Když se řekne nejhorší alkohol planety, většina lidí si představí něco exotického a nebezpečného. Jenže na aktuálním žebříčku, který sestavil mezinárodní gastronomický portál TasteAtlas, se mezi propadáky objevily i klasiky z českých hospod. Než ale kdokoliv začne bránit domácí sklenku, vyplatí se podívat, jak přesně se známky rozdávaly. Čísla vyprávějí trochu jinou historku než titulek.
Nejhorší pití planety je pivo smíchané s vodkou
Úplně na dně světové tabulky se známkou 1,5 z pěti se ocitl ruský Yorsh, prostá směs piva a vodky určená k rychlému opití. Druhé a třetí místo obsadily hořký chicagský likér Malört (1,7) a německá obilná pálenka Korn (2). Tuzemák se v celém světovém srovnání krčí až na osmnácté pozici.
Přehledně to shrnuje následující tabulka:
| Nápoj | Původ | Druh | Známka (z 5) |
|---|---|---|---|
| Yorsh | Rusko | kombinace piva a vodky | 1,5 |
| Malört | Chicago | hořký pelyňkový likér | 1,7 |
| Korn | Německo | obilná pálenka | 2 |
Doma nejhůř dopadl tuzemák, hned za ním pivo z Brna
Přečtěte si také: Češi vůbec neví, co znamená symbol ryby na zadním skle auta. Je to symbol starý téměř 2 000 let
V českém výběru propadl nejvíc tuzemák s průměrem 2,5 bodu. Stříbrnou, byť nechtěnou, pozici obsadilo takzvané Brněnské pivo se známkou 3,1. Právě tady je dobré zbystřit. Za tím názvem nestojí žádná konkrétní značka ani jeden pivovar. Souhrnně se tak říká pivu z města s pivovarnickou tradicí od 13. století.
A pak je tu číslo, které z celého poplašného titulku vypouští vzduch. Hned čtyři nápoje na konci seznamu obdržely stejnou známku 3,9 z pěti. Přeloženo do procent je to zhruba osmdesátiprocentní spokojenost, tedy slušná známka.
Cizinci si myslí, že pijeme pálenku z brambor
Proč tedy tuzemák u zahraničního publika tak propadl? Hodně za to může obyčejný omyl v tom, co vlastně pijeme. V cizích popisech se často dočtete, že se pálí z brambor nebo cukrové řepy. Ve skutečnosti je základ mnohem prozaičtější. Do zředěného lihu s vodou se přidají rumová aromata nebo tresť, barvu obstará karamel a občas i špetka cukru či vanilky. Posledních pár desetiletí se navíc vyrábí z melasového lihu, takže žádná brambora v láhvi nekončí.
Přečtěte si také: Kolik ušetří rodina se solárními panely za 1 rok? Může to být klidně i 40 000 Kč
O slovo rum přišel nápoj už krátce po přelomu tisíciletí. Evropská pravidla ho totiž dovolují jen destilátům z cukrové třtiny, a tak se od roku 2003 z tuzemského rumu stal v regálech prostě tuzemák.
Kolem rumové vůně se kdysi strhla bitva
Ještě větší rozruch než přejmenování spustila samotná vůně nápoje. Evropský úřad pro bezpečnost potravin před lety zjistil, že se v tradičním rumovém éteru skrývá furan, látka řazená mezi možné karcinogeny. Unijní úředníci proto chtěli aroma z výroby vytlačit. Tuzemští výrobci ale kontrovali tím, že stejná látka běžně vzniká při pražení potravin a že ji člověk spolkne třeba i s ranním šálkem kávy. Vyjednali si nakonec pětiletý odklad, během něhož mohli recepturu doladit. Nápoj v obchodech zůstal a na jeho chuti běžný zákazník nic nezaznamenal.
Srovnávají jednu značku s celou odrůdou vína
Znalci si nad tím, jak celé pořadí vznikalo, právem klepou na čelo. Do jediného seznamu se tu totiž vešly věci, které k sobě vůbec nepatří: celé vinné odrůdy, piva chráněná podle regionu, ochranná známka jedné firmy i obecně vymezený druh piva.
Přečtěte si také: Odborníci varují Čechy: nevypínejte v bytě zbytečně topení. Kdo se snaží šetřit, často si jen zvedne náklady
Nejnázornější je řádek Pilsner. Neoznačuje jednu konkrétní láhev. Schovává se za ním celá kategorie světlého ležáku spodního kvašení, jejíž kořeny sahají do Plzně roku 1842, dnes ji ale vaří pivovary po celém světě. Se slavnou plzeňskou značkou proto tenhle záznam nemá nic společného. V jiném přehledu téhož portálu totiž samotný Plzeňský Prazdroj posbíral výbornou známku 4,3 z pěti.
Podobně málo smyslu dává soudit jednou známkou celou odrůdu vína, třeba Pálavu. O kvalitě konkrétní lahve rozhoduje spousta věcí, od zkušeností vinaře přes ročník až po styl sklepa. Samotný název odrůdy neprozradí nic.
Doma jde tuzemák na dračku
Čeští zákazníci ovšem hlasují peněženkou jasně. Tuzemák u nás roky patří k nejžádanějším lihovinám a jeho popularita nedávno zlákala i karlovarskou legendu. Becherovka, kterou zná každý hlavně jako bylinný likér, letos v dubnu představila vlastní verzi Becherovka Tuzemský. Vsadila tak přesně na tu chuť, nad kterou zahraniční hodnotitelé ohrnují nos. Kdo si chce projít celé pořadí i s body, najde ho ve zdrojích pod článkem.
Přečtěte si také: Za nastartované auto vám hrozí pokuta i 5 000 Kč. Většina Čechů to neví a pořád dokola to porušují
Zdroje: https://www.tasteatlas.com/worst-rated-alcoholic-beverages-in-the-world, https://www.tasteatlas.com/worst-rated-alcoholic-beverages-in-czech-republic, https://cs.wikipedia.org/wiki/Tuzemský_rum, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/tuzemak-zustane-dalsich-pet-let-stejny-cesko-ziskalo-na-rakovinotvorny-rumovy-eter-vyjimku-82039, https://www.mediaguru.cz/becherovka-vstupuje-do-kategorie-tuzemaku-uvadi-becherovka-tuzemsky, https://www.idnes.cz/spotrebitel/test/zebricek-nejhorsiho-ceskeho-alkoholu-tuzemak-pilsner.A260817_094751_test_vanky
