Vliv zvuků na lidskou psychiku: nečekaný faktor každodenního života. Víte, jak nás různé zvuky ovlivňují?
Tématu se dnes věnovala redaktorka našeho magazínu Nikola Macáková, která oslovila klinického psychologa Martina Pokorného, který se danému tématu věnuje s tím, že zvuky, které nás obklopují, mají silnější vliv na naši psychiku, než bychom si uvědomovali. Ačkoli většina lidí při slově „zvuk“ pomyslí na hudbu, v reálném životě nás obklopují různé frekvence – od nízkých basových tónů až po jemné vysoké frekvence.
„Tyto zvuky mají sílu nejen ovlivnit naši náladu, ale dokonce i naše rozhodování, soustředění a produktivitu. Přestože výzkumy na toto téma teprve začínají pronikat do povědomí odborné veřejnosti, jejich výsledky už nyní ukazují na významný dopad zvuku na náš každodenní život,“ řekl v úvodu k danému tématu Pokorný.
Psychologické efekty nízkých a vysokých frekvencí
Každý zvuk má specifickou frekvenci, která ovlivňuje naše vnímání. Nízké frekvence, jako jsou hluboké basy, mají tendenci uklidňovat a vytvářet pocit stability a moci. Lidé tyto zvuky vnímají jako autoritativní a pevné. Právě proto jsou například hluboké tóny v hudbě využívány v reklamách nebo filmových scénách pro vyvolání napětí či pocitu kontroly. Tyto hluboké zvuky stimulují mozkové oblasti, které jsou spojeny s pocity bezpečí a autority. „Při poslechu hlubokých basů dochází k fyziologickým reakcím v těle, jako je zpomalení srdečního tepu a uvolnění svalového napětí,“ vysvětlil Martin Pokorný
„Na druhé straně stojí vysoké frekvence, jako jsou zvuky přírody, zpěv ptáků nebo cvrčci. Tyto jemné zvuky působí na naši psychiku opačně – navozují pocit klidu, relaxace a uvolnění. Lidé, kteří jsou vystaveni těmto frekvencím, se cítí uvolněněji a snadněji se soustředí. Zvuky vysokých frekvencí aktivují oblasti mozku, které jsou zodpovědné za snížení stresu a podporu kognitivních funkcí. Přesto, pokud jsou tyto frekvence příliš hlasité nebo intenzivní, mohou způsobit podráždění a vyvolat neklid, což svědčí o křehké rovnováze mezi příjemnými a rušivými zvuky,“ upřesnil psycholog.
Znící pozadí města: stres vs. produktivita
Městský hluk je neoddělitelnou součástí života v moderní společnosti. Automobily, stavební práce, sirény a neustálý ruch ulice tvoří zvukové pozadí městského života. Ačkoli tento hluk může být pro mnoho lidí rušivý, pro některé se stává zdrojem produktivity. „Lidé si zvykají na konstantní zvukové podněty a paradoxně v hlučném prostředí mohou dosáhnout vyšší koncentrace. Tento fenomén je známý jako „kognitivní hluková adaptace“ a vysvětluje, proč se někteří lidé lépe soustředí v kavárnách nebo na rušných pracovištích než v tichu,“ uvedl dála Martin Pokorný, jenž upřesnil, že na druhé straně přemíra hluku může vést k vyčerpání a zvýšení stresu. Lidé, kteří žijí nebo pracují v hlučném prostředí dlouhodobě, jsou vystaveni riziku nárůstu stresových hormonů, což může vést k negativním zdravotním důsledkům, jako jsou vysoký krevní tlak, úzkost a dokonce kardiovaskulární problémy. Hluková zátěž se projevuje i v pracovních výkonech – zvýšený stres z hluku může vést k poklesu produktivity a soustředění.
Zajímavé je, že různé druhy městského hluku mohou mít na lidi odlišný dopad. Zatímco přirozené zvuky, jako jsou hlasy lidí nebo tlumené ruchy, mohou být vnímány jako příjemné, zvuky automobilových motorů nebo stavební hluk jsou často zdrojem frustrace. Studie ukazují, že lidé vystavení konstantnímu hluku mají vyšší pravděpodobnost rozvoje depresí nebo úzkostných stavů.
Rovnováha mezi zvuky: klíč k produktivitě
Rovnováha mezi tichým a rušným prostředím je zásadní pro optimalizaci produktivity. Výzkumy ukazují, že ani absolutní ticho, ani přemíra hluku nejsou ideální. Lidé dosahují nejvyšší produktivity, když jsou vystaveni střední hladině hluku, která není rušivá, ale ani příliš tichá. Mnoho lidí v kancelářských prostředích si pomáhá „bílým šumem“ nebo „růžovým šumem“, což jsou zvukové frekvence, které blokují náhlé rušivé zvuky a vytvářejí stabilní prostředí pro soustředění. Tento šum zajišťuje, že mozek není neustále rozptylován okolními zvuky, což vede ke zvýšení pracovní efektivity.
Výzkum zvukové terapie a její vliv na zdraví
„Zvuková terapie, která využívá různé frekvence k ovlivnění lidské psychiky, se stává stále populárnější. Tato technika je založena na poznatcích o tom, jak zvuky nízkých a vysokých frekvencí působí na mozek a nervový systém. Zvuková terapie je často využívána k léčbě úzkosti, stresu nebo nespavosti. Například relaxační zvuky přírody nebo specifické tóny jsou schopné snížit úroveň stresových hormonů a napomoci k rychlejšímu zklidnění nervového systému. Lidé, kteří pravidelně využívají zvukovou terapii, hlásí zvýšenou duševní pohodu a lepší schopnost soustředění,“ vysvětluje závěrem Martin Pokorný.
Budoucnost výzkumu zvukového prostředí
Zvukové prostředí, ve kterém se pohybujeme, má zásadní vliv na naši psychiku, zdraví a produktivitu. Ať už jde o frekvence, které nás uklidňují, nebo hluky, které nás vyvádějí z míry, je důležité se zamyslet nad tím, jakým zvukům jsme denně vystaveni. Výzkumy ukazují, že rovnováha mezi tichým a zvukovým prostředím může výrazně ovlivnit náš psychický stav a celkovou kvalitu života.
