Borovský most, známý také jako Hitlerův most, je památkou na ambiciózní, ale nedokončené stavební plány Třetí říše.
Historie a význam Borovského mostu. „Borovský most, nazývaný také český Avignon nebo Hitlerův most, je zatopený nepoužívaný dálniční most přes Sedlický potok nedaleko obce Borovsko v okrese Benešov. Most byl budován jako součást první dálnice v Československu. K původnímu účelu most nikdy nesloužil, jelikož je od roku 1976 téměř celý zatopený vodní nádrží Želivka (Švihov). Jelikož vodní nádrž Švihov je zdrojem pitné vody, patří most společně s celou vodní nádrží a jejím okolím do prvního ochranného pásma vodního zdroje a přístup do tohoto prostoru je zakázán,“ píše v krátké citaci Wikipedia. „Jeho monumentální konstrukce dnes slouží jako turistická atrakce a připomínka nacistických plánů, které nikdy nebyly realizovány,“ dodává internetová encyklopedie.
Ekonomické a strategické plány
Borovský most byl součástí širších nacistických plánů na vybudování rozsáhlé infrastruktury, která měla podpořit jak ekonomiku, tak vojenské operace.
„Tyto projekty měly zajistit rychlou přepravu vojsk a materiálu, což by mělo přispět k úspěchu vojenských operací. Ekonomický přínos těchto staveb však zůstává diskutabilní,“ uvádí dále Wikipedia. „Stavby jako Borovský most přinesly řadu technologických inovací, avšak jejich realizace byla často přerušena válečnými událostmi. Most, který nikdy nesloužil svému původnímu účelu, zůstává symbolem megalomanských plánů Třetí říše, které byly přerušeny válkou,“ informuje web Kudy z nudy.
Výstavba Borovského mostu byla zahájena v červenci 1939 pražskou stavební firmou J. Domanský jako součást plánované dálnice Praha – Brno. Most měl železobetonový oblouk s rozpětím 100 metrů a šířkou mostovky 22 metrů, který měl překlenout Sedlický potok. Práce pokračovaly do roku 1942, kdy byly zastaveny kvůli nedostatku materiálu. Stavba byla obnovena až po válce v letech 1945–1950. Most byl zkolaudován v prosinci 1952, ale nikdy nebyl uveden do provozu.
Technologické inovace a nedokončené projekty
Technologické inovace v tehdejších stavebních postupech zahrnovaly použití železobetonu a pokročilé techniky zakládání staveb. Stavby jako Borovský most byly navrženy tak, aby odolaly extrémním podmínkám a vydržely dlouhá desetiletí. Nicméně, válečné události často vedly k přerušení těchto projektů a jejich finální realizace nebyla dokončena. Borovský most, ačkoliv vypadá jako nedokončený, je technicky dokončený. Jak uvedl místní pamětník Jiří Vilímovský: „Začali ho stavět v roce 1939 v červenci. Projekt dálnice je ryze český, který byl vypracovaný ve 30. letech minulého století. Jenomže doba tomu nepřála… Stavba se dokončila, není nedokončená. Sice vypadá, že není dokončená, ale opravdu je dokončená. Most je ze severní strany zakotvený v břehu a z druhé strany se měla navést zemina na dálniční těleso. Takže ten most už dál neměl pokračovat podle projektu,“ dodává historik Vilímovský.
Moderní význam
Dnes je Borovský most považován za technickou a historickou památku, která přitahuje turisty a historiky. Jeho monumentální konstrukce slouží jako připomínka doby, kdy se nacistické Německo snažilo rozšířit svou infrastrukturu i na území okupovaných států. „Ačkoliv jsou tyto stavby nedokončené, slouží jako důležité historické památky, které připomínají dobu nacistických plánů na velkolepé infrastruktury,“ uzavírá web Kudy z nudy. Most dnes symbolizuje nejen technologický pokrok té doby, ale také politické a vojenské ambice, které zůstaly nenaplněny.