Každý rok spatří světlo světa 15 milionů předčasně narozených dětí, až 8500 z nich se narodí v České republice.
Pro jejich spokojenost a zdravý vývoj je zcela zásadní blízkost a dotek rodičů. Spolu s minimalizací stresové zátěže patří mezilidský kontakt do koncepce vývojové péče o novorozence a je tématem letošního Světového dne předčasně narozených dětí. Organizátorem oslav v ČR je již tradičně rodičovská organizace Nedoklubko.
„Současná moderní neonatologie zachraňuje děti s neuvěřitelně nízkou porodní hmotností. Na našem pracovišti jsou to i novorozenci s váhou okolo 500 gramů. Pro zdárné prospívání předčasně narozených dětí je kromě špičkové technologie a lékařských zákroků důležitá i péče o celkový vývoj novorozence, na které se podílí vyškolený nemocniční personál, ale i rodiče. Snažíme se o to, aby rodiče mohli pravidelně pečovat o své předčasně narozené děti přímo na odděleních neonatologické intenzivní péče,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Podle prof. MUDr. Richarda Plavky, CSc., primáře superkonziliárního perinatologického centra téže kliniky, je neonatologie jedním z nejkrásnějších medicínských oborů, protože se lékařům za jejich čas a entuziasmus nesmírně odvděčuje: „Výsledky, které vidíme spolu s rodinami, jsou úžasné, a je jich dnes většina pozitivních. Řešíme velmi specifické oblasti pro co nejlepší prognózu dětí na jejich dlouhodobý vývoj.” Jak dodává MUDr. Lumír Kantor, Ph.D., primář Novorozeneckého oddělení FN v Olomouci, neonatologie prošla v posledních 30 letech obrovským vývojem. „Díky tomu se už můžeme zabývat nuancemi vztahu maminky a dítěte a umožňovat jim co nejužší kontakt. Neonatologie je pro mne prostě naplnění a štěstí, a své oddělení bych nazval druhým domovem,“ vysvětluje lékař a senátor. Otevřenost neonatologické péče rodičům si pochvaluje jako velký přínos také prof. MUDr. Zbyněk Straňák, Ph.D., MBA, primář novorozeneckého oddělení Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze a předseda České neonatologické společnosti ČLS JEP: „Kdysi rodiče trnuli doma, čekali na telefonát z nemocnice a po 3-4 měsících si přišli pro své miminko. Dnes je ta situace úplně jiná a chceme, aby se rodiče podíleli také na běžné ošetřovatelské péči.“
Vynikajících výsledků dosahuje tuzemská neonatologické péče také díky perfektní organizaci. Využívá třístupňový systém péče, jehož základem je transport všech rizikových těhotných na pracoviště vyššího typu (tzv. transport „in utero“ – s dítětem v děloze). Díky tomu se více než 90 % nezralých novorozenců narodí přímo na pracovišti, které má s péčí o předčasně narozené děti dostatek zkušeností. Pracoviště I. stupně, tedy regionální pracoviště, zajišťují poporodní péči o zdravé a donošené, nebo jen lehce nezralé novorozence. Předčasně narození novorozenci a novorozenci se závažnými komplikacemi narození na těchto odděleních jsou po porodu převáženi na pracoviště II. stupně (intermediární centra) a III. stupně (perinatologická centra), nebo na oddělení dětské intenzivní a resuscitační péče.
Podle gestačního stáří (neboli délky těhotenství) dělíme nezralé novorozence na několik kategorií. Nejpočetnější je skupina lehce nezralých novorozenců (narození v 34.–36. týdnu těhotenství), ročně se jich v ČR narodí přibližně 6000. Středně nezralých novorozenců (narozených v 32.–33. týdnu těhotenství) se ročně narodí přibližně 1100. Těžce nezralých novorozenců (narozených v 28.–31. týdnu těhotenství) se ročně narodí cca 850 a nejméně je extrémně nezralých novorozenců (narozených před 28. týdnem těhotenství), těch se v České republice narodí zhruba 400 za rok.
Děti a rodiče patří k sobě – od první chvíle
Zapojení rodičů do péče o nezralého novorozence je potřebné a nutné především proto, že dítě se po předčasném porodu ocitá v nepřirozeném prostředí intenzivní péče. Je obklopeno prostředím a vjemy, které jsou zcela odlišné od prostředí matčiny dělohy. „Přítomnost rodičů, těsný kontakt, společný pobyt, doteky a všechny smyslové vjemy pomáhají pozitivně dalšímu vývoji dítěte. Víme, že v tomto ohledu je spolupráce rodičů s personálem naprosto nenahraditelná,“ vysvětluje Zuzana Tomášková, MSc BSc DiS. ANNP RN, sestra školitelka pro neonatologii, která na 1. LF UK a VFN v Praze vede kurz vývojové péče. Od roku 2019 jej absolvovaly stovky zdravotníků i koordinátorek Nedoklubka z celé ČR a zájem o toto téma stále roste.
„Naše koordinátorky jsou dobrovolnice, které poskytují podporu rodinám a neonatologickým oddělením porodnic a nemocnic po celém Česku, aby se mohly co nejlépe starat o předčasně narozená miminka. Ve znalosti principů vývojové péče vidíme obrovský přínos pro každého, kdo o nezralé novorozence pečuje. Vnímáme ji jako nejvíce šetrnou k našim maličkým miminkům a jako mámy také cítíme, že je nejněžnější. Také organizace EFCNI (European Foundation for the Care of Newborn Infants) ji zařazuje do svých Evropských standardů péče o novorozence,“ vysvětluje ředitelka Nedoklubka Lucie Žáčková.
Vývojová péče a lidský dotek
Vývojová péče je velmi komplexní koncept zahrnující specifické ošetřovatelské postupy o novorozence, které maximálně chrání jeho neurobehaviorální vývoj. Je obzvláště důležitá v péči o předčasně narozené děti, stále více se však uplatňuje také u dětí narozených v plánovaném termínu a také v péči o dospělé pacienty. Celá řada vědeckých studií již potvrdila, že vývojová péče snižuje úmrtnost předčasně narozených dětí a zvyšuje jejich šance na zdravý vývoj.
Mnohá opatření a postupy vývojové péče mají za cíl snížit stresovou zátěž nezralého novorozence na jednotce intenzivní péče. Významnou součástí vývojové péče je ochrana spánku. Další skupinu představuje eliminace zatěžujících stimulů ze zevního prostředí (především zvukové, zrakové, čichové, chuťové). Nedílnou součástí je adekvátní polohování a manipulace s dítětem. „Zavádění jednotlivých, zdánlivě jednoduchých postupů, vyžaduje především spolupracující ošetřující personál. Také změnu uvažování nad stylem péče o nezralé novorozence s nutností brát větší zřetel na potřeby dítěte a adekvátně na ně reagovat. V neposlední řadě posouváme spolupráci s rodiči, ideálem je partnerský vztah mezi rodiči a ošetřujícím personálem, kdy jsou rodiče prioritní a pevnou součástí týmu,“ vysvětluje Zuzana Tomášková.
Správně prováděná vývojová péče chrání spánkové rytmy novorozence, podporuje jeho růst a přibývání na váze, zlepšuje zrání a prospívání, podporuje stabilitu vitálních funkcí a schopnost samoregulace organismu. Je prokázáno, že vývojová péče snižuje stres novorozence. Rodiče, ale i další členové rodiny, kteří byli do vývojové péče na neonatologickém oddělení zapojení, odcházejí s miminkem domů vybavení celou řadou cenných informací a zkušeností.
Zjistí tak například, že je důležité dítě co nejméně rušit, aby místo odpočinku nebylo stimulováno k aktivitě, což by se mohlo projevit i nestabilitou životních funkcí. „Je rozhodně jen dobře, když chtějí rodiče i sourozenci s miminkem trávit co nejvíce času. Zároveň je velmi důležité dodržovat určité zásady. Tou první je, že nedonošená miminka nehladíme stejně jako donošené novorozence. Hlazení je vyrušuje a naopak stimuluje. Ideální je kontakt formou položení dlaní na hlavičku dítěte a na tělíčko – ať už zabalené, nebo nahé. Ruce může mít na miminku buď jen maminka, nebo tatínek, ale je možné, aby se takto dotýkali oba rodiče současně. Jestliže jsou ruce studené, měli bychom je nejprve zahřát pod teplou vodou nebo mezi koleny. V této intimní chvíli je nutné opravdu věnovat energii čistě kontaktu s miminkem, aby z toho mělo ten největší benefit dítě i rodič,“ vysvětluje Zuzana Tomášková.
Dále je důležité například udržování určitých intervalů pro kontakt podle domluvy s ošetřujícím personálem, který má přehled o tom, co dítě zvládne vzhledem k nezralosti a stabilitě životních funkcí. Cílem je minimalizace otevírání inkubátoru a zajištění termoneutrálního prostředí. Stačí pár minut s otevřenými okénky a dítě může ztratit až jeden stupeň teploty. „Sestřička tedy rodičům sděluje, jak dlouho je možné tímto způsobem s dítětem trávit čas. Rodiče se postupně učí rozeznávat, kdy je miminko bdělejší a je možné se ho dotýkat a kdy opravdu spí a je lepší ho nechat v klidu,“ vysvětluje Zuzana Tomášková a dodává:
„Když se rodiče postupně učí přebalovat, ošetřovat ústa, oči, zadeček a pupík a při této péči se miminka dotýkají, učí se také miminko správně vnímat. Všímat si toho, jak reaguje, jak se kouká, jak se protahuje. Postupně se mohou zapojit do polohování, přetáčení z bříška na záda a opačně, mohou pomoci sestřičkám při výměně pelíšku či převlékání miminka. Všemi těmito doteky dává rodič miminku najevo, že je nablízku, což vyvolává pocit bezpečí.“ Více o možnostech zapojení rodičů do vývojové péče o předčasně narozené děti si můžete přečíst ve článku z knihy Když přichází na svět miminka do dlaně.
