Alžběta Báthoryová: co je pravda a co jen mýtus? Ponořte se do temného příběhu jedné z nejznámějších masových vražedkyň historie.
Krvavá Čachtická paní: legendy a fakta o masové vražedkyni. „Alžběta Báthoryová, známá také jako Čachtická paní, je jednou z nejznámějších postav v dějinách masových vražd. Její příběh je plný krve, mučení a záhad. Ale co je pravda a co jsou jen legendy?“ ptá se autor ve video příspěvku na serveru Stream.cz.
Kdo byla Alžběta Báthoryová?
Alžběta Nádašdyová (rozená Báthoryová, narozena asi 7. srpna 1560. Zemřela † 21. srpna 1614, Čachtice) byla uherská hraběnka z rodu Báthoryů z Ečedu. Její odsouzení za sériové vraždy v roce 1611 vedlo později k vytvoření legendy o „krvavé hraběnce“, která se od 19. století stala předlohou pro četná literární, divadelní a filmová zpracování Alžbětina životního příběhu. Dnes je nazývána jako Čachtická paní, přičemž toto označení vychází z běžného historického vyjádření jejího vlastnického vztahu k čachtickému panství a jako takové původně nemělo negativní konotace.
Původní portrét hraběnky Alžběty Báthoryové z roku 1585 je ztracený (zmizel v 90. letech 20. století). Toto je však poměrně současná kopie toho originálu, pravděpodobně namalovaná koncem 16. století. Bylo jí 25 let, když byl namalován původní portrét – jediný známý obraz její podoby. Zdroj: Wikipedia Commons / autor neznámý / CC0
Pravda nebo mýtus?
Historické záznamy a svědectví z té doby ukazují, že Alžběta Báthoryová byla skutečně obviněna z mučení a zabíjení mladých dívek. Byla zatčena v roce 1610 a o rok později odsouzena k doživotnímu vězení ve svém hradě. Nicméně mnohé detaily jejího příběhu jsou zahaleny tajemstvím a mýty.
„Mnozí historici se domnívají, že některé z příběhů o Alžbětě Báthoryové byly přehnané nebo dokonce vymyšlené jejím politickými nepřáteli,“ uvádí dále k tématu portál Stream.cz. Někteří spekulují, že obvinění mohla být součástí spiknutí, které mělo za cíl získat její majetek a moc.
Existují i jiné verze příběhu
„Tyto alternativní pohledy jsou například shrnuty v bakalářské práci. Verzi, která Báthoryovou ospravedlňuje, zobrazuje i film Juraje Jakubiska Bathory,“ jak uvádí internetová encyklopedie Wikipedie v krátké citaci.
Důkazy a svědectví
Při vyšetřování bylo shromážděno mnoho svědectví, která hovořila o krutém zacházení s mladými dívkami na hradě Čachtice. Některá svědectví byla velmi detailní a popisovala brutální metody mučení. Výslechy a svědectví hovořily o bití, pálení, řezání a dalším mučení, kterému byly oběti podrobovány. Na druhou stranu, existují také důkazy, které naznačují, že některé z těchto výpovědí mohly být získány pod nátlakem nebo dokonce vymyšlené. Vzhledem k tomu, že Alžběta Báthoryová byla bohatá a mocná žena, je možné, že její nepřátelé využili příležitosti, aby ji zdiskreditovali a získali její majetek.
Jejími pomocníky byli Jan Ujvári (známý také jako Ficko nebo Ficzko), Helena Jó (také Ilona Ió) a Kateřina Benecká. Dne 7. ledna 1611 byl v Bytči vynesen rozsudek. V ten den byla Helena Jó upálena zaživa, Jan Ujvári, vzhledem k jeho mladému věku, byl sťat a jeho tělo následně spáleno. Kateřina Benecká byla pro nedostatek důkazů osvobozena. Léčitelka Majorová z Myjavy, která poskytovala Báthoryové pomoc při různých chorobách, byla obviněna z čarodějnictví a 24. ledna 1611 upálena zaživa. Důkazy a přiznání byly získány pomocí mučení.
Před soudem svědčilo mnoho osob. Například evangelický kazatel Ponický přímo u soudu obvinil Báthoryovou z kanibalismu, ale žádné důkazy nepředložil. Mnozí historici však považují proces za vykonstruovaný a politicky motivovaný. Uherská šlechta chtěla získat pozemky Alžběty Báthoryové, a proto ji obvinila z odporných činů.
V Čechách byl podobným případem soud se šlechtičnou Kateřinou z Komárova, která byla v roce 1534 odsouzena k doživotnímu vězení za vraždy svých poddaných.
Kulturní a historický dopad
Příběh Alžběty Báthoryové se stal inspirací pro mnoho knih, filmů a legend. Její postava byla často vykreslována jako archetyp zlého a krutého šlechtice, který využívá svou moc k uspokojení svých temných tužeb. „Alžběta Báthoryová nazývána jako Čachtická paní se stala symbolem krutosti a výrazného sadismu, což přispělo k její nesmrtelnosti v kulturní historii,“ dodává se v dokumentu na serveru Stream.cz.
Skrytá tajemství v uměleckých dílech: odhalené záhady, které ohromily svět
Její příběh dodnes fascinuje a děsí zároveň. Ať už byla skutečně tak krutá, jak se traduje, nebo se stala obětí spiknutí, jedno je jisté – Alžběta Báthoryová zůstane navždy zapsána v historii jako Čachtická paní, jejíž legendy budou nadále fascinovat další generace.
