S chladným počasím se čekárny ordinací praktiků znovu plní zástupy kýchajících a smrkajících pacientů. Covid-19 není hlavní příčinou.
Covid-19, jako takový tvoří často menšinu z infekcí, se kterými lidé do ordinací přicházejí. Odborníci i přesto radí nemoc nepodceňovat, a to zejména u rizikových pacientů – starších a chronicky nemocných. Těm doporučují si primárně zajít na posilovací dávku očkování. Případnou zimní vlnu podle praktiků pomohou zvládnout také dostupná antivirotika, kterých je dostatek. I o přípravách na zimu budou mluvit na své XLI. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje 9. listopadu v Karlových Varech.
„V současnosti celkově extrémně přibylo respiračních infekcí. Z toho je drtivá většina virových, ale z nich tvoří covid už jen menší část. Lze říci, že každý den diagnostikujeme jednotky případů covidu, přibližně do pěti,“ popisuje současnou situaci MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru SVL ČLS JEP.
Další vlnu covidových případů o stejné síle jako v minulých letech sice praktici neočekávají, zůstávají však obezřetní. „Populace je hodně promořená a proočkovaná, takže všichni doufáme, že další opravdu velká pandemie už nebude,“ říká MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a místopředseda SVL ČLS JEP.
Právě vakcína podle odborníků zůstává tím nejdůležitějším faktorem v boji proti covidu-19. Praktici očkují bez omezení, k dispozici mají i nejnovější typ vakcíny na variantu omikron.
„Obecně je však důležité, aby lidé měli dávku čerstvou. Hlavně v případě rizikových pacientů bych doporučoval přeočkování, pokud je to 4 měsíce a déle od poslední dávky,“ říká MUDr. Mucha.
Přestože by se s klesající intenzitou onemocnění mohlo zdát, že z covidu-19 už je běžná respirační infekce, odborníci tuto představu vyvracejí.
„Je důležité uvědomit si, že přestože jsou celková čísla nakažených relativně nízká, covid-19 stále významně dopadá na fungování nemocnic. Situace už není kritická jako v minulosti, ale už jen to, že stále potřebujeme specializovaná oddělení pro covidové pacienty, ovlivňuje péči o pacienty i v ostatních oborech. Nemocnice přitom stále potřebují dohánět péči, kterou kvůli pandemii dva roky odkládaly,“ říká prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
Se snížením počtu hospitalizovaných pacientů podle něj pomáhá dvojice antivirotik, která je pro praktiky dostupná k léčbě rizikových pacientů.
Už jste stáhli topení? Pozor na ledviny! Z chladu jim hrozí záněty i dehydratace
„Dlouhou dobu jsme měli Lagevrio, od října je dostupný i Paxlovid. Ten má podle studií sice vyšší účinnost, ale také poměrně časté tzv. interakce, tedy nerozumí si s řadou skupin léků, které často rizikoví pacienti berou. Týká se to například některých léků proti srážení krve, na vysoký tlak a podobně. Takže je tam trošku problém tím prokličkovat. Pokud to nejde, nebo je to příliš náročné, tak zpravidla předepisujeme Lagevrio, které má naopak interakcí minimum,“ popisuje MUDr. Mucha a ve vztahu k rizikovým pacientů také apeluje, aby si lidé připomněli hygienické návyky, které si osvojili v uplynulých letech. „Doporučoval bych dbát na hygienu rukou, na hygienu kašlání – aby člověk nekašlal do ruky, ale ideálně do kapesníku, který následně zahodí. A zejména pokud je nemocný, tak by měl minimalizovat kontakty, a když už musí někam jít, aby používal roušku. Samozřejmě stále platí 7 dní izolace po pozitivním testu,“ uzavírá.
