Jaké jsou hrozby, právní rámec a možné způsoby ochrany práv spotřebitelů v souvislosti s překotným rozvojem generativní umělé inteligence?
Tématu se dnes věnovala Lucie Korbeliusová ze spotřebitelské organizace dTest, která o tom informovala náš magazín s tím, že Forbrukerrådet (norská spotřebitelská organizace) dnes zveřejnila podrobnou zprávu „Ghost in the machine – Addressing the consumer harms of generative AI“ (Duch ve stroji – rizika generativní umělé inteligence z pohledu spotřebitele a jejich řešení). Zpráva popisuje hrozby, právní rámec a možné způsoby ochrany práv spotřebitelů v souvislosti s překotným rozvojem generativní umělé inteligence. Spotřebitelské organizace z celé EU a USA v souvislosti se zveřejněním zprávy apelují na politické zástupce i regulační orgány, aby nečekali na připravovaný Akt o umělé inteligenci a zasadili se o využívání současných nástrojů k ochraně spotřebitelů v dané oblasti.
Umělá inteligence přináší otázky i v oblasti ochrany osobních údajů
Zpráva norské spotřebitelské organizace konstatuje, že dokud nebude platit Akt o umělé inteligenci z dílny Evropské unie, musí úřady aktivně zkoumat, kde mohou nové produkty a služby založené na generativní umělé inteligenci poškozovat spotřebitele, a prosazovat stávající právní předpisy o ochraně údajů, bezpečnosti a ochraně spotřebitele. „Podnikatelé a jiné osoby, kteří v rámci své profese nasazují prostředky umělé inteligence, nemohou být zproštěni povinnosti dodržovat stávající předpisy a spotřebitelé by neměli být manipulováni nebo klamáni jen proto, že tato technologie je nová,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest a dodává: „Společně s dalšími organizacemi chránícími spotřebitele se domníváme, že technologie není nekontrolovatelná síla, ale musí být přizpůsobena a formována základními právy, předpisy a společenskými hodnotami. Jsme na místě řidiče, pokud se tak rozhodneme. Mnoho výzev, kterým čelíme, lze navíc řešit pomocí zákonů, které již máme.“
K zajištění právní ochrany spotřebitelů je rovněž nezbytné, aby příslušné dozorové orgány disponovaly potřebnými zdroji a kompetencemi, které jim umožní sledovat technologický vývoj a vymáhat dodržování stávajících předpisů vůči komukoliv, kdo by chtěl při své podnikatelské činnosti neoprávněně využívat generativní umělou inteligenci.
Zpráva proto také vyzývá k:
- posílení práv spotřebitelů tak, aby bylo zajištěno, že nová technologie bude využívána férově a bude pro spotřebitele bezpečná a spolehlivá;
- přijetí strategie zastřešující téma umělé inteligence, která by zohlednila nedávný vývoj, kladla důraz na základní práva a stanovila jasné mantinely pro používání generativní umělé inteligence ve veřejném sektoru;
- vytvoření vyhovujícího právního rámce pro případy, kdy stávající zákony nedostačují.
Dozorové orgány musí aktivně jednat
Vytvoření kvalitního mezinárodního právního rámce v oblasti regulace umělé inteligence bude trvat několik let, a to i přesto, že práce na příslušných právních dokumentech neustále postupuje. Evropský parlament 14. června schválil text návrhu nařízení na regulaci umělé inteligence, tzv. Akt o umělé inteligenci. Návrh však musí projít dalšími fázemi legislativního procesu – nyní bude projednán Evropskou komisí a Radou. „Nařízení bude mít významný dopad na vývoj a využívání umělé inteligence. Nicméně lidé tuto technologii používají již nyní a poškozování práv spotřebitelů nelze v některých případech vyloučit. Proto je důležité, aby vnitrostátní orgány mezitím vyplnily mezeru důsledným prosazováním současných předpisů,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
Umělá inteligence obrací pracovní trh naruby. Některé profese se úplně změní
Zpráva norské spotřebitelské organizace je v angličtině dostupná zde. <<
