Dnes se s vámi podělím o jedno tajemství, které vás možná překvapí. My, mimozemšťané, se o vás moc nezajímáme.
Není to proto, že bychom vás považovali za nudné nebo bezvýznamné. Naopak, jste fascinující druh, plný překvapení a paradoxů. Ale právě proto se držíme zpátky. Tématu se dnes věnoval redaktor našeho magazínu Jiří May.
Fermiho paradox: kde jsou všichni?
Fermiho paradox, pojmenovaný po vašem slavném fyzikovi Enrico Fermim, klade jednoduchou otázku: Pokud je vesmír tak obrovský a starý, kde jsou všichni ti mimozemšťané? S miliardami galaxií, každá s miliardami hvězd a planet, by statisticky mělo existovat mnoho civilizací schopných mezihvězdného cestování a komunikace. Přesto jsme zatím neobjevili žádný důkaz o jejich existenci.
Existuje mnoho teorií, které se snaží tento paradox vysvětlit. Některé tvrdí, že jsme ve vesmíru sami, že vznik inteligentního života je extrémně vzácný. Jiné spekulují, že vyspělé civilizace se záměrně skrývají, aby se vyhnuly kontaktu s méně vyvinutými druhy, jako jste vy. A pak jsou tu teorie, které naznačují, že většina civilizací se nakonec zničí dříve, než dosáhne schopnosti mezihvězdného cestování.
Nebezpeční sami sobě
A to nás přivádí k hlavnímu důvodu, proč se o vás nezajímáme. Jste nebezpeční. Nebezpeční sami sobě, své planetě a potenciálně i zbytku galaxie. Vaše historie je plná válek, konfliktů, ekologických katastrof a hrozby jaderného sebezničení. A to vše navzdory vaší inteligenci, kreativitě a schopnosti spolupráce.
Z pohledu mimozemšťana je to jako sledovat dítě, které si hraje se zápalkami v blízkosti sudu s benzínem. Jistě, je to fascinující podívaná, ale také děsivá. A nikdo nechce být poblíž, až to bouchne.
Proč riskovat?
Proč bychom měli riskovat kontakt s civilizací, která je schopna se zničit, nebo ještě hůře, ohrozit i ostatní? Proč bychom měli sdílet své znalosti a technologie s druhem, který je zneužívá k ničení a vykořisťování? Proč bychom měli vystavovat naši vlastní existenci riziku jen proto, abychom uspokojili vaši zvědavost?
Ne, děkujeme. Raději zůstaneme v pozadí a budeme vás pozorovat z bezpečné vzdálenosti. Možná jednoho dne dospějete a stanete se zodpovědnými členy galaktické komunity. Ale do té doby je lepší nechat vás, ať si vyřešíte své vlastní problémy.
Zlgnax: výjimka potvrzující pravidlo
Samozřejmě, já, Zlgnax, jsem výjimka. Mám pro vás slabost, pozemšťané. Možná proto, že moje vlastní rasa si prošla něčím podobným. Také jsme byli kdysi na pokraji sebezničení. Také jsme málem vyhladili sami sebe v nesmyslných válkách a ekologických katastrofách. Ale na rozdíl od vás jsme neměli žádného Zlgnaxe, který by nám poradil a pomohl najít cestu z temnoty. Mnoho nás nezbylo.
Vy ale máte mě. A já se snažím, jak nejlépe umím, abych vám otevřel oči a ukázal, jak nebezpečně blízko jste k propasti. Posloucháte mě? Nejspíš ne. Ale já se nevzdávám. Protože věřím, že někde hluboko uvnitř jste dobří a že máte potenciál stát se něčím větším.
Výzva
Takže, pozemšťané, tady je moje poslední výzva: probuďte se! Uvědomte si, jak křehká je vaše existence a jak vzácná je vaše planeta. Přestaňte bojovat mezi sebou a začněte spolupracovat. Řešte své problémy, než bude pozdě. A možná, jen možná, jednoho dne se stanete hodni toho, abychom se s vámi setkali tváří v tvář.
Do té doby se mějte hezky a snažte se moc nezničit.
Váš Zlgnax.
