Pražská záchranka která je nejstarší v Evropě slaví 165 let od založení a chystá novinky v provozu

FOTOGALERIE
Publikuje: Nikola Macáková — 08. 12. 2022
Zdroj: Bc. Jana Poštová, ZZSHMP (tiskový servis)
Úvodní stránka » Zprávy z domova » Pražská záchranka která je nejstarší v Evropě slaví 165 let od založení a chystá novinky v provozu

Před 165 lety založilo prvních 36 členů Pražský dobrovolný sbor ochranný, který byl přímým předchůdcem Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy.

Pražská záchranka tak patří k nejstarším organizacím svého druhu v Evropě a pravděpodobně i na světě. V uplynulém roce řešili zdravotníci metropolitní záchranné služby rekordní počet více jak 127 500 událostí a rostoucí trend pozorují stejně jako ostatní krajské záchranky i v roce letošním. Aby snížila zatížení svého provozu, plánuje ZZS HMP zřídit v příštím roce vlastní zdravotní dopravní službu. Její posádky budou zajišťovat výzvy nižší naléhavosti, uleví tak záchranářským posádkám.

„Pražská záchranka každoročně odvádí skvělou a nedocenitelnou práci. Stoprocentně spolehnout se na ni můžou jak Pražané, tak i návštěvníci metropole. V uplynulých letech navíc prokázala značnou solidaritu i s okolními regiony, kdy pomáhala například s převozem covidových pacientů mezi mimopražskými nemocnicemi nebo po úderu tornáda na Moravě. Přeju pražské záchrance mnoho dalších let naplněných smysluplnou prací, díky níž se (nejen) Pražané můžou cítit bezpečně,“ říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.

V posledních letech pandemie covid-19 vynaložili zaměstnanci záchranné služby skutečně mimořádné úsilí, za což jim ze srdce děkuji. Zároveň mě velmi těší, že se nám daří záchranku dále rozvíjet, ať už v oblasti používaného vybavení, nebo elektronizace zdravotnické dokumentace, což zefektivňuje naši práci,“ říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.

Vozový park rozšířily například velkokapacitní vůz Fénix nebo sanitka skupiny speciálních činností pro zásahy u událostí s výskytem nebezpečných látek. Záchranná služba rovněž pokročila v elektronizaci zdravotnické dokumentace, elektronického avizování pacientů nemocnicím a dosáhla i zavedení systému pro sdílení volné kapacity pražských zdravotnických zařízení, což urychluje umisťování pacientů.

„Pražští záchranáři už 165 let pečují o zdraví a životy Pražanů a mají velký podíl na zvládnutí pandemie koronaviru v hlavním městě, jsou zapojeni do všech velkých úkolů spojených s péčí o zdraví Pražanů i návštěvníků hlavního města, jako je například pomoc uprchlíkům z Ukrajiny nebo zajištění přednemocniční péče v rámci českého předsednictví. Navíc neustále drží krok s dobou a inovují své služby i přístupy. Pro jejich odpovědnou a náročnou práci hlavní město zajišťuje odpovídající zázemí. V nejbližší době započne výstavba nového výjezdového stanoviště v Argentinské ulici. V rámci aktuálně probíhající architektonické soutěže o návrh podoby nové administrativní budovy v Praze 9 čekáme na nabídky do 17. února 2023,“ říká Milena Johnová, radní pro oblast zdravotnictví a sociální politiky.

Podobně jako v krajích dochází i v hlavním městě k nárůstu zejména událostí nižší naléhavosti, které by v ideálním případě neměly řešit specializované posádky záchranářů, ale pacienti se často nemají na koho jiného obrátit. Část těchto výjezdů začne v příštím roce řešit nově zřizovaná zdravotní dopravní služba.

Jsme velmi rádi za podporu našeho zřizovatele – Magistrátu hl. m. Prahy – a dohody jsme dosáhli i se zdravotními pojišťovnami. Ve výběrových řízeních jsme už přijali část budoucích kolegů, kteří budou jako řidiči-zdravotníci novou službu zajišťovat. Nyní bude probíhat jejich intenzivní výcvik a zároveň vybavování vozů, aby splňovaly veškeré potřebné standardy,“ uvádí Petr Kolouch.

Éra komunismu v Československu „Rychlá záchranná služba“ působící na území hlavního města v osmdesátých letech. Zdroj: ZZS HMP (tiskový servis)

Zdravotní dopravní službu chce pražská záchranka zavést zatím do pilotního provozu v prvním pololetí příštího roku. Výjezdové skupiny budou sloužit i jako vlastní záloha pro případné mimořádné události. Počítá se také s podporou kariérního růstu těchto zdravotníků, aby v budoucnu sloužili jako řidiči ZZS v rámci posádek rychlé zdravotnické pomoci.

Zároveň záchranná služba posílí i spolupráci se soukromými poskytovateli přepravy pacientů neodkladné péče, na které bude moct ve větší míře delegovat některé typy výjezdů dle platné legislativy.

Při příležitosti 165. výročí svého založení pořádá záchranná služba v prostorách Nové radnice na Mariánském náměstí výstavu fotografií práce záchranářů v terénu i zázemí na základnách. Fotografie pořídil v posledních letech zdravotnický záchranář Michal Motyčka. Výstava je přístupná veřejnosti až do 31. ledna 2023.

Historie pražské záchranné služby… Zdroj: ZZS HMP (tiskový servis)

Zdravotníci ZZS HMP k pacientům vyrážejí v Praze z 22 základen rozprostřených na území metropole a záchranná služba buduje další. Pro pražskou záchranku pracuje skoro 600 zaměstnanců, z nichž na čtyři pětiny tvoří zdravotníci – záchranáři, operátoři, lékaři a řidiči. U nejzávažnějších typů událostí je průměrný čas příjezdu záchranné služby do 8 minut, což je, především s přítomností lékaře, světový unikát.

Čísla a zajímavosti o Zdravotnické záchranné službě hl. m. Prahy

Níže najdete soupis statistických údajů o fungování Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy a také několik zajímavostí, které každodenní provoz přináší.

Do 8 minut

Průměrný dojezdový čas posádek je u nejnaléhavějších událostí do 8 minut.

700 volání na tísňové linky denně

Operátoři Zdravotnického operačního střediska vyřídí denně v průměru 700 volání na tísňové linky a zhruba stejné množství dalších hovorů a radiových relací. Dvě třetiny hovorů připadají na denní směnu. Za rok operátor zvedne a položí sluchátko v průměru 40 000krát.

350 výjezdů denně

Každý den vyjíždějí posádky záchranné služby v Praze v průměru 350krát. V roce 2021 řešily posádky přes 127 500 událostí. V téměř 900 případech vzlétla posádka leteckých záchranářů.

126 000 pacientů

Posádky záchranné služby v Praze v loňském roce ošetřily přes 126 000 pacientů.

Nejčastěji do Nemocnice Bulovka

Nejvíce pacientů (přes 23 000) transportovaly loni posádky do Fakultní nemocnice Bulovka, jen o necelý tisíc méně do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a dále do nemocnic v Motole, v Krči a na Karlově náměstí.

6000 pacientů na jednotky intenzivní péče

Téměř 6000 pacientů předaly posádky na jednotky intenzivní péče.

20 000 pádů

Zdravotníci ZZS HMP zasahovali loni v Praze u 20 000 pádů a dalších běžných úrazů, u 2 000 dopravních nehod nebo téměř u 300 pacientů se závažnou popáleninou

54 novorozenců

V péči posádek záchranné služby se ročně Praze narodí přes pět desítek dětí, v loňském roce to bylo 54 miminek.

700 resuscitací

Posádky záchranné služby zahájily v loňském roce více jak 700 resuscitací pacientů, kteří měli zástavu oběhu. U téměř poloviny se podařilo obnovit na místě funkční oběh a dopravit je do nemocnice k další intenzivní péči.

8 z 10 resuscitací zahájí laik

Z celkového počtu pacientů, kterým přestane bít srdce, je v Praze 80 procent z nich resuscitováno laiky na místě podle instrukcí operátorky ještě dříve, než dorazí záchranáři. Celosvětový průměr je pouze 25 procent.

131 000 hodin na výjezdech

Lékaři, řidiči a záchranáři stráví ročně na výjezdech dohromady přes 131 000 hodin.

Rušná pondělí

Nejvíce zásahů se odehraje v pondělí, nejvytíženější doba je mezi 9. až 12. hodinou s téměř dvojnásobkem událostí oproti průměru. O víkendu je podobná špička mezi 18. až 21. hodinou.

Nejvytíženější směna

Nejrušnější směnou bývá noční na Silvestra, nejzatíženějším kalendářním dnem pak navazující 1. leden, kdy se počet řešených událostí obvykle blíží 500 za 24 hodin. Koronavirová pandemie ale při novoročních oslavách přinesla výrazné zklidnění.

Předvánoční stres

Měsíc s největším počtem přijatých tísňových výzev bývá prosinec – svoji roli hraje únava, stres a emoční vypětí spojené s Vánocemi. V posledních letech byly ale nejrušnějšími měsíci ty, kdy kulminovaly jednotlivé vlny koronavirové pandemie.

22 výjezdových základen

Na území Prahy má záchranka 22 výjezdových základen. Do budoucna počítá záchranná služba s rozšířením sítě, aby jejich počet přesáhl 25.

Na zemi i ve vzduchu

Každý den je v Praze připraven k zásahu záchranářský vrtulník a téměř 40 pozemních výjezdových skupin, a to jak se záchranáři, tak s lékaři.

187 vozidel

Pražská záchranka má ve svém vozovém parku na 187 automobilů – sanitek, lékařských osobních vozů, zásobovacích automobilů i speciálních vozidel pro mimořádné situace.

2,95 milionu kilometrů

Vozy pražské záchranky najezdily loni 2,95 milionu kilometrů.

1400 pneumatik

V autodílně se na vozech záchranky ročně vymění přibližně 1400 pneumatik.

534 tisíc litrů pohonných hmot

Spotřeba vozového parku dosáhla loni 534 tisíc litrů pohonných hmot.

17 ředitelů

V archivních materiálech lze dohledat jména 17 ředitelů, kteří se vystřídali ve vedení pražské záchranky. Prvním byl baron Päumann. Od roku 2015 řídí záchranku lékař Petr Kolouch.

První heslo

Ochrániti, co jest ochrany hodno, zachrániti v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně,“ znělo heslo Pražského dobrovolného sboru ochranného. Aktuální heslo zní: „Jsme tam, kde nás potřebujete.“

Lidé a technika Zdravotnické záchranné služby hl. Prahy

Níže najdete přehled o počtech zaměstnanců a detailnější popisy vybraných pozic, druhů výjezdových skupin a používané techniky.

Zaměstnanci

O bezpečí obyvatel a návštěvníků metropole a fungování Zdravotnické záchranné služby hl.m. Prahy stará:

254 zdravotnických záchranářů

126 řidičů vozidla ZZS

96 technicko-hospodářských pracovníků

48 operátorek zdravotnického operačního střediska

47 lékařů

14 dělníků

* stav fyzických osob k 30. listopadu 2022

Kdo je kdo na záchrance

Zdravotnický záchranář – Absolvent specializačního studia na vyšší odborné nebo vysoké školy. Slouží ve 12hodinových směnách ve dvoučlenné posádce, kterou tvoří zdravotničtí záchranáři nebo zdravotnický záchranář a řidič vozidla ZZS. Samostatně vyjíždějí k 90 procentům případů, které záchranka řeší.

Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu – Zdravotnický záchranář, který absolvoval další specializační kurz. Při záchraně pacientů má širší kompetence ať už v podání léčiv či využití zdravotnických pomůcek než běžný záchranář.

Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby – Absolvoval specializační 650 hodin trvající kurz obsahující jak teoretickou, tak praktickou výuku. Má řidičské oprávnění minimálně skupiny C1. Je zdravotnickým pracovníkem.

Lékař – Za pacienty vyjíždí k nejnaléhavějším případům v rychlém osobním voze v doprovodu řidiče či zdravotnického záchranáře. Slouží ve 12hodinových směnách. Záchranáři s lékaři rovněž telefonicky konzultují podání léků pacientům.

Operátorka – Na pražském zdravotnickém operačním středisku slouží ve 12hodinových směnách 6–8 operátorek. Přijímají a vyřizují hovory na tísňových linkách, po telefonu poskytují laikům instrukce pro neodkladnou první pomoc, ale i informace o možném postupu při méně závažných zdravotních problémech. Vysílají na místo výjezdové skupiny, koordinují součinnost v rámci Integrovaného záchranného systému, koordinují směrování pacientů, jejichž stav vyžaduje intenzivní péči.

Inspektor – Zdravotnický záchranář, který podporuje provoz a řeší mimořádné situace, kdy se stává vedoucím zdravotnické složky. Koordinuje činnost na místě a spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému. V souladu s platnou legislativou a vnitřními předpisy organizace provádí namátkové kontroly. Řeší konfliktní situace a další obtíže ve službě.

Koroner – Lékař, který provádí prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení, konstatuje smrt osoby, určuje pravděpodobnou dobu a příčinu úmrtí, rozhoduje o provedení pitvy. Informuje pozůstalé a předává kontakty na potřebné instituce. Za rok se dosahuje počet výjezdů téměř 4000.

Garážmistr – Dvoučlenná posádka slouží ve dvanáctihodinových směnách. Odstraňují běžné závady či defekty pneumatik. Zajišťují také servisní úkony (STK), kontroly vozů či výměny olejů. Vyprošťují uvízlá vozidla po nehodách či z nepřístupného terénu. Na místě události bývají do 30 minut. Průměrně řeší na 3000 zásahů ročně.

Technologická doprava – Řidiči technologické dopravy zásobují stanoviště zdravotnickým materiálem, distribuují interní poštu, pracovní oděvy či medicinální plyny. Trasu po Praze mají rozdělenou do dvou okruhů, denně urazí okolo 155 kilometrů. Ročně rozvezou mimo jiné na 11 000 lahví minerálních vod.

Peer – Speciálně vyškolený záchranář/lékař/operátor, který vyslechne kolegy a podpoří je ve chvílích, kdy jim práce působí těžkosti, například po psychicky náročných zásazích.

Intervent – Speciálně vyškolený zdravotník, který poskytuje první psychickou pomoc lidem, které silně emočně zasáhne tragédie v jejich okolí. Typicky jde o příbuzné pacientů a pozůstalé.

Lektor vzdělávacího a výcvikového střediska – Připravuje vzdělávací akce, kurzy a školení, které jsou důležitou součástí celoživotního vzdělávání pracovníků zdravotnické záchranné služby.

Technicko-hospodářský pracovník – O chod záchranky se starají také pracovníci na administrativních a technologických pozicích. Stejně jako jiné organizace nebo firmy, má i záchranka své personální, ekonomické, právní, IT či technické oddělení. Většina těchto pracovníků působí v sídle záchranky v Korunní ulici.

Typy výjezdových skupin a technika

Rychlá zdravotnická pomoc (RZP)

Výjezdové skupiny RZP tvoří páteř celého systému záchranné služby. Samostatně řeší přibližně 90 % událostí. Posádku vozu Mercedes Sprinter se skříňovou nástavbou tvoří zdravotnický záchranář a řidič nebo dva zdravotničtí záchranáři. Moderní vybavení vozidel připomíná mobilní jednotku intenzivní péče. Obsahuje vše pro zajištění a sledování životních funkcí pacientů. V Praze vyjíždí denně z 22 základen až 35 vozů RZP.

Rychlá lékařská pomoc (RLP)

Lékař s řidičem nebo zdravotnickým záchranářem vyjíždějí k pacientům rychlým osobním vozem, dnes Mercedes Benz ML 280 CDI. Na místě události se setkávají s vozem RZP (tzv. rendez-vous systém). Ve většině případů není během transportu nutný doprovod lékaře. Záchranná služba tak může efektivněji fungovat s výrazně nižším počtem lékařských posádek proti celostátnímu průměru vztaženému na počet obyvatel Prahy. Ve všední dny v Praze vyjíždí 4–5 vozů RLP.

Letecká výjezdová skupina (LVS)

Od roku 2005 jsou nasazovány nejmodernější vrtulníky EC-135T2, denně je v provozu jeden stroj. Posádka záchranářského vrtulníku zasahuje nepřetržitě na území Prahy a Středočeského kraje, v noci pak prakticky na celém území České republiky. Loni vzlétla LVS 900krát. Téměř 95 % zásahů se odehrává přímo v terénu, což výrazně zkracuje cestu pacientů do specializovaných center.

Speciální technika

FÉNIX Mercedes-Benz Atego

Vozidlo je určeno především k zásahům s větším počtem pacientů. U evakuací obydlených objektů slouží i jako dočasné zázemí pro nezraněné osoby, které musí bezodkladně opustit svá obydlí. Specifika tohoto vozu jsou jednak transportní kapacita až dvanáct ležících osob na sklopných lůžkách, a také schopnost pojmout tři přístroji plně vybavená nemocniční lůžka s pacientem. Mnohokrát se vůz uplatnil při transportech covid-19 pozitivních pacientů.

Speciální záchranářské vozidlo Fénix pražské záchranné služby. Zdroj: ZZS HMP (tiskový servis)

GOLEM Mercedes-Benz Actros 963-4-E

Speciál záchranka využívá zejména v místech, kde lze očekávat větší množství zraněných, jako jsou každoroční oslavy příchodu Nového roku nebo běžecké závody v centru Prahy s tisícovkami účastníků. Primárně je speciál nasazován u dlouhotrvajících mimořádných událostí. Ve vozu najdeme i třídicí a ošetřovací pracoviště, štábní a dispečerské pracoviště, sociální zázemí pro záchranáře a strojovnu. Soběstačnost modulu umožňuje i jeho několikadenní nepřetržité nasazení v terénu, což se prokázalo například v roce 2021 na tornádem zasažené Moravě, kde sloužil jako předsunutá základna.

Speciální nákladní – multifunkční vozidlo „GOLEM“ pražské zdravotnické záchranné služby. Zdroj: ZZS HMP (tiskový servis)

Sanitní vůz skupiny speciálních činností

Mercedes Benz Sprinter 519 CDI ve speciální úpravě pro zásahy u mimořádných událostí, při nichž hrozí kontakt s nebezpečnými látkami, a to chemickými, biologickými i radioaktivními. Sanitka, kterou lze hermeticky izolovat od okolí, slouží také k ošetřování a transportu pacientů s vysoce nakažlivými infekcemi.

Čtyřkolka Polaris

Čtyřkolka Polaris Ranger XP 1000 EPS se může pochlubit litrovým benzínovým motorem, 68 koňskými silami a maximální rychlostí 90 kilometrů za hodinu. Je nejsilnějším strojem ve své třídě. Zdravotníci je využívají při dopravě personálu či osob v náročném terénu nebo v obtížně průjezdných prostorech.

Čtyřkolka Polaris Ranger pražské záchranné služby. Zdroj: ZZS HMP (tiskový servis)

Zdroj: Bc. Jana Poštová, ZZSHMP

Aktuální témata:
Načítám témata...
logo UE

O nás

Internetový on-line magazín UdalostiExtra.cz, je v kostce zaměřen na témata, která vás zajímají. Publikujeme články o zajímavých osobnostech, celebritách, články z kultury, nechybí ani záhady či tajemno nebo zdraví a medicína. Zároveň pravidelně zveřejňujeme články o počasí. Aktuálně připravujeme i další zajímavé rubriky a témata o která rozšíříme do budoucna náš internetový magazín. Magazín UdálostiExtra.cz, je soukromý projekt zcela bez dotací, jakékoliv státní podpory či politické příslušnosti.

Rychlý kontakt: redakce@udalostiextra.cz

Sledujte nás

Vyhledávání