Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) Zdroj: ČSSD/ facebook.com

Ministerstvo vnitra bylo na jaře 2020 vedeno jednou jedinou snahou – zajistit co nejrychleji co nejkvalitnější ochranné osobní pomůcky, kterých byl po celém světe enormní nedostatek. Chtěl bych ocenit práci a pečlivost kontrolorů NKÚ, kontrolní zpráva poskytuje ucelený obraz nákupů ochranných osobních pomůcek v první vlně pandemie, nicméně opomíjí to podstatné – a to je kontext. Na trhu s ochrannými pomůckami panovala specifická a velmi napjatá situace. V jednu chvíli nakupoval v Číně celý svět. Nefungovaly standardní mechanismy, docházelo k přeplácení zakázek mezi jednotlivými odběrateli. Některým státům se dokonce nepodařilo OOP z Číny přivézt vůbec. Například kanadská letadla se vrátila prázdná. Naopak Ministerstvu vnitra se povedlo velmi rychle pořídit stovky milionů kusů ochranných pomůcek, a zabránit tak jejich nedostatku. Namátkou šlo o víc než 189 milionů roušek, 36 milionů respirátorů FFP2, přes 2 miliony ochranných brýlí, 65,3 milionu rukavic nebo 1,3 milionu testerů a odběrových sad.

Úkolem Ministerstva vnitra nikdy nebylo zajistit plošný nákup OOP, ujali jsme se toho až ve chvíli, kdy bylo evidentní, že Ministerstvo zdravotnictví ani jiná složka státu to není schopná sama zvládnout. Na základě usnesení vlády vznikly dva týmy, které měly nákup zabezpečit. Úkolem MV bylo zajistit OOP v Číně. Při tom jsme postupovali naprosto v souladu se zákonem a vládním usnesením. Samotné ministerstvo zahájilo nákupy pro vlastní potřebu již 28. ledna 2020, kdy jsme vybavili bezpečnostní složky několika desetitisíci respirátory FFP3, které jsme nakonec během krize poskytli zdravotníkům. Ministerstvo vnitra tak rozhodně nebralo epidemii na lehkou váhu od jejího prvopočátku.

Co se týká kvality dovážených OOP, tisková zpráva kontrolní závěry bohužel velmi zevšeobecňuje. Ministerstvo nechávalo všechny dovážené dodávky testovat u Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a až na naprosté výjimky dovážené OOP ve zkouškách obstály. Připouštím, že se vyskytly případy, kdy jsme museli zboží reklamovat. Nicméně reklamace byla vždy uznaná a vadné zboží bylo nahrazeno zbožím odpovídající kvality. Samotný NKÚ v datové příloze ke kontrolnímu závěru (část č. 5 – Kvalita) ukazuje, že vzorky MV v drtivé většině prošly testem kvality nebo byly reklamovány a nahrazeny kvalitními. V tuzemsku jsme nakupovali jen od dodavatelů vybraných, prověřených a doporučených Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechInvest v rámci pracovní skupiny Ústředního krizového štábu. Jednoznačně tak odmítám tvrzení, že by OOP nakoupené Ministerstvem vnitra byly nekvalitní, a ohrozily tak zdravotníky. Pokud jde o uhrazení přepravy zboží pro soukromé subjekty, závazky vůči našemu resortu jsou už téměř absolutně vypořádány.

Kontrolní závěr NKÚ postrádá vyhodnocení údajných pochybení ve vztahu k celkovému objemu nákupů. Chybí i celkové shrnutí hospodárnosti jednání Ministerstva vnitra v kontextu všech našich kroků a s přihlédnutím k množství pořízených ochranných pomůcek (cca 900 smluvních závazků), finančnímu objemu (cca 6,4 mld. Kč) a době realizace nákupů. NKÚ navíc porovnává nákupy zboží různé kvality, např. papírové roušky, látkové pratelné roušky, roušky z nanovláken atd. Tím vzniká falešný dojem, že v cenách pořízeného zboží byly výrazné rozdíly.

Organizace našich nákupů nebyla chaotická a plná nedostatků v dokumentaci. Všechny naše postupy efektivně a hospodárně pomohly zamezit šíření pandemie. O tom, že nákupní proces byl transparentní a zákonný mimo jiné svědčí i skutečnost, že byl předmětem přezkumu kontrolních orgánů Ministerstva financí a ÚOHS, aniž by ty v postupu shledaly pochybení. Kdyby se ministerstvo řídilo striktně formalistickými postupy doporučovanými NKÚ, nebylo by s největší pravděpodobností schopné vyřešit v tak krátkém čase kritický nedostatek OOP na začátku pandemie se všemi důsledky pro zdraví a životy občanů ČR, zejména zdravotníků.