šetření.
Někteří členové gangu si samozřejmě přivydělávali i samostatně v rámci své trestné činnosti, a dle zveřejněných informací policie si například Černý soukromě mimo orlický gang přivydělával dalšími nájemními vraždami, které mu ovšem nebyly nikdy dokázány. Nicméně rukopis vražd podnikatele a bodyguarda, kteří byli v tomto období rovněž zavražděni byl totožný s již zmiňovanými „orlickými vraždami“.
Závěrem by se bez nadsázky dalo říct, že tzv. orlické vraždy byly tajemnou, hrůzostrašnou a děsivou minulostí 90 let. „Samotný vraždící gang nebyl nijak profesionálně veden. Své oběti si členové gangu vybírali, až celkem primitivním způsobem, a s jediným cílem; snadno a rychle se obohatit. Jádro gangu tvořili vekslák, vyhazovač a údržbář. Všichni si mysleli, že díky rychle nabité, po revoluční svobodě a demokracii se může vše. Doslova! Ani jeden z orlických vrahů nebyl žádný myslitel, ba naopak jejich inteligence, jak u soudu sdělili znalci v oboru byla průměrná až podprůměrná. Díky skutečnosti, že sám vrah Černý se v podsvětí chlubil a vytahoval, a to opakovaně, jak vraždí lidi a podobně se tyto informace a zvěsti z podsvětí dostali až na stůl kriminálky. Netrvalo dlouho a kriminalisté se na tento vraždící gang pověsili. Nabité peníze členové gangu utratili za alkohol, sexuální služby, společnice a podobně. V podstatě vše velmi rychle utratili. Následně byli policisty dopadeni a odsouzeni k vysokým trestům odnětí svobody a doživotí,“ uvedl závěrem autor videoreportáže Lukáš Závodský.
Členové gangu – shrnutí
„Organizátorem gangu byl Karel „Karlos“ Kopáč (*3. června 1960 – †15. dubna 2004). Před sametovou revolucí se vyučil frézařem a pak pracoval jako vyhazovač jak na diskotéce na Novodvorské, tak poté v nočním podniku hotelu Kriváň (vinárna Sport) na Praze 2. Jednou byl soudně trestán za ublížení na zdraví.
Po revoluci pracoval jako vrátný a vyhazovač v nočních podnicích. Jeho zájmem byla bojová umění, hlavně Kung-Fu. Denně běhal několik kilometrů po lese se zátěží na nohách. Začátkem roku 1990 vstoupil do Útvaru rychlého nasazení, odkud však po pár měsících odešel, údajně pro malý plat a nízkou úroveň výcviku. Po odchodu pracoval jako překupník zbraní, nejčastěji obchodoval se samopaly „Škorpion“ a granáty. Bydlel nedaleko Vladimíra Kuny na adrese Příčná 840/22, Rudná.
Vykonavatelem vražd byl Ludvík „Pacient“ Černý (* 25. května 1965). Ten se před revolucí vyučil zedníkem a působil také jako vekslák. V roce 1985 byl trestán pro trestný čin krádeže. Po revoluci často navštěvoval solária a posilovny (v jedné z nich se seznámil s Kopáčem a Kunou) a byl zaměstnancem firmy Mercedes-Benz Bohemia Praha, kde pracoval jako řidič. Oženil se v roce 1992, o tři roky později se mu narodil syn.
V sousedství byl poměrně oblíbený. Staral se dobře o ženu a díky milému obličeji mu známí přezdívali „Mimísek“. Černý si ve výkonu trestu nechal změnit příjmení na Ludvík Zámečník. Po 20 letech ve vězení žádal poprvé o podmíněné propuštění v roce 2017. Soud však žádost zamítl a doživotí si tak Černý odpykává dodnes.
Vladimír Kuna (* 21. června 1964) se znal s Karlem Kopáčem již od dětství a v dospělosti spolu navštěvovali posilovnu v Praze-Podolí. Ve svém sklepě v domě na adrese ul. Karlovotýnská 108/8, Rudná, si časem zřídil posilovnu, kde přechovával zbraně, mezi nimi i protitankové střely RPG.
Dalšími členy gangu byli Petr Chodounský (* 19. července 1965) a Kopáčova sestra Irena Meierová, která dnes žije pod jinou identitou. Její manžel se stal jednou z obětí, jak již bylo v článku zmíněno,“ uvádí Wikipedia.
Závěrem musíme zmínit skutečnost, že veškeré informace, které jsou zveřejněny v přiloženém a zveřejněném videu vycházejí pouze z dostupných zdrojů, které autor reportáže použil a nemusí se ztotožňovat s názorem redakce.
