Sodoma a Gomora jsou symbolem zkázy a trestu za hřích. Vědci znají odpověď, která koresponduje i s příběhem ze Starého zákona.
Tématu se věnoval web forbes.com s tím, že podle Bible měla být tato města ležící v údolí řeky Jordánu zničena ohněm a sírou, a to právě jako trest za svou velkou hříšnost a prostopášnost jejích obyvatel. Jenže archeologický výzkum, který v dané oblasti již léta probíhá, nedávno odhalil, že za zánikem těchto dvou měst nejspíše bylo něco trošku jiného.
S jistotou dnes nevíme, zda tato nechvalně proslulá města skutečně existovala, nebo šlo spíše o biblickou alegorii. Nicméně většina historiků se přeci jen shoduje na tom, že tato města skutečně existovala. A jejich příběh je poměrně dobře známý i těm, kteří věřící nejsou a Bibli možná nikdy nečetli. Do většiny evropských jazyků včetně češtiny pak pronikl výraz „sodomie“, což je jakési označení nezřízeného a prostopášného života.
Kde se Sodoma a Gomora nacházely?
Vědci na základě archeologických průzkumů označili hned několik lokalit, kde se dvojice bájných měst mohla nacházet. Asi nejpravděpodobnější variantou jsou pozůstatky Tall el-Hammamu v dnešním Jordánsku, 14 km severovýchodně od Mrtvého moře. Osídlení oblasti se datuje až do doby přibližně 4 000 let př. n. l., a je jasné, proč tomu tak bylo. Okolo je sice nehostinná poušť, ale údolí Jordánu nabízí dostatek vláhy a vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. Později se jednalo o jedno z center civilizace, kdy region svou rozlohou i počtem obyvatel přesahoval Jericho i Jeruzalém. N vrcholu své slávy zde mohlo žít asi 50 tisíc lidí a v samotném Tall el-Hammamu zhruba osm tisíc, což bylo na tehdejší poměry dost velké číslo.
Co se stalo?
Někdy kolem roku 1600 př. n. l. však přišla zkáza – pravděpodobně šlo o velkou přírodní katastrofu, která se na městě podepsala takovým způsobem, že doslova lehlo popelem a po dalších šest set let zůstala oblast zcela neobyvatelná.
V dané lokalitě se vykopávky provádějí již desítky let, ale dosud se příliš nevěnovaly zkoumání příčiny zániku obrovského města. Před necelými deseti lety se však odborníci rozhodli prozkoumat toto podrobněji a pustili se do analýzy vrstev půdy a nánosů pokrývajících ruiny. Loni na podzim pak vědci přišli se zajímavým výsledkem. Místo bylo nejspíš zasaženo pádem meteoritu.
Ničivé těleso z nebes
Archeologové zkoumáním jednotlivých vrstev podloží odhalili například to, že se v jednom místě městské hradby i čtyřpatrový palác zcela zhroutily. Úlomky kostí pak naznačují, že oběti byly doslova rozmetány obrovskou silou, která těžko mohla pocházet z lidského zdroje. Zhruba 1,5metrová vrstva sutin navíc obsahovala materiály a chemické prvky, které naznačovaly, že daná oblast nezanikla vlivem válečného konfliktu nebo snad zemětřesení. Byly objeveny důkazy, které potvrdily, že na místě působila teplota přes dva tisíce stupňů – a pokud to nebyla sopka, která v blízkosti není, pak to musel být snad jedině meteorit. Objevena byla například keramika, která byla zcela roztavenou do podoby skla, dále pak rozpuštěný stavební materiál či hliněné cihly. Takové teploty nedovede vyvolat běžný požár, ani průměrný výbuch sopky.
Tragédie ohromné síly
„K definitivnímu přesvědčení, že na vině je skutečně pád meteoritu, dovedl odborníky nález roztavených kovových prvků, které se v zemské kůře takřka nevyskytují – například zlata, platiny či iridia. Je přitom běžné, že právě tyto prvky jsou v meteoritech poměrně běžně zastoupeny. Rozměry tehdejší katastrofy lze tak srovnat například s další mysteriózní událostí, tzv. tunguzskou katastrofou z roku 1908. Tehdy vybuchlo blíže neurčené vesmírné těleso o průměru až 60 metrů ve výšce kolem 5 km nad Sibiří a následná exploze zdecimovala oblast o rozloze přes 2 000 km²,“ píše k tématu web zajimavaevropa.cz.
V Tall el-Hammamu se nejspíš odehrálo něco podobně děsivého. „Je možné předpokládat, že asteroid se přiblížil k Zemi rychlostí 61 000 km/h a po vstupu do atmosféry explodoval asi 4 km nad povrchem. Na místě tedy není možné nalézt kráter po dopadu, ale úlomky tělesa se snášely z nebe jako jakýsi déšť hořících částic. A to je podporováno i biblickým příběhem, který hovoří o kamenech pršících z oblohy, o hustém dýmu stoupajícím z trosek a dalších. Následkem výbuchu se městem přehnala tlaková vlna několikanásobně silnější a rychlejší než všechna dodnes zaznamenaná tornáda nebo hurikány, takže prakticky vše bylo smeteno. Nikdo neměl šanci na přežití,“ upřesnil web zajimavaevropa.cz.
Co se dělo dalšího více než půl století?
Co však vědci netuší, je to, proč se na místo život nevrátil dlouhých šest set let. Někteří tvrdí, že se v důsledku přírodní katastrofy mohlo ze svých břehů vylít Mrtvé moře a slaná voda na dlouho proměnila půdu v širokém okolí na neobdělávatelnou zem. Půda skutečně obsahovala vysoké množství soli a dalších toxinů a trvalo neuvěřitelně dlouho, než byly deštěm odplaveny. Popisy událostí v Bibli se skutečně nápadně shodují s tím, jak mohla katastrofa vypadat v reálu.
A co říká Bible?
Kapitola 19. První knihy Mojžíšovy popisuje Sodomu a Gomoru jako bohatá města, která však měla velmi špatnou morálku, obyvatelé žili nezřízeným životem a byli prostopášní. Takové chování Hospodina pobouřilo a rozhodl se obě města srovnat se zemí. Zkázu pak měli přežít pouze spravedlivý Lot se svou ženou. Jenže platila podmínka, že se při útěku nesmí ohlédnout. To však žena porušila, a na místě se proto proměnila v solný sloup. Ponaučení je tedy možno vykládat tak, že pokud dostaneme novou šanci, neměli bychom se již ohlížet zpět.
Co k tématu uvádí veřejný zdroj
„Sodoma (hebrejsky סְדוֹם, řecky Σόδομα Sódoma) a Gomora (hebrejsky: עֲמֹרָה Amora, řecky: Γόμοῤῥα Gómorrha) jsou města zmíněná v biblické knize Genesis i na jiných místech hebrejské bible, Nového zákona a dalších deuterokanonických spisů,“ uvádí Wikipedia.
Bible: je součástí starých spisů moderní technologie?
Podle Tóry byla království Sodomy a Gomory ve spojenectví s městy Adema, Seboim a Bela (Sóar).mTěchto pět měst leželo v nížině řeky Jordán v jižní části země Kanaán. Tato oblast byla v Genesis přirovnávána k zahradě Boží.
„V křesťanské a muslimské tradici jsou Sodoma a Gomora symbolem zatvrzelého hříchu a pádu a příslovečnou manifestací božího hněvu. Sousloví Sodoma a Gomora bylo také používáno jako metafora pro neřest nebo homosexualitu. Do češtiny vstoupil rovněž výraz sodomie ve významu pohlavního obcování se zvířaty,“ dodává v krátkém výpisu veřejný zdroj.
Použité zdroje: zajimavaevropa.cz, forbes.com, Wikipedia
Překlad a Text: Jana Horká & redakce UdálostiExtra.cz
