Zemětřesení je ničivá katastrofa, které se všichni aspoň trochu bojíme. Je možné dosáhnout 10. stupně Richterovy škály?
V našich zeměpisných šířkách s ním máme naštěstí pramalou zkušenost, ale v jiných částech světa mohou být menší záchvěvy země doslova na denním pořádku. Zemětřesení je obvykle způsobeno náhlým uvolněním napětí v zemské kůře, zejména podél takzvaných litosférických zlomů. Zemské desky jsou totiž prakticky v neustálém pohybu a narážejí do sebe, a proto občas vzniká napětí, které se někde musí uvolnit. Tématu se věnoval Časopis EPOCHA, vydavatelství Rf-hobby.
Síla zemětřesení se měří podle Richterovy škály, na které hodnota 8,0 a více značí extrémně silné zemětřesení, které může způsobit škody na vzdálenosti stovek kilometrů. Takových je naštěstí jen málo, ale i v novodobé historii se s nimi setkáváme. Která zemětřesení jsou považována za ty vůbec nejničivější a nejsilnější zaznamenané?
ZEMĚTŘESENÍ V TÓHOKU, 11. BŘEZNA 2011, SÍLA 8,9 STUPNĚ
Zemětřesení v Japonsku, které se odehrálo již více než před deseti lety, si pamatuje snad každý, kdo v té době chodil alespoň na základní školu. Výjimečné je totiž i tím, že při něm málem došlo ke katastrofě v jaderné elektrárně Fukušima. To ale nezavinilo samotní zemětřesení, nýbrž následné až 28 metrů vysoké vlny tsunami, které způsobily značné škody na několika stovkách kilometrů japonského pobřeží. Jednalo se skutečně o nesmírně silné otřesy, které dokonce posunuly ostrov Honšú o necelé tři metry a vychýlily i zemskou osu. Podle odhadů při zemětřesení zahynulo asi 18 tisíc lidí, řada z nich je přitom dodnes pohřešována.
ZEMĚTŘESENÍ V SEVERO-KURILSKU, 5. LISTOPADU 1952, SÍLA 9,0 STUPNĚ
Také na Kamčatce v roce 1952 otřásly zemí velmi silné otřesy, škody však působilo zejména následné tsunami. Epicentrum zemětřesení se nacházelo asi 130 kilometrů od pobřeží. Nejhůře zasaženo bylo právě přístavní město Severo-Kurilsk, které ale naštěstí nebylo zrovna hustě osídleno. Zemětřesení vyvolalo vlny vysoké až osmnáct metrů, které zabily podle oficiálních údajů až 2336 osob. Až po této hrozné katastrofě se v Sovětském svazu podařilo zavést systém včasného varování občanů, aby se podobným tragédiím do budoucna dařilo lépe předcházet,
ZEMĚTŘESENÍ NA ALJAŠCE, 27. BŘEZNA 1964, SÍLA 9,2 STUPNĚ
Také Aljašku zasáhlo v první polovině 60. let zemětřesení a následné tsunami, i když ne tak masivní. Ve městě Anchorage, které bylo zasaženo nejvíce, kvůli tomu došlo k mnoha sesuvům půdy a zhroutila se řada budov. Podle oficiálních zpráv zemřelo více než 130 lidí. To nezní tak hrozně, což bylo zapříčiněno hlavně tím, že místní krajina skutečně nebyla nijak hustě osídlena. Přesto však řada lidí přišla o domovy a veškerý majetek, protože některé malé vesnice v okolí Anchorage se propadly pod úroveň hladiny moře a byly zatopeny.
ZEMĚTŘESENÍ U SUMATRY, 26. PROSINCE 2004, SÍLA 9,2 STUPNĚ
Toto zemětřesení bohužel zasáhlo velmi rozsáhlou oblast, která navíc byla hustě osídlena. Oproti předchozím tragédiím tedy skutečně zasáhla do života značné spousty lidí. O Vánocích roku 2004 se otřásala země na hustě zalidněných ostrovech Indonésie a způsobilo to tragédii značného rozsahu. Podmořské otřesy vyústily v obrovské vlny tsunami, které páchaly škody po celém pobřeží Asie, u pobřeží Afriky, a dokonce až v Austrálii. Tyto oblasti navíc v té době obvykle neměly zavedený žádný systém včasného varování, a proto byli nic netušící občané obrovskými vlnami často zaskočeni. V mnohých případech už bylo na evakuaci do bezpečí ve chvíli příliš pozdě. Dodnes není známý přesný počet obětí, ale odhaduje se, že to muselo být mezi 185 a 230 tisíci. Desetitisíce lidí se pohřešují dodnes a rozhodně jde o jednu z největších katastrof tohoto typu.
ZEMĚTŘESENÍ V CHILE, 22. KVĚTNA 1960, SÍLA 9,5 STUPNĚ
Toto zemětřesení se do historie zapsalo i ohromující magnitudou 9,5 stupně na Richterově škále. Jedná se o vůbec nejsilnější zemětřesení, které bylo doposud zaznamenané. Naprosto zničeno bylo několik malých měst v Andách, a kromě toho vyprovokovalo také výbuch sopky Puyehue a tsunami, které poškodilo pobřeží Jižní Ameriky i Japonska. Naštěstí nebyla katastrofa tak tragická co do počtu obětí – odhaduje se kolem dvou tisíc. Pokud by se však podobná tragédie odehrála v hustě osídlené oblasti, zcela jistě by se jednalo o stovky tisíc obětí.
Je vůbec možné, aby zemětřesení někdy překonalo 10 stupňů Richterovy škály? Na tom se vědci shodnout zatím nedokážou, nicméně je jisté, že takové zemětřesení by nejspíše bylo patrné doslova na celé planetě. Je možné, že by mohlo vyvolat současné výbuchy sopek nebo krátkodobou změnu klimatu. Vědci se domnívají, že zemětřesení po nárazu asteroidu během rané fáze formování Země mohlo vyvolat otřesy až o síle 11 stupňů, jsou to však jen dohady, které zatím neumíme ověřit.
ZEMĚTŘESENÍ – OBECNĚ
„Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry, indukovaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů zemských desek – podél zlomů. Větší zemětřesení se proto obvykle vyskytují v těch oblastech světa, kterými významné zlomy procházejí (západní pobřeží Ameriky, východní Asie a ostrovy mezi ní a Austrálií, Kavkaz, Turecko a Írán, Středomoří) Studiu zemětřesení se věnuje geofyzika konkrétně její součást seismologie,“ uvádí Wikipedia.
Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko neboli hypocentrum, jeho kolmý průmět na zemském povrchu se nazývá epicentrum.
Komorní Hůrka: tajemné místo západních Čech
K vyjádření síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny, magnitudo a makroseismická intenzita. Magnitudo se určuje z maximální výchylky seismometru, zatímco makroseismická intenzita se určuje ze statistického vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu. Každé zemětřesení je charakterizováno jednou hodnotou magnituda, ale více hodnotami makroseismické intenzity v závislosti na poloze vůči hypocentru. Například zemětřesení v rakouském Ebreichsdorfu 11. července 2000 mělo magnitudo 4,8 a makroseismickou intenzitu v epicentru VI. stupňů EMS-98, v Brně bylo pocítěno jako IV. stupeň EMS-98.
„Zemětřesení způsobuje pohyb litosférických desek. Slabá zemětřesení, která člověk buď vůbec nepocítí, nebo která se projeví na nestabilních předmětech v domácnosti (skleničky na policích, lustr, hodiny na stole), jsou velmi častá i v seismicky klidnějších oblastech – např. seismické roje v západních Čechách mohou vést až k lehkému popraskání zdí, na Ostravsku dochází často k slabým otřesům v souvislosti s důlní činností. Zemětřesení mohou způsobovat i vodní nádrže a přehrady. Velká a nízkofrekvenční zemětřesení (LFE) mohou spouštět slapové síly. Silnější zemětřesení jsou pak vázána většinou na aktivní tektonické oblasti a jejich výskyt je méně častý, avšak celosvětově nejde o výjimečný úkaz. Jednou za několik let však dojde k silnému zemětřesení v nejchudších státech světa, které může připravit o život stovky či tisíce lidí a způsobí mnohamiliardové škody na majetku. Podmořská zemětřesení pak mohou vyvolat také velmi ničivé vlny tsunami. Zemětřesení také někdy doprovázejí světelné efekty. Doprovodné efekty vykazují podobné charakteristiky jako lámání bambusové tyčky. Předvídat okamžik, kdy k tomuto jevu dojde, je obtížné,“ píše ve zkráceném výpisu veřejný zdroj.
