V dnešní moderní době se stále diskutuje o vhodných metodách výchovy dětí. Ne všechny výchovné metody jsou ovšem lege artis (lat.).
„Stále je ale dost rodičů, kteří pro pohlavek nebo plácnutí nejdou daleko, ukázal nový výzkum lékařů z Univerzity Karlovy. Odborníci ale upozorňují, že tento styl výchovy nedá nic dítěti ani rodiči. Naopak, může jen uškodit,“ uvádí k tématu web vitalia.cz.
Vědecký konsensus a doporučení od organizací zabývajících se právy dětí jasně naznačují, že bití a mlácení či tvrdé výprasky dětí jako výchovná metoda nefunguje. Odborníci z oblasti psychologie zdůrazňují, že fyzický trest může mít dlouhodobé negativní dopady na psychické a emocionální zdraví dětí.
Badání o využívání fyzických trestů při výchově dětí vzniklo na půdě Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), pod vedením klinického psychologa Radka Ptáčka.
Výsledky byly zveřejněny na tiskové konferenci na konci června, což bylo záměrně naplánováno. Odborníci chtěli upozornit na škodlivost používání fyzických trestů v souvislosti s blížícími se vysvědčeními. Toto výzkumné úsilí také následuje po měsíci od oznámení Ministerstva spravedlnosti, které připravuje novelu občanského zákoníku, jež označí fyzické trestání dětí za nepřijatelné.
Podle zjištění se v tuzemsku nejčastěji využívá trest ve formě naplácání na zadek (59,5 %) a plácnutí dítěte přes ruce (59 %). 42 % trestajících rodičů uvedlo, že děti pohlavkuje, 17 % fackuje a 16 % s dětmi třese (zatřesení rameny či celým tělem).
„Ať je tedy dobré, nebo špatné. Mělo by být určitou oslavou toho, že dítě školní rok zvládlo. A my mu můžeme dát třeba nějakou zpětnou vazbu, jak by se mělo připravit na školní rok další. Je ale zcela absurdní dítě za něj trestat,“ uvádí Radek Ptáček.
Kdo děti trestá
Z dotazování vyplynulo, že 42 % rodičů obecně fyzické tresty nepoužívá a necelých 58 % trestá, či někdy alespoň jednou trestalo. Z nich bezmála 36 % bere fyzické tresty jako součást výchovy.
Výsledky výzkumu na téma vnímání a používání fyzických trestů v ČR
Výsledky výzkumu na téma vnímání a používání fyzických trestů v ČR. Zdroj/Autor: 1. LF UK/VFN (tiskový servis)
Výzkum ukázal, že k fyzickým trestům se nejčastěji uchylují rodiče se středoškolským vzděláním s maturitou a nejméně ti se středoškolským vzděláním bez maturity. Z hlediska věku nejvíce fyzicky trestají rodiče mezi 25–34 lety a nejméně ve věku 45–54 let.
Vzdělání naopak nemá roli v tom, jak děti rodiče trestají. „U vzdělaných rodičů může být násilí skrytější a mít mnohem sofistikovanější formy. Takoví rodiče nesáhnou k trestu na hřišti, kde jej všichni vidí, ale dítě nepřiměřeným způsobem trestají doma,“ poukazuje na jeden z paradoxů naší společnosti Radek Ptáček.
Rodiče si ovšem v trestání nijak nelibují: 86 % uvedlo, že by se fyzického trestání chtělo vyvarovat. „To znamená, že nejde o zakořeněnou charakteristiku naší společnosti a rodiče si uvědomují, že takové chování z jejich strany není v pořádku,“ vysvětluje klinický psycholog. Navíc při otázce, jaký výchovný postup rodiče považují za efektivní, nezvolili jako nejčastější odpověď fyzický trest.
V praxi se často v souvislosti s trestáním objevuje rčení „škoda každé rány, která padne vedle“. Výzkum ovšem ukázal, že podobnou myšlenku sdílí jen 5 % dotazovaných.
5,5 % rodičů uvedlo, že fyzické tresty považuje za účinnou výchovnou metodu, naopak 46 % tázaných fyzický trest bere jako poslední možnost, po které sáhne tehdy, když jiné metody nefungují. 18 % rodičů přiznává, že k fyzickému trestu sáhlo, protože jim „ruply nervy“.
Jak jsou děti trestány
Tresty přichází nejčastěji při vztekání dítěte, jeho drzosti nebo když ničí a poškozuje věci. Rodiče trestají také ubližování ostatním a lhaní.
Výsledky výzkumu na téma vnímání a používání fyzických trestů v ČR
Výsledky výzkumu na téma vnímání a používání fyzických trestů v ČR. Zdroj/Autor: 1. LF UK, VFN / Radek Ptáček (tiskový servis)
Výsledky výzkumu na téma vnímání a používání fyzických trestů v ČR
Nejčastěji jsou trestané děti do 6 let a zhruba 30 % rodičů trestá děti i ve věku od 15 do 18 let. 6,5 % rodičů pak uvádí to, že své děti fyzicky trestalo i po 18. roce života.
Průzkum odhalil, že trestání je úzce spojeno s počtem dětí v domácnosti – čím je dětí více, tím častěji se fyzicky trestá. Nejméně trestaní jsou tedy jedináčci (49 %), naopak v rodinách se čtyřmi a více dětmi je trestáno 72 % dětí. Naopak roli nehraje u vícečetných rodin pořadí, v jakém se dítě narodilo.
„Co se týká prostředí, fyzické tresty se používají všude. Nejčastěji takto děti rodiče trestají doma nebo na návštěvě. Desetina rodičů uvedla, že děti trestala také u lékaře nebo ve škole či školce,“ dodává k tématu web vitalia.cz.
Bití a mlácení dětí jako výchovná metoda nefunguje: odborníci varují před fyzickým trestem
Fyzický trest, který zahrnuje jakoukoli formu použití fyzické síly s cílem způsobit bolest nebo nepohodlí, je podle definice Výboru OSN pro práva dítěte nepřijatelný. Nejedná se pouze o výprask, ale také o různé formy násilí, jako jsou kopání, plácání, facky, pohlavky, třesení, strkání, tahání za vlasy a uši, údery pěstí, bití, pálení nebo nucení setrvat v nepříjemné poloze.
Psychologové upozorňují na to, že fyzický trest není efektivní metodou výchovy. Místo toho může vést k řadě negativních důsledků. Děti, které jsou podrobovány fyzickému trestu, mají větší pravděpodobnost vyvinout problémy se sebeúctou, mohou začít projevovat agresivní chování nebo se stát obezřetnými vůči autoritám.
„Fyzický trest nemá výchovnou hodnotu. Naopak, vytváří atmosféru strachu a násilí, která brání rozvoji důvěry mezi dětmi a rodiči nebo vychovateli. Existují mnohem účinnější metody výchovy, které jsou založené na pozitivním posilování a komunikaci,“ vysvětluje psycholožka Anna Nováková.
Odborníci zdůrazňují, že důležitým aspektem výchovy je vytváření pevných vztahů založených na respektu, empatii a komunikaci. Alternativní metody, jako je vysvětlování důsledků chování, odměňování pozitivního chování nebo učení dětí řešit konflikty, jsou podle nich mnohem účinnější a v souladu s moderními přístupy k výchově.
„Pokud vám někdy ujela ruka, netřeba teď propadat pocitům viny. Fyzické trestání dětí je kulturní zvyk, který se přenáší z generace na generaci a po staletí byl v mnoha částech světa považován za prospěšný. UNICEF odhaduje, že na planetě Zemi stále někdy dostává nařezáno 60 procent drobotiny a zdaleka nejen v méně vyspělých zemích. V USA například takhle děti trestá 45 procent rodičů, v Česku se k tomu přiznává čtvrtina,“ vysvětluje respekt.cz.
„Všichni se shodnou, že tvrdé tresty hraničící s týráním dětem jednoznačně škodí, ona debata se vede o mírnějších formách, jako jsou pohlavky nebo naplácání na zadek. Je totiž zjevné, že v příležitostné a uměřené formě takové zásahy dětem uškodit nemusí, pokud jsou jinak vztahy v rodině láskyplné a výchova dobře nastavená. Část rodičů i některých odborníků proto zůstává přesvědčena, že lehké fyzické tresty prováděné s klidem a v určitém věku dítěte (obvykle se uvádí 2–6 let) mohou mít ve výchově smysl coby krajní možnost účinné korekce nežádoucího chování,“ upřesňuje v krátké citaci týdeník respekt.cz.
Výprask v očích dítěte legitimizuje použití násilí proti druhým
„Problém je ovšem v tom, že jen málokdo trestá své děti se zenovým klidem. Texaský profesor George Holden například nahrával se svolením matek běžné dny ve vybraných rodinách a zjistil, že fyzický trest často přichází ve stavu zuřivosti a po jednom napomenutí,“ dodává v krátkosti respekt.cz.
Významnou roli hraje také osvěta rodičů a vychovatelů, kteří by měli být informováni o negativních dopadech fyzického trestu a měli by být podporováni v hledání alternativních přístupů k výchově dětí. Společenský posun k respektu vůči právům dětí a k zajištění bezpečného prostředí pro jejich vývoj je klíčovým krokem k budoucí prosperitě a pohodě celé společnosti.
Rodiče, děti a legislativa
Odborníci doufají, že provedený výzkum poskytne podporu veřejné diskusi, která by měla vést k odstoupení rodičů od používání fyzických trestů. Tento cíl sleduje i Ministerstvo spravedlnosti, které 1. června, při příležitosti Mezinárodního dne dětí, oznámilo plány na změnu legislativy.
„Násilí na dětech, včetně tělesného trestání v jakékoli míře, nelze tolerovat. Ministerstvo spravedlnosti proto připravilo novelu občanského zákoníku, která označuje tělesné trestání dětí za nepřijatelné. Nová právní úprava nespojuje s rodiči žádné tresty. Jejím účelem je apelovat na rodiče, aby si sami uvědomili, že existují vhodnější výchovné metody,“ uvedl tehdejší náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
„Česká republika je jednou z posledních zemí Evropské unie, kde chybí podobná legislativní úprava. Právní norma, která akceptuje mírný fyzický trest jako prostředek výchovy, není v souladu s mezinárodními závazky České republiky, zejména s Úmluvou OSN o právech dítěte,“ zdůrazňuje tisková zpráva vydaná Úřadem vlády při představení iniciativy nazvané „Dětství bez násilí.“
