Dlouhá léta se spekulovalo nad tím, co ve skutečnosti ukrývají tajemná chebská podzemí. Badatelé a záhadologové mají jasno.
Je historickou skutečností, že v Chebu za války existovala letecká továrna Eger Flugzeugewerke, GmbH. Rozhodně nešlo o podřadný podnik tzv. druhé kategorie, vyráběly se tu například slavné bombardéry He-111 a později i proudové stíhačky Me 262 nebo noční stíhačky He-211 Uhu vybavené radarem a katapultem.
Chebské podzemí za 2. světové války
Prokazatelně se v ní řešily také úkoly spojené s vývojem nových typů letadel, mezi něž patřil dálkový bombardér He 177. Jeden z těchto velkých strojů tu byl přestavován na verzi B-5, která měla bez mezipřistání doletět do Japonska. A nepochybně by zvládla i let leckam jinam, což přímo svádí k zajímavým (ale pohříchu historicky nedoloženým) úvahám.
Nacistický vlak plný zlata. Hledači pokladů mají jasno, polská vláda rovněž
V Chebu také působily bojové jednotky. Místní chebské letiště bylo po celou válku sídlem stíhacích a školních oddílů, později se sem nastěhovaly i vojenské dopravní letouny. Od roku 1940 mělo betonovou dráhu dlouhou téměř půldruhého kilometru opatřenou systémem rozmrazování povrchu, před koncem války k ní přibyly i další rozjezdové plochy. Nepochybně to tedy byla základna prvořadého strategického významu, která hrála významnou roli ve válečném úsilí Říše.
Už v říjnu 1944 to ostatně stvrdili sami Američané prvním velkým náletem na město a od té doby se tu americké bombardéry zbavovaly smrtonosného nákladu téměř pravidelně. Letecké výroby se týkal především vzdušný útok 14. března 1945, krátce na to ale rychle po sobě následovaly dva velké kobercové nálety na samotné město 25. března a 8. dubna. Při jednom z mnoha menších náletů vyhořel kostel sv. Mikuláše.
Pak se k Chebu přiblížila pozemní fronta. Američané měl dost důvodů doufat, že město dostanou lacino – stejně jako řadu dalších často zdánlivě mnohem významnějších lokalit na západní frontě. Například podzemní továrna Dora u Nordhausenu, kde se vyráběly raketové střely V-2, jim padla do rukou 4. dubna nejen bez boje, ale neporušená, takže dostali kompletní rakety, náhradní díly a výrobní linky; chybělo snad už jen dárkové balení a záruční podmínky s přáním „Užijte si to!“.
Zato v Chebu to poněkud nečekaně a zdánlivě bez zjevného důvodu bylo úplně jinak. Americká 97. pěší divize pod velením generála Halseye na město zaútočila 25. dubna a narazila na odhodlaný odpor navzdory tomu, že obránci už téměř neměli žádné těžké zbraně. Při zuřivých bojích v ulicích padla většina německých důstojníků, včetně velitele města majora Geislera. Zbytky posádky kapitulovaly až po poledni druhého dne, těžké boje o letiště ale trvaly až do 28. dubna.
Myšlenka, že Němci tu z nějakého důvodu za každou cenu potřebovali získat čas, se proto nabízí skoro sama.
Někteří záhadologové se jí ovšem chopili s tvořivostí sobě vlastní.
Přesně vědí, že tu bylo 8 podzemních pater a v nich se vyvíjely především létající talíře… a dál už to znáte. Včetně zametání stop na konci války, letadel odlétajících neznámo kam, zaplavení podzemí a zabetonování vchodů.
Od té doby se tu uskutečnilo mnoho pokusů něco najít, aniž by přinesly výsledky, které by stály za řeč – a tak tomu věřit můžeme ale nemusíme. Přinejmenším do doby, než se tu najde něco konkrétního. Oficiální historikové proto tvrdí, že pod letištěm a továrnou nebylo nic, co by se vymykalo potřebám běžného válečného provozu.
Malý červ pochybnosti ale zůstává: pokud se Němci rozhodli něco schovat, jistě to udělali tak, aby se to nenašlo. A Němci, jak známo, jsou lidé vynalézaví, pečliví a důkladní. Že neexistují důkazy? Pro mnohé z toho, co se na světě stalo, neexistují důkazy – a přesto se to stalo. O tajných zbraních to pochopitelně platí víc než o čemkoliv jiném.
Vybudoval Adolf Hitler na jižním pólu tajné podzemní město?
V Česku je hodně dalších míst, k nimž se váže legenda o nacistických diskoplánech, Cheb ale pořád zůstává jedním z nejpodezřelejších.
Názor čtenáře…
S kolegy jsem kdysi podzemní chodby navštívil. Při vstupu do podzemních prostor jsem měl dojem, jako bych přešel do jiného světa. Stíny ve světle halogenových výbojek mohou člověka děsit.
„Hlavně ten nápis nesmíte předčítat nahlas, a už vůbec ne několikrát za sebou,“ varoval nás místní znalec chebského podzemí. Tento podivný nápis nad vstupní magickou bránou byl doplněn stylovými kresbami a údajně dokáže evokovat temné dřímající síly,“ uvedl v úvodu pan Jiří.
Podzemní chodby pod bývalými hradbami a kolem chebského hradu mají bohatou historii. Jejich vznik je datován až do období třicetileté války. S přízraky a nejrůznějšími anomáliemi se tady lidé potýkali již od 19. století. Proč se tu objevují, odkud pocházejí?
V časech, kdy bylo město okupováno Francouzi, se nechali obránci přemluvit k ledasčemu. Používaly se modlitby, svaté obrazy, posvěcené prapory i černá magie. Jen si vzpomeňme na zákulisní magické hrátky kolem bitvy na Bílé hoře a při obléhání Prahy Švédy. Je snad právě tohle příčinou zdejších zjevení? Těžko říci, pravdou však je, že strach měli i válečníci. Dokonce se traduje, že Adolf Hitler měl nad zdejšími chodbami přespat jedinou zimní noc, sotva však místem prošel, okamžitě odjel jinam. Mohl cítit přítomnost negativních sil? Hrozilo mu snad nebezpečí, protože sám s černou magií koketoval? Je to docela pravděpodobné, Albrecht z Valdštejna tu také skončil.
„My jsme se při návštěvě podzemí v doprovodu zkušeného odborníka cítili relativně dobře. Přesto jsme okusili nefalšovaný pocit hrůzy, i když jsme žádný přízrak nespatřili. Ale když za sebou uslyšíte podivné mlaskavé zvuky, začne se vám samovolně přepínat kapesní budík, asi vám také nejspíš nebude nejlépe. A to, že tu žádné zlé síly nepůsobí, si můžete přeříkávat klidně nahlas, stejně vám to nebude nic platné. Psychotronik na několika místech při naší cestě chebskými podzemními chodbami lokalizoval přítomnost negativních zón s poměrně velkou účinností (stupně pět až osm),“ vysvětlil pan Jiří N.
„Závěrem bych snad už jen dodal, že mezi zdejší záhady patří údajně až šestipatrový podzemní komplex bývalé válečné fabriky. Na konci II. světové války byl odstřelen, zavalen a následně i zatopen. Netuším, v jakém stavu se nachází chebské podzemí dnes, ale rozhodně bych tam už nic nezkoumal a nehledal. Určité „zlé“ síly (energie) tu vnímáte na každém kroku,“ dodal čtenář pan Jiří N.
O chebském letišti v kostce
Jedná se o vůbec nejstarší letiště v České republice, které se nachází na jihovýchodě města Cheb. Před 100 lety, ke konci 1. světové války, kdy už byla situace pro Německo a Rakousko beznadějná, zde byla 1. června 1917 umístěna „Fliegerstagekompanie Nr. 16“ (Flek 16) rakousko-uherské letecké flotily.
Chebské letiště za války. Zdroj: VitVit / CC BY-SA 3.0
Dne 10. listopadu 1918 obsadila čs. armáda pole s „VLÚ“, výcvikovou jednotkou pro piloty, mechaniky a pozorovatele.
Po připojení Sudet převzalo vojenské letiště Eger německé letectvo a zřídilo zde novou stíhací jednotku.
Tehdy osmiletý Volker W. si velmi jasně pamatoval návštěvu „říšského maršála“ Hermanna Göringa, který náměstí oficiálně uvedl do provozu. Chebské letiště zřejmě nesplnilo očekávání vrchního velitele letectva. A tak velkolepě nařídil: „Zbourejte tu posranou věc a postavte ji znovu.“
Poté byla založena (tajemná podzemní továrna) „Flugzeugwerk Eger GmbH“ (FWE). První zde vyrobený letoun byl bombardér Heinkel He-111.
Když zde během velkého leteckého dne 13. srpna 1939 přistála vzducholoď D-LZ 130 „Graf Zeppelin II“, přijelo zvláštními vlaky kolem 120 000 lidí. Tento „Egerfahrt“ byl proveden na pokyn ministerstva propagandy. Nadšení diváci netušili, že o pouhé tři týdny později začne druhá světová válka.
Od srpna 1944 se v Egeru začal vyrábět první proudový letoun na světě s označením Messerschmidt 262, jak již bylo v článku zmíněno.
V těchto posledních měsících druhé světové války byla letecká základna poslední základnou pro 4 000 letců, mechaniků a podpůrného personálu.
29. dubna 1945 byla všechna zařízení Američany zcela zničena, včetně celého prostoru nádraží a přilehlých částí města.
Po válce Aeroklub Cheb opravoval letiště. Očekávaný mezinárodní letecký provoz se zde však nikdy neuskutečnil, protože prostor si nárokovala československá armáda.
Od sjednocení Německa v roce 1989 slouží jako letiště pro civilní a sportovní letadla.
Děti nacistických pohlavárů, co se s nimi stalo?
Filmy a dokumenty
Na dané téma „tajemné nacistické podzemní továrny v západočeském Chebu“ byla natočena řada filmových dokumentů a pořízeno mnoho fotografických snímků. Mezi asi jeden z nejslavnějších dokumentů se bez pochyby řadí film s názvem; „Tajemství podzemní továrny v Chebu.“
„Jedná se o hraný dokument je první částí ze zamýšleného cyklu Mýty a skutečnost, který se snaží konfrontovat legendami opředená místa s historickými fakty. Nacistické Německo nepřežilo, v České republice ale zůstala spousta zajímavých míst a budov,“ uvádí k tématu web filmové databáze fdb.cz.
S některými z nich je spojeno i tajemství; například s podzemní továrnou v Chebu. Některé záhady s ní spojené se nevyřešily ani do dnešních dnů.
„Co se uvnitř skrývá? K čemu sloužila? Pokoušeli se tam Němci vymyslet zbraň, která by mohla zvrátit průběh druhé světové války? A skutečně jsou v továrně chodby, které vedou až za hranice? Ve filmu byl použit filmový materiál Vojenského historického ústavu v Praze, Filmový archiv Aleš Sekera & syn a Archiv 97. pěší divize Trident,“ doplňuje filmová databáze fdb.cz.
Dalším snímkem, který by bylo vhodné zmínit je film Miloše Pilaře „Tajemství podzemní továrny v Chebu“ (Secret Underground Factory in Cheb) je prvním dílem ze zamýšleného cyklu Mýty a skutečnost, jenž usiloval o konfrontaci legendami opředených míst s historickými fakty.
„Snímek o chebské letecké továrně se vyrovnává s mýtem o tajné podzemní výrobě německých zbraní pod tamním letištěm a o létajících talířích, jejichž konstrukci zde měli Němci za války promýšlet. Téma je samo o sobě podnětné, výsledný tvar však znesnadňuje jeho sledování chaotickým řazením informací, začleňováním výpovědí různě věrohodných pamětníků a výstředním mícháním archivních záběrů a hraných sekvencí. – Film, rozdělený do deseti, respektive dvanácti kapitol, natočený stejným týmem jako hraný dokument Ležáky 42 (2010), se otevírá mapou Evropy v době končící druhé světové války, kdy se hroutí německé fronty. Americká armáda bleskově postupuje směrem k Chebu. Měli pro to Američané nějaký zvláštní důvod? Hrané sekvence ukazují prchající a vzdávající se Němce i ty, kteří pokračují v beznadějném boji. Čekali snad vojáci Wehrmachtu na náhlý zvrat situace díky nové, zázračné zbrani?“ uvádí k filmu web filmovyprehled.cz.
Dokumenty:
Chebská tajemná zákoutí – Letiště
Podzemní továrna Cheb – Underground factory in Cheb (Eger)
Použité zdroje: Časopis Spirit, novakoviny.eu, tic.cheb.cz/de, fdb.cz, cs.wikipedia.org & de.wikipedia.org, YouTube.com, filmovyprehled.cz.
