Dny papírových kartoték by mohly být konečně sečteny, chorobopisy pacientů jsou dnes ve většině ordinací uchovávány elektronicky.
S množstvím osobních dat online však roste i riziko jejich odcizení nebo úniku. Praktičtí lékaři upozorňují, že se jejich ordinace stále častěji stávají oběťmi hackerských útoků, a zdůrazňují potřebu kvalitního zabezpečení databází. Na rozdíl od nemocnic se jim však nedostává podpory ze strany státu, přestože náklady na zabezpečení jsou vysoké. Potřeba chránit data roste i se stále častějším využíváním telemedicíny v primární péči. I to bude jedním z témat výroční konference Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. Magazín UdálostiExtra.cz o tématu dnes informoval Mgr. Vojtěch Šprdlík z MaVe PR.
V průměru každá ordinace praktika v České republice vede přibližně 1 900 pacientů a sami lékaři upozorňují, že bezpečné uchování osobních dat je pro ně stále důležitější.
„U praktického lékaře běžně končí dokumentace nejen o léčbě, kterou pacientovi sami poskytují, ale také záznamy od jiných specialistů, propouštěcí zprávy z nemocnic, výsledky testů a podobně. To jsou data té nejintimnější povahy a my nesmíme dopustit, aby se k nim dostal někdo nepovolaný, hacker, nebo je někdo dokonce prodával na darknetu,“ říká MUDr. Cyril Mucha, místopředseda SVL pro digitalizaci a IT. Podle něj přibývá pokusů o útok i na ordinace praktických lékařů, přestože se více hovoří hlavně o nemocnicích. „Za poslední rok vím hned o několika případech, nicméně to hovoříme o těch, kdy se útok podařil. O většině pokusů se ani nedozvíme, protože naštěstí skončí neúspěšně,“ vysvětluje MUDr. Mucha. Převážně se podle něj jedná o tzv. phishingové útoky, které se například podvodnými e-maily snaží získat přístup k počítačům v ordinaci a tím i k databázi pacientů. „Ochrana dat v našich ordinacích vyžaduje komplexní soubor opatření, od správného nastavení zálohování přes antivirovou ochranu po školení samotných zaměstnanců, jak k podobným hrozbám přistupovat a jak jim nepodléhat. V dnešní době je to pro nás velmi palčivé a aktuální téma,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL. Taková ochrana je však podle něj drahá.
„Je paradoxní, že přestože uchováváme prakticky veškerou zdravotní dokumentaci o pacientech, stát našim lékařům – na rozdíl od nemocnic – s IT podporou nijak nepomáhá,“ dodává MUDr. Mucha. Důležitost kybernetického zabezpečení u praktických lékařů roste i kvůli telemedicíně, kterou si lékaři zvykli používat při covidové pandemii. Z telemedicínské konzultace se stal běžný lékařský úkon, který umožňuje vyšetřovat například akutně nemocné pacienty, aniž by museli vážit cestu do ordinace. Nyní praktici zkoušejí telemedicínu více využívat např. v péči o pacienty s chorobami srdce, s diabetem nebo kožními nemocemi. „Jedním z nejčastějších případů neakutních onemocnění, který nyní řešíme telemedicínsky, je péče o pacienty s vysokým krevním tlakem. Ti nám mohou posílat výsledky domácího měření a následně je s námi konzultovat. Nemusí tak často na kontrolu chodit do ordinace, zvlášť nyní, v podzimních měsících plných viróz a nachlazení,“ upozorňuje MUDr. Mucha. U kožních potíží mohou takto konzultovat s kolegy specialisty např. různé nejasné vyrážky, léze, ale případně i pigmentové skvrny nebo znaménka. Telemedicína může pomáhat zejména pacientům v odlehlých oblastech, kteří za svým lékařem musí cestovat často desítky kilometrů. Léčba na dálku v oblasti kardiologie a dermatologie je však podle MUDr. Muchy pouze začátek.
V budoucnu by mohli praktici podobně využívat data z přístrojů například pro vzdálené kontroly pacientů s diabetem nebo kardiologickým onemocněním. „Už dnes umí EKG změřit i chytré hodinky. Problém však je, že tyto přístroje nejsou nijak certifikované, takže na jejich měření z medicínského pohledu nemůžeme spoléhat. I to se však do budoucna může změnit,“ uzavírá MUDr. Mucha s tím, že jak bude technologie více pronikat do medicíny, bude i zabezpečení dat pacientů čím dál akutnějším problémem.
