Natáčení filmů je jako droga, shodují se tvůrci filmu Spolu

Publikuje: Monika Lukešová (Hrušová) — 02. 11. 2022
Úvodní stránka » Kokteil » Natáčení filmů je jako droga, shodují se tvůrci filmu Spolu

David Laňka a Martin Müller je režisérské a tvůrčí duo, které za poslední dobu vytvořilo několik zajímavých filmu.

Nedávno šel do kin jejich neobvyklý film Spolu, který vypráví o návratu dospělé dcery do rodiny, kde hlavní postavou je “desetiletý chlapec” zajatý v dospělém těle. Film natočený podle úspěšné hry italsko-francouzského herce a dramatika Fabia Marry, má velmi příznivé kritiky. Jak film vnímají diváci, co je na tématu zaujalo a co chystají příště, přiblížili v našem rozhovoru.

Nedávno šel do kin váš film Spolu, jak hodnotíte jeho antré?

David Laňka: Jsme jeho úspěchem velmi potěšeni, především proto, že téma, které zpracovává, tedy život rodiny s dospělým handicapovaným dítětem, je velmi rozšířené, a přitom se o něm příliš nemluví. Takže jsme rádi, že se nám filmem podařilo diskuzi na tohle téma rozvířit.

Martin Müller: Je to tak. Příjemně nás ten zájem překvapil a potěšil!

Jste ti, kteří nemohou dospat a jsou nervózní, před přečtením očekávaných recenzí?

DL: Nemám to tak, že bych nemohl dospat, ani tak, že by mi kritiky byly úplně jedno. Zajímá mě na nich, jak se na film dívá někdo jiný, a snažím se vzít si z toho něco pro další práci.

MM: Souhlas, rád si přečtu, jak se na film dívají ostatní. Mám rád rozbory, které se zamyslí a poskytnou nový pohled na věc, který jsme třeba neviděli. Z pozitivní kritiky si nic nevezmete.

Je něco, co vás překvapilo? Třeba jak film vnímají diváci? Přeci jen nejde o detektivku, ani o film, kdy zhrzená třicetiletá žena hledá lásku.

DL: Pro mě bylo nejpodstatnější, jak film přijmou ti, kterých se tématem osobně dotýká. Tedy rodiny, které se o někoho s handicapem starají, odborníci, a samozřejmě také přímo lidé s nějakým handicapem. A jsem opravdu moc rád, že právě tihle lidé ho vzali za svůj a přijali ho. Pan Přemysl Mikoláš, který platí za největší kapacitu v Česku v práci s rodinami, kde jsou případy členů s poruchou autistického spektra, ho dokonce chce využívat při práci s novými rodinami.

MM: I pro mě to byla jedna z mých obav. Naštěstí se nenaplnila a jsem za to rád.

Co vás k tomuto tématu přimělo?

DL: Na počátku nás na divadelní hře Fabia Marry, podle které je film natočený, zaujal vlastně především působivý příběh jedné rodiny, kde se láska dětem rozdává podle dvojího metru, a kde jsou tajemství, která chod té rodiny ovlivňují.

MM: Zaujal nás prostě příběh. Líbil se nám. To téma života s postiženým člověkem, sebeobětování se, odstrkovaní sourozenců na druhou kolej, to jsem v tom viděl až později. Až když jsme na tom filmu a scénáři začali víc pracovat.

Když to srovnáte s natáčením filmu Poslouchej z roku 2019, co bylo jiné?

DL: Žánr. Poslouchej je vztahové drama s mysteriózními prvky, Spolu je psychologický film. Jinak ale oba ty filmy spojují silné ženské hrdinky, které se rozhodnou poprat se životem.

MM: A i to, že tady jsme měli větší rozpočet, který vám usnadní práci v určitých aspektech. Například si můžete dovolit víc lidí ve štábu, takže si kamerovou techniku nebalíte po večerech sami. Můžete se soustředit více na režírovaní. A ne myslet na to, jestli jste všechno zabalili. Nebo taková blbost, jako je kafe a catering. Pořádnej oběd, to je základ. (smích)

Poslouchej, Spolu a teď Lovci…. Vypadá to, že jste tvůrci filmů s jednoslovným názvem. Má to nějaký hlubší význam?

DL: Možná výstižnost? Ale faktem je, že jsme taky točili seriál Hvězdy nad hlavou a nyní připravujeme film Jedna noc, takže se nebojíme ani víceslovných názvů (smích).

MM: Je to takové údernější, asi. (smích) Ale přesně, nebojíme se a jednou třeba natočíme film, který bude mít těch slov deset, pokud to bude nejvýstižnější.

Vrátím se k filmu Lovci. Sotva jste si odbyli premiéry, hned jste se vrhli na další natáčení. O čem projekt Lovci je?

DL: Jde o krátký film, který je natočený jako pocta Bohumilu Hrabalovi a filmu Perličky na dně. Je natočený černobíle, ve stylu, jak se filmy v 60. letech točily, a jde o příběh dvou starých mužů, kdy jeden ponouká druhého, aby se usmíval na kolemjdoucí ženy, ale ten to odmítá, protože je toho názoru, že by i tím úsměvem podvedl svou zesnulou ženu, která vždy říkala, že i úsměv je hřích, když má člověk hříšné myšlenky. Do hlavních rolí jsme obsadili méně známé, ale skvělé herce Milana Koníčka a Miroslava Štrobla a ve vedlejších rolích se objeví Kateřina Marie Fialová, Kryštof Krhovjak, Andrea Mohylová a Natálie Havlová. Bylo to krásné a nesmírně fotogenické natáčení.

Po dotočení plánujete nějakou pauzu, nebo se vrhnete na další filmový projekt?

DL: Malá pauza bude, strávíme ji dokončením seriálu, který bude uveden na začátku příštího roku, ale ještě před Vánocemi se pustíme do příprav filmu Jedna noc, o kterém říkáme, že bude psychologický a taky hodně erotický, protože zpracovává téma finančně slabých mladých rodin a jedné činnosti, kterou provozuje manželka, aby přispěla do rodinného rozpočtu, což se nelíbí jejímu muži, a to způsobí, že se v průběhu Jedné noci odehraje něco, co ovlivní jejich život.

MM: Pauza je důležitá pro nabrání nových sil. Ale vlastně i přesto, že na konci natáčení už jste vyčerpaní a nechcete film v životě vidět, tak stačí dva tři dny a chcete točit znovu. Je to jak droga. Aspoň já to tak mám. (smích)

Děkuji za rozhovor.

Rozhovor vedla Monika Lukešová z redakce serveru UdálostiExtra.cz

Související témata
Aktuální témata:
Načítám témata...
logo UE

O nás

Portál UdálostiExtra.cz je soukromý projekt zcela bez dotací či jakékoliv jiné státní podpory. Přinášíme zajímavé zprávy a události z domova i ze světa. Zaměřujeme se také na magazínové rubriky a vše, co je čtené, komentované a zajímavé.

Rychlý kontakt: redakce@udalostiextra.cz

Sledujte nás

Vyhledávání