Syntetické látky silnější než fentanyl zabíjejí už po miligramech. Smrt přichází během minut, bez varování.
Praha se v posledních týdnech stává nechtěným epicentrem nové drogové krize. Místo tradičních omamných látek se do podsvětí dostávají syntetické substance, které svými účinky dalece překonávají i obávaný fentanyl. Toxikologové, zdravotníci i policisté mluví o alarmující situaci, která má už nyní tragické následky.
„Dnes jsme obdrželi upozornění od Policie ČR na záchyt nových a výrazně rizikových omamných látek. Záchyt byl v Praze, několik případů ve velmi krátké době, někteří s fatálními následky,“ stojí v dokumentu citovaném serverem Novinky.cz. Záchranná služba v Praze zatím zasahovala u tří potvrzených případů. „Zasahovali jsme u tří případů společně s celým integrovaným záchranným systémem, kdy se jednalo o jednu z těchto opioidních látek,“ potvrdil Novinkám mluvčí pražské záchranky Karel Kirs.
Tichý jed bez chuti a barvy: nový smrtící trend
Zákeřnost těchto novodobých drog spočívá především v jejich nenápadnosti – na pohled připomínají běžné prášky či práškovité látky, často bez jakéhokoli zápachu nebo výrazného vzhledu. Díky tomu se mezi uživateli rychle šíří i bez povědomí o skutečné hrozbě, kterou představují. V praxi to znamená, že oběť často vůbec netuší, že si právě aplikovala látku, která může být stonásobně až pětsetkrát účinnější než heroin. Tato dramatická toxicita přitom často nereaguje ani na standardní dávky protijedu, tedy naloxonu, který je jinak běžně využíván u předávkování opioidy. Lékaři i záchranáři tak čelí situacím, kdy kolaps přichází doslova v řádu minut a na poskytnutí efektivní pomoci je zoufale málo času. Rizikovost navíc zvyšuje fakt, že mnohé z těchto látek nejsou dosud zaneseny v žádné toxikologické databázi, což zásadně komplikuje diagnostiku i cílenou léčbu.
Toxikologové bijí na poplach: smrt se šíří v novém kabátě
„Nové syntetické opioidy, včetně derivátů nitazenu a dalších analogů, jsou extrémně silné a zároveň obtížně detekovatelné pomocí běžných screeningových metod. Problém spočívá v tom, že laboratorní analýzy často nezachytí přítomnost těchto látek vůbec, a to ani při použití toxikologických panelů určených pro nemocniční pohotovosti. V některých případech se jedná o sloučeniny, které nebyly nikdy dříve testovány na lidech, a tedy není známa jejich farmakokinetika, účinek ani vhodná terapeutická intervence. Nástup účinku bývá velmi rychlý a předávkování se dostavuje do několika minut, často bez jakéhokoliv varovného signálu. To činí tyto látky mimořádně nebezpečnými nejen pro uživatele, ale i pro první zasahující složky. Významným problémem je také skutečnost, že často bývají tyto opioidy míchány s dalšími drogami nebo podávány jako padělky léků, což zvyšuje riziko neúmyslného požití. Naloxon, standardní antagonista opioidních receptorů, má v těchto případech omezenou účinnost a vyžaduje opakované podání ve vysokých dávkách. Záchranné týmy se tak setkávají s nutností prodloužené resuscitace a intenzivní péče, přičemž úspěšnost zásahu není vždy zaručena,“ uvádí zpráva CDC.gov.
Prach smrti: jak se superdrogy šíří dál než jen metropolí
Zatímco první výskyty nových syntetických látek byly zaznamenány v Praze, aktuální vývoj naznačuje, že nejde o izolovaný problém. Nitazeny i spirochlorphine, extrémně silné opioidy označované jako superagonisté, se již dostávají za hranice hlavního města. Záchytné body v regionech Středočeského kraje, Plzně a Brna hlásí nárůst podezřelých látek neznámého složení. Jde o chemické sloučeniny, které se do Evropy často dostávají prostřednictvím temného internetu nebo poštou z asijských laboratoří. Stačí jen několik miligramů této látky – často v podobě krystalického prášku – a dochází k selhání dechu, ztrátě vědomí a následně k zástavě srdce. Účinek je navíc natolik intenzivní, že zasahující jednotky jsou povinny postupovat podle speciálních krizových protokolů.
Záchranáři musejí být vybaveni dvěma vrstvami ochranných rukavic, maskou s P3 filtrem a často i celotělovým oblekem. Pokud je látka přítomna na místě v sypké formě, nasazují se chemické jednotky, které místo izolují a provádějí odběr vzorků za přísných podmínek. Hasiči používají dýchací techniku a přetlakové ochranné obleky, aby zabránili případné kontaminaci. Zásahy se neobejdou bez koordinace všech složek IZS, včetně protidrogové centrály a celní správy, která monitoruje pohyb zakázaných substancí přes hranice.
Nitazen působí přímo na opioidní receptory v mozku, avšak s mnohonásobně vyšší afinitou, než běžné látky jako je morfium. Výsledkem je mimořádně silná euforie následovaná rychlým útlumem nervového systému. Jde o účinek, který bývá pro uživatele atraktivní, ale zároveň smrtelně nebezpečný. Látka se metabolizuje obtížně a v případě předávkování zcela běžně selhává standardní léčba. Nástup účinku nastává zpravidla do dvou minut od aplikace, což je pro zasahující týmy extrémně krátké časové okno.
Spirochlorphine, známý též pod laboratorním označením R6890, je dalším z těchto syntetických smrtících novinek. Ačkoliv se původně používal výhradně k výzkumným účelům, dnes se nelegálně šíří v online prostředí a dostává se i mezi rekreační uživatele drog. Jeho účinek je dvakrát až pětkrát silnější než fentanyl, což samo o sobě představuje závažné riziko. Spirochlorphine nemá žádné terapeutické využití a není určen pro humánní aplikaci. Každé užití této látky je pokusem o přežití bez jakékoliv medicínské jistoty.
Rozšíření těchto látek do regionů mimo hlavní město ukazuje na selhání současného systému detekce a prevence. Jde o chemikálie, které nelze identifikovat běžnými testy na drogách, a jejich šíření překonává i kapacity zavedených protidrogových složek. Celní správa přiznává, že množství zásilek z Asie obsahujících podezřelé prášky či tabletky se zvýšilo o desítky procent oproti loňskému roku. Policie ČR v reakci rozšiřuje dohled nad tržišti darknetu a spolupracuje s Europolem při mapování distribučních kanálů.
Tyto nové syntetické látky představují pro veřejné zdraví obrovskou výzvu. Zásahy záchranných složek v sobě nyní nesou riziko přímého kontaktu s extrémně potentními opioidy, které se mohou vstřebat i přes kůži nebo sliznici. Stačí pouhý dotek a může dojít ke kontaminaci. Tato situace klade obrovské nároky nejen na vybavení, ale i psychickou připravenost záchranářů. V některých případech byli příslušníci IZS sami hospitalizováni po kontaktu s těmito látkami, přestože měli ochranné pomůcky. Nitazeny a jejich deriváty tak nastavují novou laťku v boji s drogami. Nejde jen o závislost, ale o přímé ohrožení života uživatelů i profesionálů, kteří se snaží pomáhat. S tím, jak se tyto látky dále šíří Českou republikou, bude nutné zásadně přehodnotit přístup ke krizovým zásahům i protidrogové politice. Zdravotníci, policisté i hasiči bijí na poplach – a tento poplach je více než oprávněný.
Nesmíme zavírat oči: hrozba se týká nás všech
Současná vlna syntetických drog není jen dalším varováním – je to přímá výzva ke změně. Potřebujeme více osvěty, lepší detekční systémy a především větší důraz na mezinárodní spolupráci v oblasti drogové kriminality. Nitazeny a spirochlorphine ukazují, jak snadno může neviditelná hrozba zasáhnout i ty, kteří se cítí být mimo nebezpečí. Společnost se musí sjednotit, aby dokázala čelit nejen závislosti, ale i chemickým zbraním, které se vydávají za „rekreační“ drogy. Každý další případ předávkování je totiž nejen osobní tragédií, ale selháním nás všech.
