Eva Jurinová a Zbyněk Merunka byli ikonami televizního zpravodajství. Jaký osud je potkal po odchodu z obrazovek a proč jejich hlasy navždy utichly?
Začátkem 90. let se na televizních obrazovkách objevili moderátoři, jejichž charisma a profesionalita se staly nedílnou součástí zpravodajského vysílání. Mezi nimi vynikali Eva Jurinová a Zbyněk Merunka, jejichž hlasy a tváře se nesmazatelně zapsaly do historie televizního zpravodajství.
Když televize Nova zahájila v roce 1994 své vysílání, stali se oba moderátoři tvářemi hlavní zpravodajské relace. Byli symbolem seriózního a důvěryhodného zpravodajství, jejich jména se skloňovala v každé domácnosti a jejich přítomnost na obrazovce znamenala jistotu kvalitního informování. Roky však ubíhaly a stejně jako televize procházela změnami, i jejich kariéry se začaly ubírat jiným směrem.
Eva Jurinová, která měla bohaté zkušenosti už z Československé televize, si po odchodu z hlavního vysílacího času našla uplatnění v dalších profesích. Působila jako tisková mluvčí Fakultní nemocnice v Motole, kde se její hlas vrátil do médií, i když už v jiné roli. Později se věnovala výuce na vyšší odborné škole, a dokonce se pokusila vstoupit do politiky. Její cesta však nebyla jednoduchá a přinesla jí nejen úspěchy, ale i zklamání.
†3. ledna 2021 Praha; dívčím jménem Kolářová) byla česká novinářka, televizní moderátorka, pedagožka a mediální poradkyně, v letech 2014 až 2016 též starostka města Sadská na Nymbursku.
Zbyněk Merunka, původně vyučený zámečník, který se postupně propracoval až na televizní moderátorskou špičku, také zažil vzestupy a pády. Po odchodu z televize se rozhodl pro podnikání a otevřel několik cukráren, avšak média ho stále přitahovala. Jeho snaha o návrat na televizní obrazovky ho dovedla na Prima TV a později na TV Barrandov, kde zkoušel znovu získat své místo v mediálním prostoru.
Oba moderátoři se v průběhu let snažili najít novou profesní identitu, ale jejich největší sláva zůstala spojena s 90. lety a zpravodajstvím, kterému tehdy kralovali. Roky ubíhaly a osud k nim nebyl vždy milosrdný. Eva Jurinová nás opustila v roce 2021, její hlas však stále žije v pražském metru, kde oznamuje názvy stanic. Zbyněk Merunka odešel o dva roky později, jeho smrt byla spojována s vážným onemocněním mozku, ačkoli definitivní příčina zůstala nejasná.
Přestože už mezi námi nejsou, jejich příběhy ukazují, jak rychle se může změnit profesní osud a jak hluboký otisk mohou někteří lidé zanechat ve veřejném prostoru. Jejich jména sice časem zmizela z hlavních zpráv, ale vzpomínky na ně přetrvávají?
Cesta do zákulisí
Jedna z nejvýraznějších osobností své doby se v televizi objevovala dávno předtím, než se stala symbolem zpravodajského formátu. Její hlas provázel diváky desítky let a její vystupování bylo ukázkou preciznosti a profesionality. Když ale televizní studio opustila, nehodlala se stáhnout do ústraní. Zamířila do jiných médií, pracovala v rádiu, stala se součástí akademického prostředí, a dokonce se pokusila vstoupit do politiky. Její cesta však nebyla bez překážek. Při jedné z profesních etap narazila na konflikt, který ji nakonec připravil o dlouholeté zaměstnání. Ačkoli se snažila navázat na svou televizní kariéru jinde, nikdy už se jí nepodařilo získat stejný vliv a uznání, jakého se jí dostalo v dobách největší slávy.
Návraty, které nepřinesly úspěch
Zbyněk Merunka, jehož televizní kariéra se stala symbolem 90. let, měl k médiím poměrně netradiční cestu. Původně se totiž vyučil zámečníkem, ale jeho charisma a přirozená výřečnost ho přivedly k moderování. Začínal v Československém rozhlase, odkud se postupně propracoval až na prestižní pozici televizního moderátora. V roce 1994 se stal jednou z hlavních tváří zpravodajství televize Nova, kde společně s Evou Jurinovou utvořili ikonickou dvojici.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
I když byl jeho přirozený talent nesporný, televizní svět se neustále měnil a po několika letech přišel okamžik, kdy musel obrazovky opustit. Po odchodu z Novy v roce 1999 se rozhodl vydat cestou podnikání. Otevřel několik cukráren, které měly zajistit jeho budoucnost a poskytnout mu zázemí mimo svět médií. Přesto v něm neustále doutnala touha po návratu do televizního prostředí, které považoval za svou skutečnou vášeň. Jeho snaha vrátit se k moderování vedla k angažmá na televizi Prima, kde uváděl pořad o vaření. I když se nejednalo o zpravodajství, měl opět možnost být před kamerou, což mu dodávalo energii. Později zakotvil na televizi Barrandov, kde se pokoušel obnovit svou televizní kariéru. Přestože byl stále mediálně aktivní, nikdy se mu nepodařilo dosáhnout popularity, jakou zažíval v dobách své největší slávy.
Během posledních let svého života se potýkal se zdravotními problémy, které jej postupně začaly omezovat. Ačkoliv se snažil zůstat aktivní, osud měl pro něj připravenou jinou cestu. Onemocnění, které postihlo jeho mozek, se ukázalo jako fatální. Přesné příčiny jeho úmrtí nebyly nikdy oficiálně potvrzeny, ale spekulovalo se o vzácné neurodegenerativní nemoci.
Zbyněk Merunka odešel v prosinci roku 2023. Jeho odchod zanechal prázdné místo v srdcích těch, kteří jej znali nejen jako profesionála, ale i jako člověka plného humoru a lidského přístupu. Přestože se jeho televizní hvězda s postupem let vytrácela, jeho hlas a vzpomínky na něj zůstávají součástí televizní historie. Jeho příběh je důkazem toho, jak nevyzpytatelné mohou být životní cesty a jak hlubokou stopu mohou někteří lidé zanechat, i když se zdá, že už dávno zmizeli z očí veřejnosti.
Zapomenutí, ale nezapomenutelní
Oba tito moderátoři byli ve své době ikonami, jejichž jména rezonovala mezi diváky po celé zemi. Každý z nich měl svůj jedinečný styl a osobitý projev, který z nich učinil nezapomenutelné osobnosti televizního zpravodajství. Jejich hlas a tvář byly zárukou kvalitního informování a profesionální prezentace zpráv. Když se jejich kapitola v televizi uzavřela, oba stáli před rozhodnutím, jakým směrem se jejich kariéra vydá dál. Eva Jurinová se rozhodla pro akademickou sféru a publicistiku, zatímco Zbyněk Merunka se pokusil uspět v podnikání. Každý z nich čelil výzvám nové životní etapy, přičemž se snažili zachovat svůj vliv a důstojnost, kterou si během let vybudovali.
Eva Jurinová našla své místo ve výuce a vzdělávání, kde mohla předávat své bohaté zkušenosti mladším generacím. Jako pedagog na vyšší odborné škole pomáhala formovat budoucí novináře a mediální pracovníky. Zároveň se snažila angažovat i v politice, kde viděla možnost prosazovat změny v oblasti komunikace a veřejného prostoru. Přestože její politická kariéra nebyla dlouhá, její snaha o zlepšení veřejné sféry byla nezpochybnitelná.
Zbyněk Merunka se po odchodu z televize pokusil prorazit v podnikatelské sféře, kde založil několik cukráren. Přestože se mu zpočátku dařilo, postupně si uvědomoval, že jeho srdce stále patří médiím. Jeho návraty na televizní obrazovky byly přijímány s nadšením, avšak nikdy už nedosáhl takového věhlasu, jaký měl v 90. letech. Přesto se nevzdal a dál hledal způsoby, jak se udržet ve světě médií.
I když jejich pozdější profesní životy nepřinesly tak výrazné úspěchy jako jejich televizní kariéra, jejich odkaz zůstává nesmazatelnou součástí české mediální historie. Oba zanechali hlubokou stopu nejen v televizním vysílání, ale i v srdcích diváků, kteří s nimi prožívali důležité události své doby.
Dnes, i když už nejsou mezi námi, jejich hlasy a vzpomínky na ně stále žijí v myslích těch, kteří jejich éru zažili. Jejich příběhy jsou připomínkou toho, jak krátký, ale zároveň nesmírně významný může být okamžik slávy, a jak důležité je zanechat po sobě odkaz, který přetrvá i dlouho poté, co reflektory pohasnou.
