Čeští vědci učinili objev, který nemá ve světě obdoby. Ve stometrové hloubce odhalili gigantické podzemní jezero.
Vědecký svět se zatajeným dechem sleduje výjimečný objev českých speleologů a geologů, kteří při výzkumné expedici v podzemním systému nedaleko albánské vesnice Bënjë odhalili zatím největší známé podzemní termální jezero na planetě.
Jezero, které dostalo název Neuron, se nachází ve stometrové hloubce a jeho rozloha je tak obrovská, že se vědcům zatím nepodařilo dohlédnout na jeho konec. Objev byl označen za historický nejen kvůli své velikosti, ale i kvůli geologickým a termálním jevům, které v jezeře probíhají. Český tým, složený z odborníků na krasové jevy a hlubinou geofyziku, během mapování narazil na vodní masy, které se teplotně lišily podle hloubky i vzdálenosti, což naznačuje, že v Neuronu mohou probíhat unikátní přírodní procesy neznámé vědě.
„Neuron je největším známým termálním jezerem svého druhu. Leží ve stometrové hloubce a jeho přesné rozměry nejsou zatím známé. Vědcům se totiž nepodařilo dohlédnout na jeho konec ani pomocí nejmodernějšího podvodního vybavení. Jezero se nachází v odlehlé oblasti poblíž vesnice Bënjë a jeho přístupnost je velmi komplikovaná. Expedice, která za objevem stojí, se připravovala několik let a účastnili se jí přední čeští experti z oboru geologie, speleologie a hydrotermální dynamiky. Neuron byl pojmenován podle tvaru, který vědcům připomněl neuronové zakončení. Teplota vody v jezeře kolísá podle hloubky a dosahuje místy až 40 stupňů Celsia. Chemické složení vody je mimořádně bohaté na minerály, což naznačuje neobvyklý původ. Podle předběžných analýz může být jezero staré tisíce let a jeho vznik souvisí s tektonickou činností v oblasti. Výzkum Neuronu bude pokračovat i v příštích letech a očekává se, že přinese důležité poznatky o podzemní geotermální aktivitě. Vědci doufají, že tento objev pomůže i v oblasti využití přírodních zdrojů a ochrany křehkého krasového prostředí,“ uvádí k tématu magazín poznatsvet.cz.
Tajemství skryté hluboko v horách: proč objev jezera Neuron mění pohled na geologii Evropy
Čeští vědci se svým objevem dostali na titulní stránky odborných periodik i veřejných médií. Jezero Neuron totiž není jen geografickým nebo geologickým unikátem – podle odborníků může přepsat stávající poznání o podzemních tocích, termálních systémech i o způsobu, jakým vznikají přírodní dutiny v krasových oblastech. Již nyní se ozývají hlasy, že jde o největší přírodní nádrž svého druhu v celé Evropě a možná i na světě. Její rozloha zatím zůstává záhadou a s ní i tajemství, která může ukrývat.
Pohled ze severu. Zdroj: Marek Audy / CC BY-SA 4.0
Výzkumný tým z České republiky tvořený špičkovými geology, speleology, hydrobiology a geofyziky několik let analyzoval podloží v oblasti albánských hor. Dlouhodobé geofyzikální odchylky, nestandardní termální výstupy a netypická aktivita minerálních pramenů nasvědčovaly, že se pod zemí může skrývat mimořádně rozsáhlý systém. Teprve s využitím moderní 3D sonarové technologie se jim podařilo potvrdit podezření – pod povrchem se skutečně rozprostírá gigantické podzemní jezero, které z vědeckého hlediska nemá obdoby. Co činí jezero Neuron výjimečným, je především jeho geotermální aktivita. Teplota vody dosahuje v některých částech až 40 stupňů Celsia, a podle chemických analýz obsahuje tekutina vysoké koncentrace minerálů, které nebývají běžně zastoupeny v běžných termálních pramenech. Tento jev naznačuje, že v podzemí může probíhat geologická aktivita, která dosud unikala pozornosti vědců. Je možné, že Neuron vznikl kombinací hluboké termální eroze a tektonických pohybů, které zde působí po tisíce let.
Jezero Neuron je přístupné pouze za extrémně náročných podmínek. Cesta k jeho okraji vede skrze několika stometrový krasový labyrint s úzkými průduchy, zatopenými komorami a nestabilními stěnami. Vědci museli využít nejen horolezeckou a speleologickou techniku, ale také potápěčské vybavení nejvyšší kvality. Každý metr postupu vyžadoval maximální přesnost, důkladnou přípravu a extrémní fyzickou kondici.
Zatím se podařilo zmapovat pouze menší část jezera. Sonarová měření však naznačují, že jeho rozloha přesahuje vše, co doposud odborníci v podzemních systémech v Evropě zaznamenali. Některé odrazy dokonce poukazují na přítomnost dalších dutin či komor naplněných vodou, které by mohly s hlavní nádrží přímo souviset. Jezero tak může být jen částí většího, dosud neprozkoumaného systému, který se táhne hluboko pod albánskými horami.
Odborníci z Masarykovy univerzity, kteří na výzkumu spolupracují, upozorňují i na možný biologický význam jezera. V jeho hlubinách by se mohly vyskytovat dosud neznámé mikroorganismy přizpůsobené extrémním podmínkám. Pokud by se podařilo prokázat jejich existenci, mohlo by to mít dopad nejen na biologii a ekologii, ale i na lékařský výzkum, podobně jako to bylo v minulosti u termofilních bakterií v islandských horkých pramenech.
Název „Neuron“ nevznikl náhodou – během první vizualizace tvaru jezera odborníky překvapila jeho spletitá struktura, připomínající nervové buňky. Symbolicky tak odkazuje i na propojení mezi přírodními systémy a inteligentní strukturou, která jako by byla navržena samotnou přírodou. Někteří odborníci se domnívají, že podzemní vodní těleso může mít i vliv na zemské magnetické pole v dané oblasti.
Objev jezera Neuron přichází v době, kdy se Evropa intenzivně zabývá ochranou přírodních zdrojů a hledáním udržitelných způsobů, jak s nimi nakládat. Tento objev tedy neznamená jen fascinující vědecký milník, ale i důležitý apel na zachování jedinečných podzemních ekosystémů. Průzkum Neuronu bude pokračovat i v následujících letech, a čeští vědci věří, že jejich práce přinese nové poznatky o vzniku a vývoji života pod zemským povrchem.
V hlubinách podzemí se možná skrývá klíč k novému poznání života na Zemi
Objev jezera Neuron otevírá zcela nové horizonty nejen pro geologii, ale i pro další vědní obory, které dosud neměly možnost studovat takto extrémní prostředí přímo v evropském podzemí. Vědci spekulují, že uvnitř termálního masivu by mohly existovat podmínky vhodné pro mikrobiální život, který se vymyká běžným schématům vývoje života na povrchu. V kombinaci s termální energií, mineralizovanou vodou a nedostatkem světla by se v těchto hlubinách mohl skrývat svět, jenž je lidskému oku naprosto neznámý. Tým českých výzkumníků proto připravuje druhou expedici, která má za cíl odebrat vzorky vody a sedimentů z větší hloubky. Odborníci věří, že by se tak mohli přiblížit pochopení toho, jak život vzniká a přežívá v těch vůbec nej nehostinnějších podmínkách.
„Expedice vedená českými geology a speleology objevila obří termální jezero, které je podle dosavadních údajů největší svého druhu na světě. Jezero dostalo jméno Neuron a nachází se v hloubce kolem 100 metrů pod povrchem v blízkosti albánské vesnice Bënjë. Vědci do hlubin pronikli prostřednictvím úzkých krasových puklin, které se ukázaly být vstupní branou do dosud neznámého podzemního prostoru. Voda v jezeře má stabilní teplotu kolem 30 až 40 °C a je mimořádně bohatá na minerály, což svědčí o její geotermální aktivitě. První odhady hovoří o tom, že Neuron by mohl být starý až několik tisíc let. Vědecký tým k průzkumu využil moderní podvodní drony a sonarové technologie, které pomohly zmapovat první části jezera. Výsledky překonaly všechna očekávání. Neuron se rozprostírá do neznámé dálky a jeho konec se nepodařilo určit. Čeští vědci se tak zapsali do dějin světové speleologie,“ uvádí dále k tématu web 21stoleti.cz.
Češi přepsali historii speleologie: Neuron je objev, na který se nezapomíná
Podzemní objev, který se zapsal do dějin české i světové speleologie, byl výsledkem mnohaletého úsilí a neuvěřitelné odvahy. Proniknout do hlubin neznámého masivu, ve kterém se Neuron nachází, znamenalo čelit extrémním podmínkám, jaké většina lidí nikdy nezažije. Teplota vody, tma, klaustrofobické prostory a tlak okolního prostředí tvoří podmínky, které zvládne jen dokonale sehraný tým odborníků. První kontakt s jezerem popisují sami vědci jako fyzicky i psychicky hraniční zážitek – šok z náhlého přechodu do horké, tmavé a zcela tiché komory je prý nezapomenutelný. Přesto právě tento moment byl zásadní pro to, aby mohli detailně začít mapovat gigantický přírodní útvar, který až do roku 2025 zůstával skrytý pod povrchem.
Objev Neuronu není jen o přírodním unikátu. Je i důkazem toho, že i v době satelitních map a digitálního průzkumu se Země stále brání úplnému poznání. Skutečná tajemství často leží pod našima nohama, v temných hlubinách, kam nepronikne sluneční paprsek, a kde lidská vůle musí překonat strach, aby se věda mohla posunout dál.
„Dostat se na místo nálezu znamenalo přelézt kus suti, pak následoval sestup 10metrovou studnou. Tam byla první základna. Dál už jsme se přesouvali k další, větší základně, která byla asi 60 metrů hluboko,“ popisuje průběh expedice speleolog Karel Žák. „A právě odtud se pak začínalo slaňovat k jezeru,“ dodává. První vstup pod hladinu podle něj připomínal ponor do úplně jiného světa. „Bylo to jako vlézt do iglú, do něčeho, co vás najednou obklopí jinou teplotou, tichem a tím, že tam úplně zmizí světlo. Byl to neuvěřitelný zážitek,“ vzpomíná. Český tým se do Albánie vydal ve spolupráci s místními odborníky. Pomohli jim s orientací v terénu a poskytli zázemí pro vybavení i základnu. „Neuron je výjimečný svou velikostí i podmínkami. Teplota vody a její minerální složení ukazují, že nejde o obyčejný krasový útvar. Jezero má silný geotermální základ,“ vysvětluje geolog Jan Pavel. Výzkum bude pokračovat, vědci plánují nasazení autonomních podvodních sond. Ty by měly zmapovat další části systému a odebrat vzorky sedimentů i vody. „Máme důvod se domnívat, že to, co jsme zatím objevili, je pouze začátek. Jezero může být součástí mnohem většího systému,“ říká speleolog Žák. Odborníci upozorňují, že nález má i vědecký význam pro studium klimatických dějin a termální aktivity v oblasti Balkánu,“ píše radiozurnal.rozhlas.cz.
Neuron není jen voda pod zemí. Je to zrcadlo toho, co jsme ještě nepochopili
Jezero Neuron ukazuje, jak málo ve skutečnosti víme o naší planetě. V době, kdy máme pocit, že už jsme všechno změřili, vyfotili a digitálně zmapovali, se pod povrchem Evropy objeví vodní kolos, o kterém nikdo neměl tušení. Tato podzemní nádrž není jen geologickým úkazem – je výzvou pro vědce, zrcadlem lidské pokory a připomínkou, že i pod nohama moderní civilizace mohou stále ležet světy neznámé a nedotčené. Neuron mění naše vnímání prostoru i hloubky, doslova i v přeneseném slova smyslu.
Když čeští speleologové poprvé vkročili do komory, kde se hladina Neuronu tiše rozlévala do tmy, nevěděli, co všechno se skrývá pod ní. A přesto s každým dalším krokem zjišťovali, že ten objev není jen fyzický.
Himálajské jezero smrti: proč jsou stovky těl ukryty pod ledem v Roopkundu?
Byl to moment, kdy se ukázalo, že odhodlání, zvídavost a lidská odvaha mohou otevřít dveře k nepoznanému. Jezero je totiž jen vrcholem ledovce – v jeho vodách se může skrývat historie země, klimatická paměť a možná i odpověď na otázky, které teprve přijdou.
Neuron je důkazem, že skutečné objevy se nerodí na obrazovkách počítačů, ale v terénu – v blátě, ve tmě, v tzv. nekomfortu a riziku. Ukazuje, že smysl vědecké práce není jen v měření a publikacích, ale v tom, co nás činí lidmi: touha pochopit, co nevidíme, a vytrvat i tehdy, když se zdá, že všechno už bylo řečeno. V hloubce, kde panuje ticho a tlak, se rodí nové poznání – takové, které nemá titulky, ale má váhu.
Zůstává mnoho otázek. Jak velké je vlastně celé podzemní těleso? Co dalšího se v něm skrývá? A především – co nám může Neuron říct o minulosti Země i o budoucnosti lidstva? Odpovědi přinese čas. Ale už teď je jasné, že objev, který se stal dílem českých rukou, bude jedním z milníků vědecké historie 21. století.
