Starověké civilizace se nevyhýbaly obětem těch nejmladších. Rituály, které měly zajistit blahobyt a odvrátit katastrofy, si vyžádaly dětské životy.
„Historie lidské civilizace je plná tajemství a rituálů, které dnes vzbuzují hrůzu i fascinaci. Jedním z nejtemnějších aspektů této historie je praxe obětování dětí, která byla rozšířena v mnoha starověkých kulturách. Od starověkého Říma, přes Féničany až po dávné civilizaci v Americe – obětování dětí bylo součástí náboženských rituálů, jehož cílem bylo získat přízeň bohů, odvrátit katastrofy nebo zajistit úrodu,“ uvádí k tématu magazín smithsonianmag.com.
Tento redakční článek se zaměřuje na děsivou realitu těchto rituálů a jejich dopad na tehdejší společnost.
Krvavé obřady starověkého Říma
„Ve starověkém Římě byla praxe obětování lidí, včetně dětí, relativně vzácná, ale rozhodně není neznámá. Historické záznamy ukazují, že Římané obětovali děti v dobách extrémního nebezpečí nebo krize, například během válek nebo morových epidemií. Existují záznamy o rituálech, kněží přinášeli lidské oběti, aby odvrátili pohromy a zajistili vítězství na bitevním poli,“ vysvětluje portál historyextra.com.
Jedním z nejznámějších příkladů je obřad „Ver sacrum“, což znamená „svatý jarní obětní rituál“. Při tomto obřadu bylo rozhodnuto, že všechny děti narozené během určitého období budou zasvěceny bohům a později obětovány. Tento rituál byl praktikován během velkých krizí, kdy se Římané obávali ztrát přízně bohů.
Fenicie: kult bohyně Tanit a dětské oběti
„Jednou z nejznámějších kultur, která praktikovala dětské oběti, byli Féničané, zejména v jejich kolonii v Kartágu. Archeologické nálezy odhalily tzv. „Tophet“ – posvátné pohřebiště, kde byly nalezeny tisíce urn s ostatky dětí, které byly obětovány bohům Baalovi a Tanit. Féničané věřili, že oběť dítěte zajistí prosperitu a ochranu před nepřáteli. Oběti byli často spojeny s prosbou o déšť, úrodu nebo ochranu před morem,“ uvádí dále historyextra.com.
Historikové jako Diodóros Sicilský popisují, že děti byly umístěny do rukou bronzových soch boha Baala, pod kterými hořel oheň, a poté byly vhozeny do plamenů. Tento rituál byl vyhledán za vrcholný akt oddanosti bohům a za nezbytný pro zajištění blahobytu komunity.
Aztécká říše a kult boha Tlaloka
V Novém světě se oběti dětí staly součástí náboženských rituálů starověkých civilizací, jako byli Aztékové. Tito lidé věřili, že bohové potřebují krevní oběti, aby udrželi svět v chodu. Oběť dětí byla vidět a za mimořádně silný akt, protože dětská nevinnost a čistota měly být zvlášť potěšit.
Aztékové prováděli dětské oběti zejména pro boha deště Tlaloka, aby zajistili dostatek vody pro úrodu. Podle dobových kronik musely děti při oběti plakat, protože jejich slzy byly symbolem deště. Rituály se často konaly na vrcholcích hor nebo u posvátných studní, kde byla těla dětí následně pohřbívána.
Inkové a oběť „Capacocha“
Incká říše praktikovala oběti známé jako „Capacocha“. Tento rituál byl prováděn při zvláště významných příležitostech, jako byla korunovace nového císaře nebo při extrémních přírodních katastrofách. Inkové obětovali mladé dívky a chlapce, které považovali za „dokonalé“, aby zajistili přízeň bohů.
Archeologické nálezy, například na posvátné hoře Llullaillaco v Andách, odhalily mumifikovaná těla dětí, které byly obětovány a pohřbeny ve výškách přes 6000 metrů. Děti byly často pod vlivem alkoholu nebo drog, aby pod vlivem bolesti. Těla se obětí se díky chladnému klimatu zachovala v téměř dokonalém stavu, což zahrnuje vědcům analyzovat jejich původ a přípravu na rituál.
Biblické příběhy a kult dětských obětí
„I v biblických textech nalezneme zmínky o obětování dětí. Starý zákon odsuzuje praktiky některých kanaánských kmenů, které obětovaly své děti bohu Molochovi. Podle biblických pramenů byly děti vkládány do rozpálených soch tohoto boha jako oběť za plodnost a ochranu před nepřáteli. Tyto praktiky byly nalezeny za barbarské a zvrácené, což vedlo k jejich zákazu v židovské kultuře,“ píše portál historyextra.com.
Morální a etické otázky dětských obětí
Dětské oběti představují jeden z nejtemnějších aspektů náboženské historie. ačkoli se nám dnes zdají tyto praktiky barbarské, pro starověké civilizace jsou součástí každodenní reality a mají zajistit přežití komunity. Náboženské elity věřily, že krvavé rituály jsou nutné k odvrácení katastrof a zajištění prosperity.
Bizarní estetické rituály a fetiše: disky v ústech, žirafí krky, pití krve a další nebezpečné tradice
Sociologové a historikové se shodují, že dětské oběti byly také nástrojem moci a kontroly nad společnostmi. Vůdci rituálů využívali strachu z božského hněvu, aby ovládali populaci a udržovali poslušnost.
