Nový domácí způsob uzení masa, ryb či sýrů. Zdroj: Steve Lukka Woodwork Design

Když se kdysi objevily výrobníky sodové vody, nechtěly je elektroprodejny prodávat, protože k nim nevedl elektrický kabel.

Teď se na dvorech a chatách začaly objevovat pro změnu zase udírny, ke kterým naopak elektrický kabel vede a chybí jim klasické topeniště. Přesto je cokoliv uzeného z nich perfektní a prakticky se při uzení nedá nic pokazit, jako se to často dělo u klasických udíren.

Ptáme se Štefana Lukáče, ostravského vynálezce DE udíren, kde je zakopaný pes?

Moje udírna nemá klasické topeniště, zato je vybavena tzv. dýmboxem. To je zařízení pro výrobu dýmu z dřevěné štěpky za pomocí vzduchovače. Výsledný dým má všechny parametry vhodné pro uzení, s výjimkou teploty – ta dosahuje jen asi 25 stupňů. A protože k uzení potřebujeme cca 80 stupňů, je udírna vybavena topnou spirálou a také termostatem. Souběh těchto dvou faktorů tak zajistí, že své uzeniny dovedete do zdárného konce, bez toho, že byste něco spálili či nedejbože zahořeli, jak se občas stane u klasické udírny, když na ni například zapomenete.

Jak jsi došel k takovému nápadu?

Já udím od svých sedmnácti let a udil jsem v čemkoli, ať už v klasické dřevěné nebo zděné udírně, udil jsem v plechovém sudu a dokonce i v plechové šatní skříňce. Za mého pobytu v Anglii jsem si musel vykopat svah a postavit provizorní bednu, abych měl pro rodinu na vánoční svátky vyuzeno, jelikož si svátky na rozdíl od Angličanů nedovedu představit bez pořádného kusu uzeného. Angličané byli z mého počínaní sice poněkud zmatení, ale vůně a chuť je dostala.

Při těchto experimentech jsem přemýšlel, jak udit co nejkomfortněji a také se neustále nezabývat sháněním vhodného dřeva. Dnes jsem už u dýmboxu čtvrté generace s dvoucestným okysličováním štěpky a když si pořídím malý pytel cca patnáct kilo – vydrží mi na hodně dlouho. A co hlavně, uzené je bez dehtu, v krásné barvě a chuti a odpadají i problémy s kolísáním teploty, což je další nešvar klasických udíren.

Udit se dá nejen maso, ale i ryby a i sýry. Proč se nedoporučuje udit je společně?

To je spíš taková pověra. Lidé se bojí toho, že ty potraviny od sebe vzájemně načichnou. To se neděje, skutečným kamenem úrazu je něco jiného. Každá z těchto vyuzených delikates potřebuje jinou teplotu uzení a tak takové kombinace je třeba podnikat s rozvahou.

Kolik taková dýmboxovo-elektrická udírna pojme masa a za jak dlouho je hotovo?

Je stavěna na cca 20 kg masa, to vyudíte asi za osm hodin. Klobásky za hodin sedm a na rybě si pochutnáte už za hodiny tři. Víc masa pro klasickou rodinu není příliš smysluplné vyudit a pak přebytky zamražovat. Vzhledem k jednoduchosti „nastartování“ udírny není uzení nijak složitý proces a tak lidé udí častěji, a když mají zrovna chuť. Štěpku mají v pytli a elektřinu v zásuvce.

Kde všude už tvoje udírny dýmají?

Všude po naší vlasti, také na Slovensku, a jedna teď míří do skotského Glasgow.

Kdo by to byl řekl, kolik taková smrková věcička dokáže udělat radosti a eliminovat starostí.

Se Štefanem Lukáčem hovořil Milan Zacha Kučera