Ve dvacátých letech 20. století byl prezidentem USA jistý Calvin Coolidge (1923 – 1929). Právě podle něj je pojmenován fenomén.
Fenomén, který je patrný nejen ve zvířecí říši, ale také u lidí. Informace čerpala autorka textu Jana Horká s veřejně dostupných zdrojů, jako je například portál Wikipedia.
A jak to všechno vzniklo?
Traduje se, že jednoho dne prezident navštívil se svou manželkou experimentální státní farmu. Na prohlídku však šli každý sám. Když první dáma přišla k výběhu slepic, nemohla si nevšimnout, že kohout se velmi často pářil. Zeptala se průvodce, jak často to takhle dělá a on jí odpověděl, že mnohokrát denně. Na to paní Coolidgeová suše odvětila: „Řekněte to prezidentovi, až sem přijde.“
Prezident skutečně vzkaz od manželky obdržel a jen se zeptal: „A pořád se stejnou slepicí?“ Odpověď asi očekávatelně zněla: „Nikoliv, pane prezidente, pokaždé je to jiná“. A na to prezident odvětil, aby to vyřídili paní Coolidgeové. Tento humorný příběh demonstruje to, co možná mnoho lidí zná i z vlastní zkušenosti. Vědci později také ověřili, že tento jev je zcela běžný nejen u slepic, ale také třeba u krys, nebo i u jiných živočichů. Ale jak si stojíme my, lidé?
Dokonalá první dáma
I kdyby byla historka o návštěvě manželského páru na farmě pravdivá, nelze z ní usuzovat, že by prezidentský pár měl manželství nešťastné. Naopak – minimálně navenek se jevili jako velmi harmonický pár. Dobrým předpokladem jistě bylo i to, že oba manželé byli dva velmi inteligentní lidé.
Grace Anna Coolidgeová se narodila se 3. ledna 1879 v Burlingtonu ve státě Vermont. Její otec pracoval jako inspektor parníkové dopravy na jezeře Champlain, zatímco matka se starala o domácnost a veškerou svou péči věnovala dceři, která tak získala mnoho praktických dovedností již ve velmi raném věku. Vedle toho se Grace dostalo i výjimečného vzdělání, v té době to byla na dívku dokonce velmi neobvyklé.
Do školy nastoupila v 5 letech, zajímala se o hudbu a navštěvovala hodiny hry na klavír. Poté pokračovala ve studiu na střední škole, kde se zaměřovala zejména na latinu, francouzštinu, geologii, biologii a chemii. Rovněž absolvovala soukromý kurz zaměřený na výslovnost, gramatiku a přednes. Nastoupila také na univerzitu, a tím se stala historicky první manželkou prezidenta, která absolvovala úplné čtyřleté vysokoškolské vzdělání.
Díky své inteligenci, ale také šarmu a skvělé povaze byla vždy velmi oblíbená a neměla nouzi o nápadníky. Už měla skoro před svatbou, ale tu zkazilo nečekané seznámení s právníkem Calvinem Coolidgem, do kterého se bláznivě zamilovala. Když jí v roce 1905 téměř formou ultimáta navrhl manželství, ihned souhlasila, i když ne všichni z její rodiny byli nadšení. Svatba se odehrála 4. října 1905 a tímto dnem začala i Graceina cesta do Bílého domu.
Láska a sex mezi algoritmy
A Grace se stala dokonalou první dámou, kterou washingtonská smetánka milovala a obdivovala. A to i přesto, že Grace prožila velmi bolestnou smrt vlastního syna. Tuto silnou ženu tato tragédie ale nezlomila a dál pevně stála po boku svého muže všude, kde ji potřeboval. Doménou Grace však stále zůstávala péče o domácnost a po skončení prezidentské kariéry se s manželem přestěhovali do Northamptonu, kde koupili dům s přilehlými pozemky. Zde také bývalý prezident náhle zemřel dne 5. ledna 1933 zemřel ve svých 61 letech na infarkt.
Nové láká
Zpět ale k efektu, který nese jméno amerického prezidenta. Tento princip se poprvé začal zkoumat v 50. letech 20 století a intenzivně se mu věnoval zejména Frank A. Beach. Experimenty prováděl na hlavně na krysách a brzy zjistil, že samec bez zájmu o páření znovu ožije, jakmile je do klece vpuštěna nová samice.
Vysvětlení je snadné
Není potřeba hledat za tím nějaké složitosti. Za všechno může zvýšená hladina dopaminu a její následný vliv na limbický systém. Právě během oněch krysích experimentů byl naměřen nárůst dopaminu u samce pokaždé v momentě, kdy mu byla představena nová samice, ale také při páření s ní. Stejná reakce však nenastávala u již známých samic. Lze tedy říct, že opakovaná expozice sexuálního symbolu působí tlumivě, zatímco ten nový sexuální touhu povzbuzuje. Aby se udrželo vysoké sexuální libido, je potřeba měnit samice – a nejen u zvířat, ale také u lidí.
Jak se to slučuje s monogamním životem?
Pro naši společnost, která stále poměrně významně ctí monogamní vztahy, je to docela rána pod pás. Nejde však o to, že by nová partnerka byla zcela nevyhnutelnou potřebou. Coolidgeův efekt ale znamená občasnou touhu si i přes spokojenost v dlouhodobém vztahu užít něco nového. Stálý partnerský svazek si lze představit jako klidný přístav jistoty, který ale není zdaleka tak vzrušující jako nové a neprozkoumané vody.
Proto je také v současné době tak vysoká obliba pornografie. Cesta za novými zážitky totiž může stejně snadno probíhat i virtuálně. Mnoho mužů v dlouhodobém vztahu dává přednost sebeuspokojování u pornografických videí. To je považováno za společensky přijatelné, byť to má také své temné stránky.
Mužům se tedy v podstatě nic vyčítat – vždyť za to může příroda! Na druhou stranu bychom ale také neměli zapomínat na to, že muži mají narozdíl od krys šanci se lépe ovládat a vyhodnocovat následky svých činů. To je však na zvážení každého – a koneckonců i polyamorní vztahy jsou stále častější.
