Ivermektin VS Covid-19, ilustrační foto. Zdroj: Pixabay.com/UdálostiExtra.cz

Ivermektin, někdy nazývaný také invermektin, je širokospektrální antiparazitikum používané v humánní i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím a některým ektoparazitům jako jsou vši, střečci či zákožky. Z chemického hlediska patří mezi makrocyklické laktony.

Jedná se o jeden z nejpoužívanějších antiparazitárních přípravků pro masný skot a ovce. V humánní medicíně je ivermektin lékem volby proti elefantiáze, říční slepotě a řadě gastrointestinálních parazitóz.

Slovenská lékařka Andrea Letanovská z bratislavského Národního onkologického ústavu řekla Právu, že ivermektin v jejím ústavu pacientům s covidem podávají už dva týdny.

„Není to žádná neověřená novinka. Bezpečnost ivermektinu je dokázaná. Jeho účinnost u covidu se ještě musí potvrdit na velkých studiích, ale v této chvíli se to jeví tak, že pacienty zbavuje viru. Musí se však dostat k pacientům včas, když pacienti začínají mít příznaky zápalu plic nebo průdušek a mají vysoké teploty,“ uvedla lékařka.

Léčba ivermektinem se rozmáhá po celém světě

V mnoha nejen evropských státech to však naráželo a stále naráží na odpor velké části medicínského establishmentu, který nyní nechce pochopit, že mimořádná doba si vynucuje k záchraně zdraví a životů lidí použití netradičních léčivých preparátů, především ivermektinu.

Mechanismus působení preparátu

Původně se věřilo, že ivermektin působí inhibici nervových impulsů u hlístic a hmyzu pouze uvolňováním γ-aminomáselné kyseliny, která se následně váže na její receptor komplexu chloridového kanálu postsynaptických neuronálních membrán. To způsobuje zvýšený průnik chloridových iontů, které silně polarizují tyto neuronální membrány, čímž snižují přenos nervových vzruchů. Novější teorie popisuje vztah mezi ivermektinem a glutamát-chloridovými kanály. Ivermektiny se váží na glutamát-chloridové kanály na postsynaptických membránách v nervových a svalových buňkách a způsobují nadměrný přísun chloridových iontů, jež má za následek paralýzu a následnou smrt parazita. Tyto glutamát-chloridové receptory jsou pouze u hmyzu a hlístic. Ivermektiny proto působí selektivně jen na tyto dvě skupiny organismů.

Nobelova cena za objev ivermektinu

V roce 2015 byli za objev ivermektinu oceněni Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství irský biochemik William C. Campbell a japonský biochemik Satoši Ómura.