30. září 1941 byl prof. Vladimír Groh odsouzen k trestu smrti. Téhož dne byl se svými druhy pod sgrafitem sv. Václava popraven.
Tématu se věnoval Prof. PhDr. František Hejl, CSc., jehož text citoval soukromý blog České národní listy.
Trest byl prostou vraždou proslulého etruskologa a historika starověkého Říma Vl. Groha a vzrušil celý kulturní svět. Byl zatčen prof. Kladivo, 1.10. Jan FIorian a spolu s nim Trumpet, 4. října prof. Šimek a prof. Karel Hora. Do konce prosince rychle za sebou následovalo dalších 20 učitelů VŠ. Stanný soud znal jen tři druhy výroků: trest smrti, předání gestapu a zproštěni viny. Předání gestapu byl de facto rozsudek smrti. Odsouzený byl převezen do druhého koncentračního tábora, odkud vede jediná cesta – komínem po vysilující práci.
Když 14. a 21. ledna a 3/4. února 1942 převáželi profesory brněnských škol do koncentračního tábora v Mauthausenu (u Lince), do druhého nejkrutějšího tábora, nenechal si ujit tu příležitost sám Lagerführer Bachmayer a přivítal je slovy: „Ihr werdet was erIeben, bevor Ihr krepiert“. Tak vítal velké humanisty, demokraty, věhlasné vědce, nevinné lidi, které nazval „tou českou univerzitní bandou“! Ještě jednu poznámku třeba dodat. Prof. FIorian, žák Studničkův a londýnského embryologa HiIIa, byl znám po celé Evropě. Spolupracoval s řadou německých odborníků i s prof. Grosserem z německé univerzity v Praze.
„Když se Florianova manželka obrátila ně a žádala je o vyjádření, říšští ani se neobtěžovali odpovědět a Grosser se ptal, proč byl FIorian odsouzen. Na tom skončila veškerá pomoc. Když jsem pročítal celou jeho korespondenci s prof. Studničkou, vmýšlel jsem se do obsahu a ducha dopisů, jednáni jeho „kolegů“ bylo otřesným svědectvím totálního selhání německé inteligence. I to je příčina vzestupu Adolfa Hitlera,“ doplnil Prof. Hejl.
„Rozkas pro Obyvatele“. Rozkas pro Obyvatele – vyhláška, kterou Němci příšernou češtinou oznamují, že převzali veškerou moc nad územím Čech a Moravy. Zdroj: cs.wikipedia.org (volné dílo)*
Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939
„Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 proběhlo na základě vyhlášky říšského protektora Konstantina von Neuratha, která měla uzavřít české vysoké školy na dobu tří let. Záminku pro nacistické represe byla série podzimních studentských demonstrací proti nacistické okupaci. Poslední taková demonstrace se odehrála během pohřbu studenta medicíny Jana Opletala,“ píše veřejný zdroj Wikipedia.
Krátce před půlnocí 16. listopadu obsadily vysokoškolské koleje v Praze, Příbrami a Brně jednotky německé Ordnungspolizei a SS, které zatýkaly studenty a příslušníky pedagogického sboru. Ještě v noci bylo v ruzyňských kasárnách zastřeleno devět představitelů studentských spolků. V následujících dnech bylo 1 200 studentů transportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Kromě toho byl o možnost studovat připraveno 15 172 studentů a bez práce se ocitlo 513 profesorů, 475 docentů a 345 dalších pedagogů.
„Dne 17. listopadu 1941, dva roky od události, byl v Londýně vyhlášen Mezinárodní den studentstva. Tyto události jsou připomínány během státního svátku nazývaného Den boje za svobodu a demokracii,“ uvádí v krátkém výpisu veřejný zdroj.
Nacistické represe
16. listopadu, byla svolána mimořádná porada v Berlíně, které se účastnil i Adolf Hitler.
Jejím účelem bylo zasáhnout do dění na českém území a zamezit jakékoli další podobné činnosti. Výsledkem bylo schválení plánu „Sonderaktion Prag“. K této „zvláštní akci“ došlo v noci z 16. na 17. listopadu 1939. Hlavním iniciátorem akce a následných opatření byl státní tajemník Úřadu říšského protektora K. H. Frank. Němečtí pořádkoví policisté a členové jednotek SS vtrhli na vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami.
Z projevu ve Vídni 4. března 1941 aneb, proč chtěl Konrad Henlein zničit Československo
„Zatčení studenti byli převezeni do ruzyňských kasáren a Kounicových kolejí. Tam bylo popraveno 9 hlavních představitelů studentských organizací: Jan Černý, Josef Adamec, Bedřich Koula, Josef Matoušek, Václav Šaffránek, Jan Weinert, František Skorkovský, Marek Frauwirth a Jaroslav Klíma. Více než 1 200 dalších studentů bylo transportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. Většina zatčených odtud byla propuštěna na přelomu let 1942 a 1943. V táboře zahynulo celkem 35 z těchto studentů. Akce 17. listopad 1939 byla považována za promyšlený zásah proti české inteligenci a kultuře, což vyvolalo pobouření světového formátu. Dne 17. listopadu 1941, dva roky od události, byl v Londýně vyhlášen Mezinárodní den studentstva,“ uvádí Wikipedia.
Obsazení Brna německým vojskem – smutek českých občanů a radost brněnských Němců. Zdroj: Bundesarchiv, Bild 183-2004-0813-500 / Neznámý / CC-BY-SA 3.0
Uzavření všech českých vysokých škol
Podle vyhlášky říšského protektora Konstantina von Neuratha ze 17. listopadu 1939 měly být všechny české vysoké školy uzavřeny na dobu 3 let.
O studium přišlo 15 172 studentů a bez práce se ocitlo 513 profesorů, 475 docentů a 345 dalších pedagogů. Uzavření všech českých vysokých škol mělo trvat 3 roky. Znovu měly být otevřeny roku 1942, ale zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, který v úřadu nahradil v září 1941 Konstantina von Neuratha, opakovaně jasně prohlásil, že se tak do konce války nestane. Státnímu prezidentovi Háchovi, který byl do funkce zvolen po abdikaci Edvarda Beneše na podzim roku 1938 místo toho nabídl, že Čechům bude umožněno studovat na německých školách.
„Německé univerzity ani německých vysokých škol technických v Praze a Brně se vyhláška netýkala. Po atentátu na Heydricha se situace ještě zhoršila. K. H. Frank se ke znovuotevření českých vysokých škol vyjádřil zcela jasně – nepřicházelo v úvahu,“ dodáva Wikipedia.
Výuka na českých vysokých školách byla obnovena po skončení druhé světové války. Naopak Německá universita a německé vysoké školy technické byly dekretem prezidenta republiky Edvarda Beneše ze dne 18. října 1945 zpětně zrušeny, ke dni 17. listopadu 1939. Všechny tituly získané v období mezi těmito daty byly tedy neplatné.
