Rakovina konečníku je tichý zabiják, který postihuje stále více lidí. Článek podrobně rozebírá diagnostiku, příznaky a léčbu této nemoci.
„Rakovina konečníku neboli tzv. kolorektální karcinom je maligní onkologické onemocnění vznikající v oblasti konce tlustého střeva a konečníku,“ píše v úvodu medicínský portál symptomy.cz. „Rakovina konečníku je jednou z velmi závažných civilizačních chorob. Toto onemocnění postihuje ve srovnatelné míře muže i ženy ve věku nad 50 let, avšak výjimkou nejsou ani osoby v mladém věku,“ dodává v krátké citaci medicínský portál.
Rakovina konečníku je, jak již bylo zmíněno, zhoubné onemocnění, které se týká konečníku, části trávicího systému. Diagnostika této nemoci je zásadní, a to zejména proto, že ve většině případů nepůsobí žádné výrazné příznaky v počátečních stádiích. K potvrzení diagnózy slouží různé testy, jako je kolonoskopie nebo CT vyšetření. Je důležité navštívit lékaře při jakýchkoli podezřelých příznacích, jako jsou bolesti břicha, změny ve stolici či krvácení z řitního otvoru.
Rizikové faktory
Podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) bylo prokázáno, že riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku zvyšují některé faktory. Jsou to zejména:
- Střevní polypy (adenomy): Tyto nezhoubné (benigní) výrůstky s hladkým povrchem, které se občas objeví ve střevní sliznici, pomalu rostou a časem se mohou stát zhoubnými (maligními). Střevní polypy jsou ve většině případů předstupněm kolorektálního karcinomu. Protože nelze předem určit, který polyp se později vyvine ve zhoubný nádor, lékař během kolonoskopického vyšetření každý nalezený polyp odstraní.
- Genetická predispozice: Riziko vzniku kolorektálního karcinomu se zvyšuje, pokud se toto onemocnění – nebo střevní polypy – vyskytlo u příbuzných prvního stupně (otec, matka, sourozenci). Na genetickou predispozici může poukazovat i zvýšený výskyt jiných zhoubných nádorů (zejména dělohy, tenkého střeva, ledvinné pánvičky nebo močovodu) u nejbližších příbuzných, tzv. Lynchův syndrom.
- Nadváha.
- Kouření.
- Nedostatek pohybu.
- Výživa a alkohol: Rakovina tlustého střeva a konečníku se vyskytuje výrazně častěji v zemích s vysokou životní úrovní než v rozvojových zemích. Důležitou roli při vzniku tohoto zhoubného nádoru pravděpodobně hrají stravovací návyky. Strava s vysokým obsahem kalorií, tuků a bílkovin – zvláště pak konzumace masných výrobků – a pravidelná konzumace alkoholu zvyšují tvorbu rakovinotvorných látek, tzv. karcinogenů. Pokud je strava navíc chudá na vlákninu, zbytky potravy přetrvávají v tlustém střevě déle, karcinogeny v ní obsažené působí déle na střevní sliznici, a tím ji i více poškozují. Bližší informace o vlivu stravy na vznik zhoubných nádorů najdete v článku Výživou k prevenci zhoubných nádorů.
- Idiopatické střevní záněty, především ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, které postihují tračník.
- Věk: Riziko vzniku kolorektálního karcinomu se s rostoucím věkem neustále zvyšuje. Přibližně 90 % pacientů je starších 55 let.
Příznaky rakoviny konečníku mohou být velmi nenápadné a mohou zahrnovat bolest v oblasti břicha, změny ve stolici, nevolnost, únavu či krvácení z řitního otvoru. Příčiny vzniku této nemoci nejsou zcela jasné, ale faktory jako genetika, životní styl a stravovací návyky mohou hrát roli.
Lékařský obor zabývající se rakovinou konečníku je gastroenterologie. Léčba rakoviny konečníku zahrnuje chirurgický zákrok, chemoterapii a radioterapii. Chemoterapie se často podává po operaci k zamezení dalšího šíření rakoviny. Prognóza onemocnění závisí na stadiu, ve kterém byla rakovina diagnostikována, a na tom, jak dobře na ni pacient reaguje.
Léčba rakoviny konečníku
„U rakoviny konečníku je velmi důležité, aby byla zavčas a správně diagnostikována. První stádia onemocnění bývají obvykle zcela asymptomatická. Pokud je karcinom teprve v raném stádiu, pak je prognóza na vyléčení příznivá, ale v jeho pokročilém stádiu je již dosti obtížná. A právě z tohoto důvodu je pravidelné preventivní vyšetření osob ve věku nad 50 let tak velmi důležité. Nádory konečníku se léčí chirurgickou cestou. Jestliže jsou odhaleny včas, může být odstraněn i celý nádor. Pak následuje doléčení chemoterapií, biologickou léčbou a radioterapií. Tyto metody se dle potřeby často kombinují,“ vysvětluje k samotné léčbě medicínský portál symptomy.cz.
Rakovina konečníku je vážným zdravotním problémem, který vyžaduje okamžitou lékařskou péči a podporu. Informovanost a pravidelné preventivní prohlídky mohou hrát klíčovou roli při včasné detekci této nemoci. Lékaři a odborníci zdůrazňují význam prevence a včasného odhalení rakoviny konečníku, aby bylo možné zahájit co nejúčinnější léčbu a zvýšit šance na úspěšné uzdravení.
Chemoterapie při léčbě rakoviny konečníku
Chemoterapie se často používá jako součást léčby rakoviny konečníku v případech, kdy je onemocnění pokročilé nebo metastazuje do jiných částí těla. Je také podávána jako adjuvantní léčba po chirurgickém odstranění nádoru s cílem snížit riziko opakování rakoviny.
„Průběh chemoterapie závisí na specifickém léku či kombinaci léků, které jsou předepsány, a na stavu a potřebách každého jednotlivého pacienta. Chemoterapie může být podávána orálně nebo intravenózně. Léky používané při chemoterapii jsou navrženy tak, aby napadaly a zabíjely rychle se dělící buňky, což zahrnuje i buňky nádorové. Vedlejší účinky chemoterapie mohou zahrnovat nevolnost, zvracení, únavu, ztrátu vlasů, poruchy trávení a sníženou imunitu,“ vysvětlil redakce MUDr. Jan Vlasák.
Rekonvalescence po chemoterapii může být různě dlouhá a obtížná v závislosti na individuální odezvě pacienta na léčbu a na celkovém zdravotním stavu.
„Někteří pacienti se mohou cítit vyčerpaní a slabí, zatímco jiní se mohou rychleji vzpamatovat. Důležité je poslouchat pokyny lékařů a dodržovat doporučení ohledně režimu a stravování. Vedlejší účinky chemoterapie jsou obvykle dočasné a mohou být řízeny lékařským dohledem a vhodnou léčbou symptomatických projevů. Některé kontraindikace pro chemoterapii mohou zahrnovat již existující problémy s játry, ledvinami nebo srdečními chorobami, či individuální alergické reakce na určité léky. Před zahájením chemoterapie je důležité, aby lékař provedl důkladné vyšetření a posoudil vhodnost této léčby pro konkrétního pacienta,“ vysvětlil a dodal k chemotropické léčbě MUDr. Vlasák.
Historie rakoviny konečníku sahá až do starověku, kdy bylo toto onemocnění popsáno již ve starověkých egyptských a řeckých textech. Nicméně, koncept moderní diagnózy a léčby rakoviny konečníku začal nabývat vědecký charakter až v 19. století.
První pokusy o chirurgickou léčbu rakoviny konečníku byly provedeny v 19. století, přičemž postupně docházelo k objevování různých metod a technik chirurgických zákroků. Jedním z průlomů bylo použití anestezie, které umožnilo provádět komplexnější chirurgické operace.
V 20. století se začaly objevovat nové metody léčby, jako je radioterapie a chemoterapie. Tyto postupy umožnily léčit rakovinu konečníku v raných stádiích a zlepšit prognózu pacientů. Dalším významným pokrokem bylo zavedení kolonoskopie, která umožnila lékařům detekovat rakovinu konečníku v raných fázích a provádět preventivní operace.
V současné době se léčba rakoviny konečníku posouvá směrem k individualizovanému přístupu, který zahrnuje kombinaci chirurgických zákroků, chemoterapie, radioterapie a imunoterapie. Díky pokroku v genetickém výzkumu a molekulární diagnostice jsou lékaři schopni lépe porozumět biologii rakoviny konečníku a přizpůsobit léčbu každému pacientovi individuálně.
Moderní léčebné postupy jsou zaměřeny na maximalizaci účinnosti léčby a minimalizaci vedlejších účinků. Dostupné léky a léčebné metody se neustále rozvíjejí a zkoumají se nové terapeutické strategie, které by mohly přinést ještě lepší výsledky v léčbě rakoviny konečníku. Celkově lze tedy říci, že od prvních pokusů o léčbu rakoviny konečníku v historii se medicína posunula velkým pokrokem. Díky neustálému výzkumu a inovacím jsou dnes k dispozici mnohem účinnější léčebné metody a léky, které umožňují pacientům bojovat proti tomuto vážnému onemocnění s větší nadějí na úspěšné uzdravení.
Závěrem by bylo dobré zmínit, že zhoubné nádory tlustého střeva rostou pomalu, proto jsou varovné signály často zaznamenány až v pokročilém stadiu onemocnění.
