„Nemysli na to! Moc se stresuješ, proto se ti nedaří otěhotnět,“ slýchají ženy, které se snaží založit rodinu.
Nejenže je tyto výroky často ještě více zdeptají, podle lékařů jsou navíc nepravdivé. Podle specialistů na reprodukci souvislost mezi psychikou a plodností existuje, ale nemá takový význam, jak se jí přisuzuje.
„Psychika ovlivňuje plodnost mnohem méně, než si lidé myslí. Pacientky, které léčbu neplodnosti nesou po psychické stránce těžce a stresují se, nám těhotní stejně jako ženy, které jsou tak říkajíc v pohodě,“ říká specialistka na léčbu neplodnosti MUDr. Jana Daňková Kučerová z ostravské kliniky Reprofit, která psychologii párů dlouhodobě zkoumá.
Psychická nepohoda podle ní neplodnost sice výrazně neovlivní, léčbu ale obvykle provází.
„Psychickou zátěž, kterou žena při neúspěšné snaze o početí dítěte prožívá, lze přirovnat k úmrtí v rodině,“ vysvětluje MUDr. Daňková Kučerová. Ženám také neprospívá ani tlak okolí na to, aby už rodinu založila. „S neplodností se potýká přibližně 20 % párů, většina tedy otěhotní přirozeně. Ženy proto neustále narážejí na těhotné kamarádky a známé, které si potomka nemusely ‚vybojovat‘, a to je konfrontuje s jejich situací a je pro ně frustrující,“ říká MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., z IVF Clinic.
Některé páry pak kvůli psychickému tlaku, kterému již nechtějí čelit, léčbu neplodnosti předčasně vzdávají.
„V praxi se setkáváme se situacemi, kdy partnery jeden neúspěšný dílčí krok v léčbě natolik citově zasáhne, že už nejsou ochotni proces opakovat. Znovu přijdou až za několik let, kdy už musíme řešit horší spermiogram u muže a nízkou kvalitu vajíček u žen,“ popisuje MUDr. Daňková Kučerová.
Lékaři proto párům kromě samotné léčby nabízejí také psychologickou pomoc. Podle psychoterapeutky Mgr. Lenky Pelechové, která spolupracuje s brněnskou klinikou Reprofit, ji často vyhledají páry právě v momentě, kdy jsou první pokusy léčby neúspěšné.
„Cítí se fyzicky a emočně vyčerpaní a mnohdy v partnerské krizi. Potřebují získat dostatek informací a strategií, aby měly situaci co nejvíce pod kontrolou. Potřebují čas, aby přijmuly fakt, že jejich cesta za rodinou přestane být osobní a intimní záležitostí. Jako terapeut jim pomáhám mobilizovat všechny vnitřní zdroje a pomáhám jim uvěřit, že nejsou jenom hračkou v rukách osudu,“ vysvětluje Pelechová.
Problém je podle odborníků to, že většina párů, které na kliniku umělého oplodnění přijdou, má o procesu umělého oplodnění zkreslené představy.
„Situace, kdy do ordinace vkročí pětačtyřicetiletá žena s tím, že chce dítě, a je nemile překvapena zjištěním, že tohoto cíle bude možné dosáhnout jen s darovanými vajíčky, jsou na denním pořádku,“ dodává MUDr. Machač. Ideální reprodukční věk ženy udávají specialisté kolem 25. roku věku, poté začíná postupně klesat. Šance, že se například 40leté ženě podaří otěhotnět pomocí vlastních vajíček, je pouhých 10 %.
Světová zdravotnická organizace definuje neplodnost jako stav, kdy po roce nechráněného pohlavního styku, který probíhá alespoň dvakrát týdně, nedojde k otěhotnění.
Autor: Mgr. Vojtěch Šprdlík
Zdroj: MaVe PR
