Světová populace blíží se k 8 miliardám. Epidemie, i přes hrozbu, mohou vést k inovacím. Jak čelit výzvám a hledat udržitelnost?
Světová populace raketově roste a blíží se k úctyhodnému milníku – 8 miliardám obyvatel. Tato záležitost vzbuzuje různé pocity a otázky: máme se bát následků tohoto růstu? Mohou být epidemie vlastně spásné pro naši planetu? Dívejme se na tato témata blíže.
Rostoucí populace: výzva nebo příležitost?
Světová populace v posledních desetiletích raketově roste. Kolem roku 1800 dosáhla jedna miliarda lidí na planetě, a nyní, necelých dvě století později, se nacházíme téměř na hranici osmi miliard obyvatel. Tato situace vyvolává obavy ohledně dostupnosti potravin, vody, a dalších zdrojů. Mnozí se obávají, že s takovým růstem nebude planeta schopna udržet naši stále se zvyšující spotřebu.
Na druhou stranu lze argumentovat, že růst populace může přinést nové příležitosti a inovace. Lidé jsou tvůrčí a v minulosti jsme překonali mnohé výzvy spojené s demografickým růstem. Nové technologie, energetické inovace a udržitelné zemědělství mohou být klíčem k tomu, abychom zajistili, že naše planeta bude moci uživit všechny své obyvatele.
„Je skoro k neuvěření, když si uvědomíme, že člověk, který se narodil v roce 1960, přišel na svět obývaný třemi miliardami lidí. Za 60 let se počet více než zdvojnásobil. Zároveň ale stále žijeme v relativním komfortu a pohodlí, i když to samozřejmě neplatí pro všechny obyvatele a pro všechny státy světa. Je ale zjevné, že lidstvu se daří, jinak by počty tak závratně nerostly. Sedmou miliardu demografové zaznamenali před šesti lety a v roce 2027 bude na Zemi žít už osm miliard lidí – alespoň to jsou realistické odhady. Kdy už ale bude lidí příliš? A jak je možné populační růst regulovat?“ píše k tématu cestovatelský web zajimavaevropa.cz.
„Osm miliard se již nepříjemně blíží obávané hranici desíti miliard. Ta je významná proto, že se o ní hovoří jako o kapacitním limitu – víc lidí už údajně Země není schopna uživit. Při dosažená tohoto čísla (ale možná i dřív) prý musí nutně nastat kolaps civilizace. Hrozba přelidnění je tedy reálná hrozba, která se v posledních letech skloňuje čím dál častěji,“ konstatuje web v krátké citaci.
Epidemie: prokletí nebo příležitost?
Když přijde řeč o epidemiích, může se zdát, že jsou vždy pouze prokletím. Virové choroby, jako například COVID-19, způsobují lidskému utrpení a ztrátu životů, a zároveň třesou světem. Nicméně, existují názory, které tvrdí, že epidemie mohou být také průlomové události.
Epidemie nás nutí přehodnotit způsob, jakým jednáme se zdravím a hygienou. Vedou k rychlejšímu vývoji léčebných metod a vakcín, a také k posílení globální spolupráce ve zdravotní oblasti. Mohou nás také přinutit k tomu, abychom zvážili naše chování, které může přispívat k šíření nemocí, a přijali opatření ke snížení rizika.
Epidemie mají “pomoci”
„Právě v těchto oblastech lze na vlastní oči vidět, jak vypadají důsledky přelidnění v praxi. Nejde jen o nedostatek potravin a pitné vody, kritická je i nezaměstnanost, environmentální dopady, chudoba a válečné konflikty. Zmíněný Malthus by zde navrhl jistě drastická opatření. Uvažoval například o cíleném vyvolání epidemie smrtelných chorob, které populaci přirozeně „pročistí“. A obdobné názory se opakují i dnes – zvlášť v souvislosti s aktuální pandemií. Některé konspirační teorie neopomínají připomínat, že se skutečně může jednat o záměr „čistku“ planety,“ vysvětluje Jana Horká, redaktorka cestovatelského magazínu zajimavaevropa.cz.
„Dnes podle odborníků řešíme především následky, ale zapomínáme na příčinu. Aby se však zabránilo katastrofálním důsledkům v podobě globálního hladomoru, je třeba přistoupit k radikálnímu omezení porodnosti. Někteří například navrhují omezení plodnost přidáváním antikoncepce do pitné vody. Když se podíváme na současný stav, je to vlastně realita – zbytkové množství antikoncepce je dnes ve vodě přítomno a na plodnost to vliv má – prakticky výhradně však ve vyspělých částech světa,“ dodává Jana Horká.
Přelidněná Indie
„Relativně vysokou míru porodnost si stále zachovává Afrika a některé části Asie, zejména pak Indie. Právě zde se odehrává stále poměrně značný demografický růst, který udržuje tempo, jímž roste celková populace země. Právě Indie má již v horizontu několika let vystřídat Čínu v čele žebříčku nejlidnatějších států světa. Aktuálně se tam narodí až milion dětí každé tři týdny a některé scénáře hovoří o tom, že na konci století bude tato země živit dvě miliardy obyvatel. Nelze však říci, že by to bylo něco, co indická vláda ignoruje – naopak snaží se proti tomuto trendu rázně zakročit, byť doposud nepříliš úspěšně. Současný index 2,4 dítěte na ženu je však stále příliš vysoký na to, aby se mohli Indové těšit představě příjemné budoucnosti v hojnosti. Podobně jsou na tom i některé africké státy – na vině je především chybějící možnost antikoncepce, která navíc podporuje i šíření viru HIV. Nejde však jen o reálný nedostatek prostředků, ale i o nízký zájem a důvěru lidí v tyto metody,“ uvádí dále k tématu web zajimavaevropa.cz.
Závěrem: růst populace a epidemie – výzvy, které mohou vést k pokroku
Celkově lze říci, že rostoucí populace a epidemie přináší výzvy, ale také příležitosti. Klíčem k úspěchu bude naše schopnost se přizpůsobit, inovovat a spolupracovat. Musíme pracovat na udržitelných řešeních pro potřeby rostoucí populace a zároveň připravit se na potenciální epidemie.
Zároveň je třeba brát v úvahu, že omezení růstu populace nemusí být řešením, které by nám automaticky přineslo udržitelnost. Musíme se zabývat otázkou, jak efektivně využít zdroje a jak změnit náš způsob života, abychom snížili naši ekologickou stopu.
Populace se blíží 8 miliardám, a my máme před sebou řadu výzev. Důležité je, jak na ně budeme reagovat, a zda budeme schopni najít cestu k udržitelné budoucnosti.
