Croissant je jedním z nejoblíbenějších pečiv na světě. Jeho původ je však obestřen mnoha legendami. Kde se vlastně objevil poprvé?
„Croissant, symbol francouzské pekárny, má ve skutečnosti své kořeny ve Vídni. Tento lahodný máslový pečivový výrobek, který si získal srdce lidí po celém světě, vznikl podle jedné z nejznámějších legend jako oslava vítězství nad Osmanskou říší v roce 1683. Rakouská armáda tehdy odrazila útok Turků na Vídeň, a místní pekaři, kteří pracovali v noci a první zaznamenali nepřátelský příchod, se rozhodli oslavit své hrdinství vytvořením pečiva ve tvaru půlměsíce. Tento tvar symbolizoval právě poražený symbol na turecké vlajce. Zatímco tato legenda zůstává oblíbeným vysvětlením původu croissantu, historické důkazy jsou omezené a tento příběh je často považován spíše za legendu než skutečný fakt. Nicméně, croissant ve své původní podobě, známý jako ‚kipferl‘, se ve Vídni stal oblíbeným už dlouho před tím, než se stal ikonou francouzské kuchyně,“ uvádí portál britannica.com.
Vídeňský kipferl, předchůdce croissantu, měl hrubší texturu a méně máslovou chuť než jeho dnešní francouzská verze. Tento jednoduchý, ale chutný pečivový výrobek byl běžnou součástí snídaní ve střední Evropě, zejména v Rakousku a Německu. Oproti dnešnímu croissantu nebyl kipferl tak křehký a máslový, ale jeho tvar a základní recept zůstaly stejné. Až díky francouzské královně Marii Antoinettě se croissant dostal do Francie, kde prošel zásadními změnami, které z něj udělaly světově proslulé pečivo.
„Marie Antoinetta, manželka krále Ludvíka XVI., byla rakouského původu a do Francie přivezla mnoho rakouských zvyků, včetně lásky ke kipferlům. Francouzským pekařům se zalíbila myšlenka lehkého máslového pečiva, ale chtěli ho přizpůsobit svému vkusu. Tak začali experimentovat s receptem, přidávali více másla a vylepšovali techniku pečení, což vedlo k vytvoření croissantu, jak ho známe dnes. Podle legendy byla Marie Antoinetta tím, kdo poprvé požádal o tento pečivový výrobek na francouzském dvoře, což vedlo k jeho popularizaci v celé zemi. Francouzská verze croissantu se brzy stala symbolem elegance a gurmánství, který byl neodmyslitelnou součástí francouzských snídaní,“ píše dále k tématu portál history.com.
Croissant se rychle stal symbolem francouzského kulinářského umění a začal se rozšiřovat po celé Francii. Díky své křehké a máslové chuti si získal srdce Francouzů i návštěvníků z celého světa. Francouzští pekaři postupně zdokonalovali techniku vrstvení těsta, což dalo croissantu jeho charakteristickou texturu a chuť. Zatímco původní vídeňský kipferl byl spíše hustší a sladší, francouzský croissant se vyznačoval lehkostí, vzdušností a jemným máslovým aroma, které z něj udělaly neodmyslitelnou součást francouzské snídaňové kultury.
Velkovýroba závislosti: jak tabákové firmy využívají své triky v potravinářském průmyslu
Přestože se croissant stal synonymem pro Francii, jeho původ je důkazem kulturní výměny mezi národy. „Croissant jako symbol francouzské kultury je ve skutečnosti produktem evropské spolupráce a vývoje. Ačkoliv má francouzský croissant svůj základ ve vídeňském kipferlu, jeho dnešní podoba je výsledkem francouzské inovace a kulinářského umění. Historie croissantu nám ukazuje, jak se mohou tradice a recepty měnit a vyvíjet v různých částech světa, a jak mohou být ovlivněny kulturními výměnami. Dnes je croissant jedním z nejoblíbenějších pečiv na světě, který si můžete vychutnat téměř v každé zemi, přestože jeho původ sahá daleko za hranice Francie,“ upřesňuje web smithsonianmag.com.
Dnes je croissant považován za jednu z největších kulinářských specialit Francie, a přestože jeho kořeny sahají do Rakouska, stal se neodmyslitelnou součástí francouzské kultury. Jeho historie je důkazem toho, jak se mohou recepty vyvíjet a přizpůsobovat novým chutím a zvykům, a jak se z obyčejného pečiva může stát symbol národní kuchyně. Croissant je tak nejen lahodným pečivem, ale i svědkem historických událostí a kulturních výměn, které formovaly evropskou kulinářskou scénu.
