Historie je plná příběhů a událostí, které se sice tradují jako pravda, ale ve skutečnosti jsou jen mýty.
Některé z příběhů a fikcí se dokonce staly tak běžnými, že jim stále věří tisíce lidí. Albert Einstein jako propadlík ve škole. Jedním z nejrozšířenějších mýtů je ten, že Albert Einstein byl ve škole neúspěšný a propadl matematikou. „Tento mýtus vznikl nejspíše kvůli jeho nevšednímu přístupu k učení a obtížím, které měl s rigidním školským systémem,“ píše vzdělávací portál HistoryExtra.com.
Pravdou ale je, že Einstein byl výborným studentem, především v matematice a fyzice. Již ve svých dvanácti letech zvládal složité matematické operace a v šestnácti letech už řešil diferenciální a integrální počet.
Newton a jeho jablko
Další známý příběh, který se často vypráví, je ten o Isaacovi Newtonovi a jablku, které mu spadlo na hlavu a inspirovalo ho k objevu gravitační síly. „Ve skutečnosti neexistují žádné důkazy o tom, že by Newtona jablko skutečně udeřilo do hlavy,“ uvádí historický portál BBC.com.
Portrét Sir Isaac Newton (1642-1727). This is a copy of a painting by Sir Godfrey Kneller (1689).Zdroj: James Thronill after Sir Godfrey Kneller / newton.cam.ac.uk / Převzato z Wikipedia commons – CC0 (volné dílo)
Tento příběh je spíše zjednodušením složitějšího procesu myšlení a bádání, které Newton prováděl při formulování svých zákonů o gravitaci. Jablko, které spadlo ze stromu, však mohlo sloužit jako inspirace pro jeho úvahy o gravitaci.
Edison jako vynálezce žárovky
Thomas Edison je často označován jako vynálezce žárovky, ale pravdou je, že na vývoji elektrické žárovky pracovalo mnoho dalších vynálezců před ním. „První praktickou žárovku vyrobil Humphry Davy v roce 1802, zatímco Edison zlepšil již existující design, což vedlo k jeho komerčnímu úspěchu,“ konstatuje vědecký portál SmithsonianMag.com. Edisonův příspěvek spočíval spíše v tom, že vytvořil žárovku, která byla dostatečně odolná a cenově dostupná, aby se mohla stát masově vyráběným produktem.
Thomas Alva Edison. Zdroj: Louis Bachrach, Bachrach Studios, restored by Michel Vuijlsteke / Tento obrázek je k dispozici v oddělení Prints and Photographs division americké Knihovny Kongresu pod digitálním ID cph.3c05139. Wikipedia commons – CC0 (volné dílo)
Pověst o Oldřichovi a Boženě
Česká pověst o knížeti Oldřichovi a krásné Boženě je jedním z romantických příběhů, které jsou často zmiňovány v souvislosti s českou historií. „Pověst však není historicky podložená a pravděpodobně byla vytvořena až v pozdějších dobách k posílení národní identity,“ uvádí český historický portál Historycz.org. Ačkoli se příběh vypráví jako skutečná událost, je spíše literární fikcí, která měla posílit národní povědomí v době národního obrození.
Vikingové a jejich helmy s rohy
Obraz Vikingů s helmami ozdobenými rohy je jedním z nejikoničtějších a zároveň nejvíce mylných představ o těchto severských válečnících. „Žádné archeologické nálezy neprokázaly, že by Vikingové nosili helmy s rohy,“ uvádí archeologický portál Archaeology.com.
Tento mýtus vznikl až v 19. století díky operám Richarda Wagnera, které zobrazovaly Vikingy jako bojovníky s helmy zdobenými rohy. Ve skutečnosti Vikingové nosili jednoduché helmy bez jakýchkoli ozdob.
Historie je plná mýtů a zjednodušených příběhů, které se s časem staly součástí našeho kolektivního vědomí. Je důležité je rozpoznávat a rozlišovat od skutečných historických faktů, abychom lépe porozuměli minulosti.
