Mongolská říše patřila k těm vůbec největším říším v historii. I přesto se jí ale nepodařilo vytrvat déle než 160 let. Poté náhle zanikla.
Co stálo za jejím kolapsem a dalo se mu nějak předejít? To jsou otázky, které jistě zajímají nejen odborníky, ale také každého, koho baví historie. Tématu se dnes věnuje redakce našeho magazínu a také web zajimavaevropa.cz.
„Mongolská říše byla v 13. století jedním z největších impérií v dějinách lidstva. Její expanze zahrnovala území od východní Asie až po střední Evropu. Nicméně, její moc a velikost se postupně snižovaly a nakonec vedly ke zániku impéria. Existuje několik důvodů, proč se tak stalo,“ uvádí veřejný zdroj Wikipedia.
Prvním důvodem byla vnitřní nestabilita. Mongolská říše byla tvořena mnoha různými kmeny a národy, které byly sjednoceny pod jedním vůdcem. Nicméně, tento systém byl neudržitelný a vedl k mnoha vnitřním konfliktům, které oslabovaly říši zevnitř.
Druhým důvodem byla ztráta vojenské převahy. V průběhu 14. století se objevily nové vojenské technologie, jako například palné zbraně a těžká jízda, které Mongolové neovládali. To znamenalo, že jejich vojenská převaha byla ztracena a jejich expanze byla zastavena.
Třetím důvodem byla ekonomická nestabilita. Mongolská říše byla postavena na dobytí a zdanění dobytých území. Nicméně, s postupem času se dobytá území stala méně hodnotnými a zdanění se stalo obtížnějším. To vedlo k ekonomické nestabilitě a snížení bohatství říše.
Nemoc nebo vliv náboženství?
„Dodnes se však o konkrétních důvodech rozpadu impéria vedou debaty. Hlavní důvod je nejspíš zřejmý všem – na sklonku existence říše chyběl silný vůdce schopný udržet pevně v rukou správu nesmírně rozsáhlého území. Jenže to nebyla ani zdaleka jediná příčina. Podle některých teorií mohl za kolaps říše také mor, který pravděpodobně ve 14. století zlikvidoval velkou spoustu mongolských válečníků. A chybějící síla byla znát. Přesné informace nemáme, víme však, že se první případy nákazy objevily v Číně roku 1330. Pokud se nemoc při četných taženích rozšířila v mongolské armádě, mohla postupovat raketovou rychlostí,“ píše k tématu web zajimavaevropa.cz.
Další hypotéza souvisí ale také s vírou. „Chán Kublaj totiž zavedl jako povinné státní náboženství buddhismus, který zdůrazňuje mírumilovnost, soucit a také jistý respekt a úctu ke všem lidem, i k nepřátelům. Je proto možné, že mnozí z potomků někdejších válečníků pod vlivem nové filozofie od násilnických výpadů jednoduše upustili. To jsou ale spíše dohady, která se nabízí na základně historických vědomostí o kultuře tehdejší doby,“ dodává web.
Invaze do Střední Evropy
Podrobnější informace naleznete v článcích otevřené encyklopedie Mongolský vpád do Evropy, Mongolský vpád do Uher a Mongolský vpád na Moravu roku 1241.
„Po ovládnutí většiny ruských knížectví se mongolská armáda, postupující na západ, rozdělila do dvou proudů. Hlavní vojsko, zhruba 50 tisíc bojovníků, vedené Bátúem a Subutaiem směřovalo za Polovci, prchajícími z jihoruských stepí, které mongolští náčelníci považovali za své poddané, do Sedmihradska, Moldávie a Uher. Menší část, asi 10 tisíc bojovníků, vpadla pod velením Khadana, syna velikého chána Ögedeje a dalších náčelníků z Čingischánova rodu začátkem března 1241 do Malopolska a Slezska, aby jim zajistila týl, případně získala informace o tamějších poměrech. Brzy byly dobyty Sandoměř a Krakov. Další porážku utrpěli Poláci v bitvě u Chmelníku poblíž Sandoměře. Mongolové poté oblehli Vratislav, kterou se jim však dobýt nedařilo. Vratislavský, velkopolský a krakovský kníže Jindřich II. Pobožný sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům. Nevyčkal však na příchod svého švagra Václava I., který mu spěchal se svým vojskem na pomoc. Mongolové, kteří měli zprávy od zvědů o postupu českého krále, nechtěli dopustit spojení křesťanských armád. Proto zanechali obléhání a vyjeli naproti polskému vojsku. V nadcházející bitvě u Lehnice Poláci a rytířstvo (z velké části německé) byli na hlavu poraženi. České oddíly, které spěchaly na pomoc, již nestačily do bitvy zasáhnout. Václavovi I. se však podařilo zastavit Mongoly v Kladsku. Zabránil jim vtrhnout do Čech a obrátil ničivý proud k jihu. Ten protáhl Moravou a spojil se s Bátúovými hordami, které operovaly v Uhrách. Poté se Mongolové z ne zcela jasných důvodů z Evropy stáhli, podle některých novějších teorií o tom rozhodla vlna chladného a vlhkého počasí,“ dodává v krátkém výpisu k tématu otevřená encyklopedie Wikipedia.
