Před 165 lety založilo prvních 36 členů Pražský dobrovolný sbor ochranný, který byl přímým předchůdcem Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy.
Magazín UdálostiExtra.cz o tématu informovala tisková mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová s tím, že pražská záchranka (ZZS HMP) tak patří k nejstarším organizacím svého druhu v Evropě a pravděpodobně i na světě. V uplynulém roce řešili zdravotníci metropolitní záchranné služby rekordní počet více jak 127 500 událostí a rostoucí trend pozorují stejně jako ostatní krajské záchranky i v roce letošním. Aby snížila zatížení svého provozu, plánuje ZZS HMP zřídit v příštím roce vlastní zdravotní dopravní službu. Její posádky budou zajišťovat výzvy nižší naléhavosti, uleví tak záchranářským posádkám.
„Pražská záchranka každoročně odvádí skvělou a nedocenitelnou práci. Stoprocentně spolehnout se na ni můžou jak Pražané, tak i návštěvníci metropole. V uplynulých letech navíc prokázala značnou solidaritu i s okolními regiony, kdy pomáhala například s převozem covidových pacientů mezi mimopražskými nemocnicemi nebo po úderu tornáda na Moravě. Přeju pražské záchrance mnoho dalších let naplněných smysluplnou prací, díky níž se (nejen) Pražané můžou cítit bezpečně,“ říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
Přečtěte si také: Brankář udělal na olympiádě hroznou chybu. Pak řekl, že je barvoslepý
„V posledních letech pandemie covid-19 vynaložili zaměstnanci záchranné služby skutečně mimořádné úsilí, za což jim ze srdce děkuji. Zároveň mě velmi těší, že se nám daří záchranku dále rozvíjet, ať už v oblasti používaného vybavení, nebo elektronizace zdravotnické dokumentace, což zefektivňuje naši práci,“ říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.
Vozový park rozšířily například velkokapacitní vůz Fénix nebo sanitka skupiny speciálních činností pro zásahy u událostí s výskytem nebezpečných látek. Záchranná služba rovněž pokročila v elektronizaci zdravotnické dokumentace, elektronického avizování pacientů nemocnicím a dosáhla i zavedení systému pro sdílení volné kapacity pražských zdravotnických zařízení, což urychluje umisťování pacientů.
„Pražští záchranáři už 165 let pečují o zdraví a životy Pražanů a mají velký podíl na zvládnutí pandemie koronaviru v hlavním městě, jsou zapojeni do všech velkých úkolů spojených s péčí o zdraví Pražanů i návštěvníků hlavního města, jako je například pomoc uprchlíkům z Ukrajiny nebo zajištění přednemocniční péče v rámci českého předsednictví. Navíc neustále drží krok s dobou a inovují své služby i přístupy. Pro jejich odpovědnou a náročnou práci hlavní město zajišťuje odpovídající zázemí. V nejbližší době započne výstavba nového výjezdového stanoviště v Argentinské ulici. V rámci aktuálně probíhající architektonické soutěže o návrh podoby nové administrativní budovy v Praze 9 čekáme na nabídky do 17. února 2023,“ říká Milena Johnová, radní pro oblast zdravotnictví a sociální politiky.
Přečtěte si také: Supermarkety nutí Čechy utrácet více, než by chtěli. Většina z nich ani neví, že jsou oběti chytrých triků
Podobně jako v krajích dochází i v hlavním městě k nárůstu zejména událostí nižší naléhavosti, které by v ideálním případě neměly řešit specializované posádky záchranářů, ale pacienti se často nemají na koho jiného obrátit. Část těchto výjezdů začne v příštím roce řešit nově zřizovaná zdravotní dopravní služba.
„Jsme velmi rádi za podporu našeho zřizovatele – Magistrátu hl. m. Prahy – a dohody jsme dosáhli i se zdravotními pojišťovnami. Ve výběrových řízeních jsme už přijali část budoucích kolegů, kteří budou jako řidiči-zdravotníci novou službu zajišťovat. Nyní bude probíhat jejich intenzivní výcvik a zároveň vybavování vozů, aby splňovaly veškeré potřebné standardy,“ uvádí Petr Kolouch.
Éra komunismu v Československu „Rychlá záchranná služba“ působící na území hlavního města v osmdesátých letech. Zdroj: ZZS HMP (tiskový servis)
Zdravotní dopravní službu chce pražská záchranka zavést zatím do pilotního provozu v prvním pololetí příštího roku. Výjezdové skupiny budou sloužit i jako vlastní záloha pro případné mimořádné události. Počítá se také s podporou kariérního růstu těchto zdravotníků, aby v budoucnu sloužili jako řidiči ZZS v rámci posádek rychlé zdravotnické pomoci.
Přečtěte si také: Český ministr všechny překvapil. Řekl, že by chtěl zimní olympiádu i v Česku a lidé si to nedovedou ani představit. Zkusili jsme to nakreslit
Zároveň záchranná služba posílí i spolupráci se soukromými poskytovateli přepravy pacientů neodkladné péče, na které bude moct ve větší míře delegovat některé typy výjezdů dle platné legislativy.
Při příležitosti 165. výročí svého založení pořádá záchranná služba v prostorách Nové radnice na Mariánském náměstí výstavu fotografií práce záchranářů v terénu i zázemí na základnách. Fotografie pořídil v posledních letech zdravotnický záchranář Michal Motyčka. Výstava je přístupná veřejnosti až do 31. ledna 2023.
Historie pražské záchranné služby… Zdroj: ZZS HMP (tiskový servis)
Zdravotníci ZZS HMP k pacientům vyrážejí v Praze z 22 základen rozprostřených na území metropole a záchranná služba buduje další. Pro pražskou záchranku pracuje skoro 600 zaměstnanců, z nichž na čtyři pětiny tvoří zdravotníci – záchranáři, operátoři, lékaři a řidiči. U nejzávažnějších typů událostí je průměrný čas příjezdu záchranné služby do 8 minut, což je, především s přítomností lékaře, světový unikát.
Přečtěte si také: V Česku můžete dostat pokutu za mytí auta na ulici i vlastní zahradě. Lidi o tom vůbec neví a pak se diví
Čísla a zajímavosti o Zdravotnické záchranné službě hl. m. Prahy
Níže najdete soupis statistických údajů o fungování Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy a také několik zajímavostí, které každodenní provoz přináší.
Do 8 minut
Průměrný dojezdový čas posádek je u nejnaléhavějších událostí do 8 minut.
700 volání na tísňové linky denně
Operátoři Zdravotnického operačního střediska vyřídí denně v průměru 700 volání na tísňové linky a zhruba stejné množství dalších hovorů a radiových relací. Dvě třetiny hovorů připadají na denní směnu. Za rok operátor zvedne a položí sluchátko v průměru 40 000krát.
Přečtěte si také: „Nejhůř se na olympiádě chovají Němci“, prozradila Češka, která jela fandit do Itálie Ledecké
350 výjezdů denně
Každý den vyjíždějí posádky záchranné služby v Praze v průměru 350krát. V roce 2021 řešily posádky přes 127 500 událostí. V téměř 900 případech vzlétla posádka leteckých záchranářů.
126 000 pacientů
Posádky záchranné služby v Praze v loňském roce ošetřily přes 126 000 pacientů.
Nejčastěji do Nemocnice Bulovka
Nejvíce pacientů (přes 23 000) transportovaly loni posádky do Fakultní nemocnice Bulovka, jen o necelý tisíc méně do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a dále do nemocnic v Motole, v Krči a na Karlově náměstí.
Přečtěte si také: Zatmění Slunce 17. února? Kde ho v Česku uvidíte a co k tomu potřebujete
6000 pacientů na jednotky intenzivní péče
Téměř 6000 pacientů předaly posádky na jednotky intenzivní péče.
20 000 pádů
Zdravotníci ZZS HMP zasahovali loni v Praze u 20 000 pádů a dalších běžných úrazů, u 2 000 dopravních nehod nebo téměř u 300 pacientů se závažnou popáleninou
54 novorozenců
V péči posádek záchranné služby se ročně Praze narodí přes pět desítek dětí, v loňském roce to bylo 54 miminek.
Přečtěte si také: Ještě letos vám prý přijdou obrovské slevy jako dárky od vlády. A já se ptám, kdo to zaplatí? (Glosa)
700 resuscitací
Posádky záchranné služby zahájily v loňském roce více jak 700 resuscitací pacientů, kteří měli zástavu oběhu. U téměř poloviny se podařilo obnovit na místě funkční oběh a dopravit je do nemocnice k další intenzivní péči.
8 z 10 resuscitací zahájí laik
Z celkového počtu pacientů, kterým přestane bít srdce, je v Praze 80 procent z nich resuscitováno laiky na místě podle instrukcí operátorky ještě dříve, než dorazí záchranáři. Celosvětový průměr je pouze 25 procent.
131 000 hodin na výjezdech
Lékaři, řidiči a záchranáři stráví ročně na výjezdech dohromady přes 131 000 hodin.
Přečtěte si také: Finančák může kontrolovat posílání peněz dětem nebo vnoučatům. Abyste se vyhnuli problémům, měli byste uvést důvod platby
Rušná pondělí
Nejvíce zásahů se odehraje v pondělí, nejvytíženější doba je mezi 9. až 12. hodinou s téměř dvojnásobkem událostí oproti průměru. O víkendu je podobná špička mezi 18. až 21. hodinou.
Nejvytíženější směna
Nejrušnější směnou bývá noční na Silvestra, nejzatíženějším kalendářním dnem pak navazující 1. leden, kdy se počet řešených událostí obvykle blíží 500 za 24 hodin. Koronavirová pandemie ale při novoročních oslavách přinesla výrazné zklidnění.
Předvánoční stres
Měsíc s největším počtem přijatých tísňových výzev bývá prosinec – svoji roli hraje únava, stres a emoční vypětí spojené s Vánocemi. V posledních letech byly ale nejrušnějšími měsíci ty, kdy kulminovaly jednotlivé vlny koronavirové pandemie.
Přečtěte si také: Norský biatlonista obvinil vlastní reprezentaci, že ho podvedli. Udělali mu nepříjemnou věc
22 výjezdových základen
Na území Prahy má záchranka 22 výjezdových základen. Do budoucna počítá záchranná služba s rozšířením sítě, aby jejich počet přesáhl 25.
Na zemi i ve vzduchu
Každý den je v Praze připraven k zásahu záchranářský vrtulník a téměř 40 pozemních výjezdových skupin, a to jak se záchranáři, tak s lékaři.
187 vozidel
Pražská záchranka má ve svém vozovém parku na 187 automobilů – sanitek, lékařských osobních vozů, zásobovacích automobilů i speciálních vozidel pro mimořádné situace.
Přečtěte si také: Hrozný trapas na olympiádě. Omylem zapnutý mikrofon odhalil skutečný názor komentátora. Za klobouk si ho nedá
2,95 milionu kilometrů
Vozy pražské záchranky najezdily loni 2,95 milionu kilometrů.
1400 pneumatik
V autodílně se na vozech záchranky ročně vymění přibližně 1400 pneumatik.
534 tisíc litrů pohonných hmot
Spotřeba vozového parku dosáhla loni 534 tisíc litrů pohonných hmot.
Přečtěte si také: A zase je vše jinak: Výplata superdávky se o čtvrt roku odloží (Glosa)
17 ředitelů
V archivních materiálech lze dohledat jména 17 ředitelů, kteří se vystřídali ve vedení pražské záchranky. Prvním byl baron Päumann. Od roku 2015 řídí záchranku lékař Petr Kolouch.
První heslo
„Ochrániti, co jest ochrany hodno, zachrániti v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně,“ znělo heslo Pražského dobrovolného sboru ochranného. Aktuální heslo zní: „Jsme tam, kde nás potřebujete.“
Lidé a technika Zdravotnické záchranné služby hl. Prahy
Níže najdete přehled o počtech zaměstnanců a detailnější popisy vybraných pozic, druhů výjezdových skupin a používané techniky.
Přečtěte si také: Spočítali jsme, kolik senioři ztratí peněz po omezení starobních a invalidních důchodů. Jde o stovky Kč
Zaměstnanci
O bezpečí obyvatel a návštěvníků metropole a fungování Zdravotnické záchranné služby hl.m. Prahy stará:
254 zdravotnických záchranářů
126 řidičů vozidla ZZS
96 technicko-hospodářských pracovníků
48 operátorek zdravotnického operačního střediska
47 lékařů
14 dělníků
* stav fyzických osob k 30. listopadu 2022´
Kdo je kdo na záchrance:
Zdravotnický záchranář – Absolvent specializačního studia na vyšší odborné nebo vysoké školy. Slouží ve 12hodinových směnách ve dvoučlenné posádce, kterou tvoří zdravotničtí záchranáři nebo zdravotnický záchranář a řidič vozidla ZZS. Samostatně vyjíždějí k 90 procentům případů, které záchranka řeší.
Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu – Zdravotnický záchranář, který absolvoval další specializační kurz. Při záchraně pacientů má širší kompetence ať už v podání léčiv či využití zdravotnických pomůcek než běžný záchranář.
Přečtěte si také: Mladý rychlobruslař Metoděj Jílek prozradil své soukromí. Jak to má s alkoholem i vztah s otcem
Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby – Absolvoval specializační 650 hodin trvající kurz obsahující jak teoretickou, tak praktickou výuku. Má řidičské oprávnění minimálně skupiny C1. Je zdravotnickým pracovníkem.
Lékař – Za pacienty vyjíždí k nejnaléhavějším případům v rychlém osobním voze v doprovodu řidiče či zdravotnického záchranáře. Slouží ve 12hodinových směnách. Záchranáři s lékaři rovněž telefonicky konzultují podání léků pacientům.
Operátorka – Na pražském zdravotnickém operačním středisku slouží ve 12hodinových směnách 6–8 operátorek. Přijímají a vyřizují hovory na tísňových linkách, po telefonu poskytují laikům instrukce pro neodkladnou první pomoc, ale i informace o možném postupu při méně závažných zdravotních problémech. Vysílají na místo výjezdové skupiny, koordinují součinnost v rámci Integrovaného záchranného systému, koordinují směrování pacientů, jejichž stav vyžaduje intenzivní péči.
Přečtěte si také: Máma Martiny Sáblíkové rozkryla vnitřní boj její dcery. O důvodech k slzám věděl málokdo
Inspektor – Zdravotnický záchranář, který podporuje provoz a řeší mimořádné situace, kdy se stává vedoucím zdravotnické složky. Koordinuje činnost na místě a spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému. V souladu s platnou legislativou a vnitřními předpisy organizace provádí namátkové kontroly. Řeší konfliktní situace a další obtíže ve službě.
Koroner – Lékař, který provádí prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení, konstatuje smrt osoby, určuje pravděpodobnou dobu a příčinu úmrtí, rozhoduje o provedení pitvy. Informuje pozůstalé a předává kontakty na potřebné instituce. Za rok se dosahuje počet výjezdů téměř 4000.
Garážmistr – Dvoučlenná posádka slouží ve dvanáctihodinových směnách. Odstraňují běžné závady či defekty pneumatik. Zajišťují také servisní úkony (STK), kontroly vozů či výměny olejů. Vyprošťují uvízlá vozidla po nehodách či z nepřístupného terénu. Na místě události bývají do 30 minut. Průměrně řeší na 3000 zásahů ročně.
Přečtěte si také: Odborníci prozradili: máslo je teď nejlevnější za posledních 10 let. Většina Čechů to ani nezaregistrovala
Technologická doprava – Řidiči technologické dopravy zásobují stanoviště zdravotnickým materiálem, distribuují interní poštu, pracovní oděvy či medicinální plyny. Trasu po Praze mají rozdělenou do dvou okruhů, denně urazí okolo 155 kilometrů. Ročně rozvezou mimo jiné na 11 000 lahví minerálních vod.
Peer – Speciálně vyškolený záchranář/lékař/operátor, který vyslechne kolegy a podpoří je ve chvílích, kdy jim práce působí těžkosti, například po psychicky náročných zásazích.
Intervent – Speciálně vyškolený zdravotník, který poskytuje první psychickou pomoc lidem, které silně emočně zasáhne tragédie v jejich okolí. Typicky jde o příbuzné pacientů a pozůstalé.
Přečtěte si také: Německý řetězec zavedl poplatek za vstup do obchodu. Rozšíří se to i do Česka?
Lektor vzdělávacího a výcvikového střediska – Připravuje vzdělávací akce, kurzy a školení, které jsou důležitou součástí celoživotního vzdělávání pracovníků zdravotnické záchranné služby.
Technicko-hospodářský pracovník – O chod záchranky se starají také pracovníci na administrativních a technologických pozicích. Stejně jako jiné organizace nebo firmy, má i záchranka své personální, ekonomické, právní, IT či technické oddělení. Většina těchto pracovníků působí v sídle záchranky v Korunní ulici.
Typy výjezdových skupin a technika:
Rychlá zdravotnická pomoc (RZP)
Výjezdové skupiny RZP tvoří páteř celého systému záchranné služby. Samostatně řeší přibližně 90 % událostí. Posádku vozu Mercedes Sprinter se skříňovou nástavbou tvoří zdravotnický záchranář a řidič nebo dva zdravotničtí záchranáři. Moderní vybavení vozidel připomíná mobilní jednotku intenzivní péče. Obsahuje vše pro zajištění a sledování životních funkcí pacientů. V Praze vyjíždí denně z 22 základen až 35 vozů RZP.
Přečtěte si také: Senioři v Česku pořád odmítají používat technologie. Mohly by jim přitom výrazně usnadnit život a většina z nich to ani neví
Rychlá lékařská pomoc (RLP)
Lékař s řidičem nebo zdravotnickým záchranářem vyjíždějí k pacientům rychlým osobním vozem, dnes Mercedes Benz ML 280 CDI. Na místě události se setkávají s vozem RZP (tzv. rendez-vous systém). Ve většině případů není během transportu nutný doprovod lékaře. Záchranná služba tak může efektivněji fungovat s výrazně nižším počtem lékařských posádek proti celostátnímu průměru vztaženému na počet obyvatel Prahy. Ve všední dny v Praze vyjíždí 4–5 vozů RLP.
Letecká výjezdová skupina (LVS)
Od roku 2005 jsou nasazovány nejmodernější vrtulníky EC-135T2, denně je v provozu jeden stroj. Posádka záchranářského vrtulníku zasahuje nepřetržitě na území Prahy a Středočeského kraje, v noci pak prakticky na celém území České republiky. Loni vzlétla LVS 900krát. Téměř 95 % zásahů se odehrává přímo v terénu, což výrazně zkracuje cestu pacientů do specializovaných center.
Speciální technika:
FÉNIX Mercedes-Benz Atego
Vozidlo je určeno především k zásahům s větším počtem pacientů. U evakuací obydlených objektů slouží i jako dočasné zázemí pro nezraněné osoby, které musí bezodkladně opustit svá obydlí. Specifika tohoto vozu jsou jednak transportní kapacita až dvanáct ležících osob na sklopných lůžkách, a také schopnost pojmout tři přístroji plně vybavená nemocniční lůžka s pacientem. Mnohokrát se vůz uplatnil při transportech covid-19 pozitivních pacientů.
Přečtěte si také: Češi nemají ani tušení, že i televize může sbírat jejich data. I když to jde vypnout v nastavení, většina lidí to nikdy neudělá
Speciální záchranářské vozidlo Fénix pražské záchranné služby. Zdroj: ZZS HMP (tiskový servis)
GOLEM Mercedes-Benz Actros 963-4-E
Speciál záchranka využívá zejména v místech, kde lze očekávat větší množství zraněných, jako jsou každoroční oslavy příchodu Nového roku nebo běžecké závody v centru Prahy s tisícovkami účastníků. Primárně je speciál nasazován u dlouhotrvajících mimořádných událostí. Ve vozu najdeme i třídicí a ošetřovací pracoviště, štábní a dispečerské pracoviště, sociální zázemí pro záchranáře a strojovnu. Soběstačnost modulu umožňuje i jeho několikadenní nepřetržité nasazení v terénu, což se prokázalo například v roce 2021 na tornádem zasažené Moravě, kde sloužil jako předsunutá základna.
Speciální nákladní – multifunkční vozidlo „GOLEM“ pražské zdravotnické záchranné služby. Zdroj: ZZS HMP (tiskový servis)
Sanitní vůz skupiny speciálních činností
Mercedes Benz Sprinter 519 CDI ve speciální úpravě pro zásahy u mimořádných událostí, při nichž hrozí kontakt s nebezpečnými látkami, a to chemickými, biologickými i radioaktivními. Sanitka, kterou lze hermeticky izolovat od okolí, slouží také k ošetřování a transportu pacientů s vysoce nakažlivými infekcemi.
Čtyřkolka Polaris
Čtyřkolka Polaris Ranger XP 1000 EPS se může pochlubit litrovým benzínovým motorem, 68 koňskými silami a maximální rychlostí 90 kilometrů za hodinu. Je nejsilnějším strojem ve své třídě. Zdravotníci je využívají při dopravě personálu či osob v náročném terénu nebo v obtížně průjezdných prostorech.
Přečtěte si také: Zloději přišli na nový podvod. Díky předání účtenky dostanou zboží zadarmo a dělají škody stovky tisíc
Čtyřkolka Polaris Ranger pražské záchranné služby. Zdroj: ZZS HMP (tiskový servis)
