První antikoncepční ochranou byl kondom. Nejstarší známé kondomy byly nalezeny na jednom z anglických hradů a pocházejí zhruba z roku 1640.
Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu s odkazem na web antikoncepce.cz, který uvádí, že nejstarší známé kondomy byly vyrobeny z rybích a zvířecích střev a používaly se spíše k ochraně před pohlavně přenosnými nemocemi než jako metoda ochrany před otěhotněním. Od roku 1734 se k ochraně před otěhotněním používaly kondomy vyrobené z jehněčích střev a od roku 1844 se datuje masová výroba gumových kondomů, které se recyklovaly pro pozdější použití.
Od 30. let 20. století došlo k vylepšení výrobních procesů latexu natolik, že umožňovaly výrobu tenkých a levných kondomů.
„Širší výběr možností ochrany přišel v polovině 19. století. Metody chránící před nechtěným otěhotněním se rozrostly o injekce pro výplach pochvy, vaginální houbičky, diafragmu (poševní pesary) a cervikální kloboučky (klobouček nasazovaný přímo na děložní čípek),“ píše se dále na webu antikoncepce.cz.
VÝVOJ ANTIKONCEPČNÍ PILULKY
Už v roce 600 př. n. l. řečtí kolonizátoři objevili v severní Africe (dnešní Libyi) rostlinu Silphion, která je všeobecně považována za první perorální antikoncepci. Antikoncepční pilulka tak, jak ji známe dnes, byla předmětem vize Margaret Sangerové, ženy, které zemřela maminka následkem porodu 11 dětí.
První antikoncepční pilulka byla schválena roku 1960 v USA.
VÝVOJ DALŠÍCH ANTIKONCEPČNÍCH METOD
Na konci 20. století byly schváleny další antikoncepční metody:
- roku 1990 nitroděložní hormonální tělíska
- roku 1992 první injekce s několikaměsíčním antikoncepčním účinkem
- roku 1998 „pilulka po“ k použití do 72 hodin po sexuálním styku
- mezi lety 2000–2002 antikoncepční náplasti a vaginální kroužky
HISTORIE NITRODĚLOŽNÍCH TĚLÍSEK
První nitroděložní tělísko (někdy označované IUD z anglického Intrauterine Device) vyrobil Richard Richter v roce 1909 ze střeva housenky bource morušového.
„V polovině 20. let 20. století připojil Ernest Gräfenberg z Berlína ke kroužku ze střeva housenky bource morušového drát z čistého stříbra a ten navinul kolem kroužku jako cívku. Stříbro bylo později nahrazeno slitinou,“ uvádí web antikoncepce.cz.
V 60. letech 20. století byly vyvinuty nitroděložní tělíska z umělé hmoty a tělíska na bázi mědi. „V roce 1962 pomohla první konference věnovaná této problematice zavést IUD jako zdravotně nezávadnou a účinnou metodu ochrany před otěhotněním. Už na začátku 70. let si téměř 10 % žen v USA, které používaly antikoncepci, vybralo právě nitroděložní tělísko,“ dodává web závěrem.
Použití termínu „prezervativ“ nebo „kondom“ (v hovorové řeči: olagum, frcguma, šprcka, beťárguma, olačka, kotón a podobně) se týká bariérové antikoncepce s relativně vysokou účinností.
„Prezervativ se nasazuje na pohlavní úd. Perlový index pro bariérovou antikoncepci, kam spadá také prezervativ, je 2–20, přičemž dolní hodnoty popisují úspěšnost při ideálním použití a horní hodnoty popisují úspěšnost při běžném (včetně například nesprávného) používání. Kromě relativního antikoncepčního účinku snižuje prezervativ, i když nezcela vylučuje, pravděpodobnost přenosu pohlavně přenosné nemoci nebo HIV/AIDS,“ uvádí internetová encyklopedie Wikipedia.
Automat na kondomy používaný v zahraničí. Zdroj: vreichelovi ze služby pixabay
Prezervativy se liší ve velikosti, tvaru a existuje mnoho výrobců. Prezervativ je mechanický typ antikoncepce, který je nejvíce dostupný ze všech druhů.
Prezervativy mohou být spermicidní, lubrikované, barevné, ochucené (aromatizované), s různými reliéfy nebo tvary.
Automat na kondómy používaný na Slovensku. Zdroj: Mixman / CC BY-SA 3.0
Náboženství
Katolická církev se staví proti všem mimomanželským sexuálním aktivitám, stejně jako proti umělým metodám antikoncepce, ale ne proti přirozeným.
„Katolická doktrína se specificky nevyjadřuje k používání kondomů za účelem prevence pohlavně přenosných nemocí a v současnosti je proto používání kondomů jako prevence chorob předmětem diskuse mezi teology a vysokými představiteli katolické církve,“ uvádí Wikipedia.
„Někteří, jako belgický kardinál Godfried Danneels, věří, že katolická církev by měla aktivně podporovat používání kondomů při prevenci nemocí, zejména těch vážných, jako je AIDS. Avšak většinový názor je takový, že programy propagující používání kondomů podporují promiskuitu a tím ve skutečnosti zvyšují přenos pohlavně přenosných nemocí. Tento názor opakovaně vyjádřil i papež Benedikt XVI. v roce 2009,“ upřesňuje internetová encyklopedie.
Přesto však v roce 2010 jako první papež připustil tuto možnost: „V některých případech, kdy je záměrem snížit riziko infekce, to však může být (použití kondomů) prvním krokem na cestě k jiné, lidskostí založené sexualitě.“
Závěrem několik zajímavostí:
Kondomy jsou často využívány v armádě jako součást výbavy parašutistů (dokážou skvěle zadržet vodu). Ultra-tenké kondomy jsou stejně bezpečné jako jiné „tlustší“ kondomy, procházejí stejným testováním. Google rozdává svým zaměstnancům kondomy ve firmových barvách s nápisem „I’m Feeling Lucky!“ (Zkusím štěstí). Ve Francii má až 96 % středních škol automatů s kondomy. Až 84 % párů se obává, že se jim kondom při pohlavním styku roztrhne. Při správném používání je pravděpodobnost protržení ochrany velmi nízká, pouze 0-2 %.
