Náboženství samo o sobě má obrovskou moc. Smrt jako přechod do nového života. Vražedná sekta řádila v 90. letech a vzala desítky životů.
Dokazuje to nejen to, že na světě existují stovky církví nebo náboženských organizacím, ke kterým se řadí celé miliardy lidí. A jiným příkladem jejich síly je i celá řada nebezpečný sekt, které byly schopny přinutit lidi dělat šílené věci – vraždit, umírat, ničit…
Jeden podobný případ se stal v 90. letech v Evropě. Celým kontinentem tehdy otřásly případy skupinových sebevražd stoupenců sekty Řád chrámu slunce. V jejím čele stál Joseph Di Mambro, francouzský klenotník a později charismatický terapeut, který věřil, že je reinkarnací Osirise, Mojžíše nebo Cagliostra. Mezi další vůdce sekty patřil také Luc Jouret, extrémní levičák s lékařským diplomem, který se zajímal o homeopatii, jógu a makrobiotiku. V letech 1980 až 1986 měl v městečku Annemasse dobře prosperující ordinaci, kde kombinoval homeopatii s mystickými či esoterickými metodami a hypnózou. Měl neuvěřitelně silné přesvědčovací schopnosti a v lidech dokázal vyvolat neuvěřitelný pocit bezpečí a důvěry.
PSALI JSME:
Existuje nadpřirozeno? Vědci marně pátrají po seriózním důkazu
Jouret a Di Mambro se setkali už v polovině 70. let, ale jejich spolupráce ve vedení Řádu chrámu slunce se datuje od roku 1993. Od toho roku začínala jejich ideologie nabírat na síle, získávali si stále více příznivců a dařilo se jim díky tomu i po finanční stránce. Di Mambro byl duší celého projektu, manažerem a skvělým obchodníkem. Dokázal předvádět ohromující iluze, které dokázaly přesvědčit obyčejné lidi i vzdělané osobnosti. Jouret byl frontman, mluvčí, působivý rétor, který lákal další a další ovečky. A ty se k němu připojovaly rychlostí řítící se laviny. Ve společenství pak ovládali všechno, a určovali dokonce i to, kdo s kým bude mít sexuální styk. Pravidla byla přísná a podivná, ale zřejmě je dokázaly odprezentovat tak přesvědčivě, že si je nikdo nedovolil rozporovat. A pak se roztočil smrtící kolotoč.
Řádění šílence
Dne 4. října 1994 došlo k požáru v komplexu Morin Heights v Québecu nedaleko Montréalu. Dva členové řádu při požáru uhořeli, další tři těla probodaná noži byla nalezena uvnitř skladu. Tato hrůzná událost otřásla celou kanadskou provincií. O den později shořela farma ve vesnici Cheiry ve Švýcarsku. Při prohledávání spáleniště policie objevila svatyni s kruhovým půdorysem. Uprostřed na rudém koberci se zlatou hvězdou ležela mrtvá těla devatenácti členů sekty. Další tři zemřeli ve vedlejší místnosti. Celkem šlo o dvaadvacet dospělých, z toho deset mužů a dvanáct žen a asi desetileté dítě. Příčina smrti byla jasná – dvacet osob bylo doslova rozstříleno stovkou střel a tři zbývající osoby byly otráveny silným jedem.
Vraždy pokračují
Zde to ale neskončilo. Pokračovala další hrůzná, a hlavně zcela zbytečná úmrtí. Téhož dne vyjeli hasiči k požáru tří horských chat, které patřily řádu ve švýcarském Granges-sur-Salvan. V okolí shořelých domů bylo nalezeno celkem pětadvacet mrtvých těl, mezi nimiž byly i čtyři malé děti. Ke konci října se zdálo, že se hrozivé události konečně uklidnily a řádění neznámých pachatelů se snad konečně dostalo ke konci. Jenže v prosinci 1995 zmizela v oblasti nedaleko francouzského města Grenoblu skupina šestnácti lidí. Jejich mrtvá těla byla objevena po rozsáhlém pátrání na náhorní plošině pohoří Vercros ve výšce tisíc metrů, asi třicet kilometrů od Grenoblu. Velmi nestandardní byl způsob, jakým byla těla na mýtině uložena – jako by je tam někdo položil podle přesně narýsovaného plánku, všechna hlavami do středu kruhu. Všichni zemřelí byli členy francouzské odnože Řádu chrámu slunce. Někteří spáchali kolektivní sebevraždu, ale jiní, jako v předešlých případech, byli zavražděni výstřely z revolverů. Mrtvoly byly ohořelé, vrazi je polili nejspíš benzínem nebo jinou hořlavinou. Poté opět na nějaký čas přišla odmlka.
Cesta do nové dimenze
Poslední vražedné řádění se uskutečnilo v březnu roku 1997. V kanadském městečku St. Casimir byla v domě, patřícím členu řádu, objevena těla tří Francouzek a dvou Švýcarů, kteří spáchali rituální sebevraždu. A jaké je rozluštění těchto záhad? Jisté je, že všechny souvisely se sektou a vrahové pravděpodobně také byli členové tohoto prapodivného řádu. Později se objevily dopisy, které vysvětlily tuto smrtící sérii jako tranzit do vyššího světa, vyšší sféry existence a vědomí. Věřící měli přijmout zářná sluneční těla na hvězdě Sirius, a kdo se k tomu nemohl rozhodnout, tomu byla nabídnuta „pomoc“ ve formě zabití. Samotní zakladatelé Jouret i Di Mambro zemřeli při „tranzitu“ v roce 1994. Tato šílená sekta si tedy vyžádala desítky zbytečně zmařených životů.
