Před pouhým stoletím na severní zeměpisné šířce 90 stupňů, což znamená na severním pólu, nebyl nijak zaznamenán žádný lidský krok.
Tématu se věnoval web zajimavaevropa.cz s tím, že dnešní doba však přináší zcela odlišný obraz, neboť severní pól, kdysi tajemným lákadlem pro generace dobrodruhů a badatelů, se stal exkluzivní turistickou atrakcí. Oficiálně náleží této oblasti Norsko. Z norských Špicberků, většinou pokrytých ledem, nebo z nejsevernějšího ruského přístavu Murmans se vydávají speciální atomové ledoborce, aby přepravily nadšené turisty k samotnému severnímu pólu.
Cestou z paluby lodi, pohybující se rychlostí kolem 20 uzlů (cca 40 km/h), mohou cestující obdivovat stále se měnící scenérie v Severním ledovém oceánu, kde vítr vyleštěný led nabízí jedinečný pohled. Plavba je doplněna odbornými přednáškami a prezentacemi, které poskytují kontext k nádherným přírodním jevům kolem. Vzhledem k tomu, že tyto výpravy probíhají převážně v letních měsících, slunce nad obzorem nikdy nezapadá. Tím pádem mají cestující možnost zůstat vzhůru po celé polární dny a noci, sledovat lední medvědy, tuleně, mrože a arktické ptáky.
Na palubě je samozřejmě plně zajištěna bezpečnost pasažérů. Speciální helikoptéry jsou vybaveny pro průzkum a navigaci ledoborce. Kromě toho jsou k dispozici nafukovací čluny a někdy i vrtulníky, které umožňují cestujícím zkoumat krajinu zblízka. Až loď dosáhne požadované souřadnice 90 stupňů severní šířky a najde vhodné místo k zakotvení, je spuštěn můstek a nadšení cestující se mohou vydat na procházku, uspořádat třeba piknik a ti odvážnější se dokonce mohou ponořit do Severního ledového oceánu.
V okamžiku dosažení cíle se otevírá láhev šampaňského a začíná oslava. Členové posádky se mohou projet na kole po ledové kůře, jiní si zahrají arktický golf s fosforeskujícími míčky a každý si připomene velká jména těch, kteří sem před mnoha lety dorazili jako první navzdory všem obtížím. „Konečně pól,“ napsal Robert Peary 6. dubna 1909. „Ideál tří století, můj sen a snaha po dobu 23 let. Konečně můj.“
