Theodor Morell, osobní lékař Adolfa Hitlera, je známý svými kontroverzními léčebnými metodami, které zahrnovaly opiáty a neověřené přípravky.
Vztah Hitlera a Morella. Někteří historici se snažili vysvětlit Hitlerovu důvěru k Morellovi tvrzením, že se proslavil úspěchy v léčbě syfilidy, což byla nemoc, kterou Hitler často spojoval s Židy a považoval za hrozbu. „Hitler se obával syfilidy a podle některých zdrojů trpěl paranoiou ohledně této nemoci. Morellova pověst úspěšného lékaře v oblasti pohlavně přenosných chorob mohla být jedním z důvodů, proč si získal Hitlerovu důvěru,“ uvádí Stream.cz. Jiní se domnívají, že Hitler mohl mít viditelné příznaky Parkinsonovy choroby, zejména ke konci války, což mohlo ovlivnit jeho zdravotní stav a chování.
Hitler často doporučoval Morella dalším členům nacistického vedení, ale většina z nich, včetně Hermanna Göringa a Heinricha Himmlera, ho považovala za šarlatána. Albert Speer, který byl blízkým spolupracovníkem Hitlera, ve své autobiografii popisuje, že když měl v roce 1936 problémy s oběhem a žaludkem, navštívil Morella. „Morell mu po povrchním vyšetření předepsal různé preparáty, ale Speer se kvůli vlastní bezpečnosti nechal vyšetřit jiným specialistou, který zjistil, že jeho problémy byly nervového původu způsobené přepracováním,“ uvádí dále k tématu Stream.cz. Speer dodržoval Morellovy pokyny jen naoko, aby neurazil Hitlera, a stal se tak na chvíli Morellovým vzorným pacientem.
Kontroverzní léčebné metody
Morell také Hitlerovi podával injekce roztoku, který obsahoval látku zvanou „Vitamultin,“ což Hitlera údajně posilovalo. „Himmler však nechal tento roztok otestovat a zjistil, že obsahuje metamfetamin. Při jedné příležitosti Hitler dokonce nechal zastavit svůj soukromý vlak, aby mu Morell mohl podat injekci,“ vysvětluje video portál Stream.cz, ve zveřejněném dokumentu.
Dr. Theodor Gilbert Morell. (Hitlerův osobní lékař). Zdroj: web.archive.org / Převzato z Wikipedia commons – CC0 (volné dílo)
Tento incident ukazuje, jak závislý byl Hitler na Morellových lécích a jak nebezpečné byly jeho léčebné metody.
Speer Morella popisoval jako oportunistu, který se po dosažení pozice Hitlerova lékaře stal velmi nedbalým a líným. V roce 1944 se Morell dostal do konfliktu s Dr. Karlem Brandtem, který Hitlera léčil od roku 1934. Brandt a další lékaři kritizovali Morellovy metody, ale Hitler se ho nadále zastával. Morell si tak udržel svou pozici až do konce války, navzdory narůstajícím pochybnostem o jeho schopnostech a etice.
Ostatní názor na Morella
Hitlerův doprovod neměl Morella v oblibě, často si stěžovali na jeho hrubé chování, špatnou hygienu a tělesný zápach. Hitler na tyto stížnosti reagoval slovy, že ho zaměstnává kvůli jeho lékařským schopnostem, a ne kvůli vůni. Hermann Göring mu přezdíval „říšský mistr injekcí,“ což naznačovalo, že Morell často podával drogové injekce a někdy je i nadužíval.
Morellovy léčebné metody zahrnovaly nejen podávání neověřených léků, ale také přísady, které byly často exotické a někdy nebezpečné. Mezi látky, které používal, patřily i exkrementy a endokrinní žlázy zvířat. Tento přístup vedl k vážným zdravotním komplikacím a návykům, které Hitlera oslabily a ovlivnily jeho schopnost rozhodovat.
Poprava nacisty Augusta Eigrubera: brutální konec Hitlerova přítele
Theodor Morell zůstává jednou z nejkontroverznějších postav nacistického Německa. Jeho metody, které zahrnovaly podávání neověřených a často nebezpečných látek, měly hluboký dopad na zdraví a psychický stav Adolfa Hitlera. „Jeho léčebné postupy se ukázaly být více škodlivé než užitečné a zanechaly po sobě trvalé následky,“ uzavírá k tématu server Stream.cz.
Příběh Morella a jeho vlivu na Hitlera slouží jako varování před neodborným přístupem k medicíně a nebezpečím zneužívání léků.
