V dnešním článku se podíváme na odvážné lidi, kteří přežívají a dokonce i trvale žijí v prostředí s extrémně nízkými teplotami.
Tématu se věnoval magazín zajimavysvet.cz s tím, že na planetě Zemi existují oblasti, kde teploty klesají až pod -50 stupňů Celsia, a přesto se zde nacházejí komunity, které našly způsoby, jak se přizpůsobit těmto nehostinným podmínkám.
Přežití v takovém chladu vyžaduje pevnou vůli, vytrvalost a inovace. Jedním z klíčových prvků je obytné zázemí. Lidé v těchto oblastech staví speciální domy, které jsou izolovány pomocí tlustých vrstev tepelného materiálu a mají dvojité nebo dokonce trojité okenní tabule, aby minimalizovaly ztráty tepla a izolovaly interiér od drsného venkovního prostředí.
Důležitým aspektem přežití je také zajištění energie a tepla. Lidé v těchto oblastech využívají různé zdroje energie, jako je solární energie, větrná energie nebo geotermální energie. Izolace a efektivní vytápění jsou klíčové, aby se lidé udrželi v teple a minimalizovali ztráty energie.
Vzhledem k velmi drsným podmínkám se také vyvinuly specifické způsoby oblékání. Lidé nosí několik vrstev oblečení, které izolují teplo a chrání je před mrazem. Speciální oděvy a boty s vysokou tepelnou izolací jsou nezbytné, aby udržely tělo teplé a chránily před omrzlinami.
Sibiř a její obyvatelé
„Sibiř je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím. Historicky je od 17. století součástí Ruska. Sibiř zaujímá většinu rozlohy Ruské federace (asi 77 %, tzn. 13 mil. km²). V širším slova smyslu se k Sibiři někdy počítá i území mezi Verchojanským pohořím a Tichým oceánem, známé jako ruský Dálný východ. Sibiř má silně kontinentální podnebí a značné nerostné bohatství. Je velice řídce osídlena a mnohé oblasti jsou dostupné pouze letecky. Výjimku tvoří oblasti, které přiléhají k Transsibiřské magistrále, k mohutným říčním tokům nebo k Severnímu ledovému oceánu (v letním období),“ píše k tématu Wikipedia.
Dnešní osídlení Sibiře tvoří množství původních národností, nad nimiž však početně převažují přistěhovaní Rusové a Ukrajinci, kteří na Sibiř pronikli už na konci 16. stol, ale žijí zejména ve městech a v průmyslových oblastech na jihu a v oblasti Dálného východu.
„K původním obyvatelům Sibiře patří na třicet etnik (národností), hovořících uralskými, altajskými, čukotsko-kamčatskými, jukagirskými, jenisejskými nebo izolovanými jazyky. Na jihu Sibiře žijí například Altajci, Burjati, Chakasové a Tuvinci, v západní části Chantové, Mansové, Ketové a Něnci, ve střední a východní části Sibiře např. Evenové, Evenkové, Jakuti a Jukagirové, nejzazší sever Sibiře (poloostrov Tajmyr) obývají Nganasanové a Dolganové. Na Čukotce a Kamčatce žijí Čukčové, asijští Eskymáci, Itelmenové a Korjaci, ostrov Sachalin je domovem Ainuů a Nivchů, ruský Dálný východ v povodí Amuru obývají Nanajci, Ulčové, Oročové a Udegejci. Tyto národy tradičně žijí z lovu, rybolovu, chovu sobů, někteří chovají i koně a skot nebo se věnují zemědělství. Většina původních národů již nežije tradičním způsobem života. Stále silněji se u původních obyvatel Sibiře projevuje asimilace s Rusy,“ dodává internetová encyklopedie.
Ačkoli se zde rozšířilo východní křesťanství, resp. pravoslaví, množství od civilizace odříznutých kmenů praktikuje tradiční šamanismus a animismus.
Jak se lidé v extrémních mrazech zahřívají?
Za prvé, byste se měli aktivně pohybovat. Například v Jakutsku, kde jsou zimní teploty opravdu extrémní lidé sportují za každého počasí: a to jak v horku, tak i v zimě. Jogging, rychlá chůze, jogging na místě nebo dřepy, to vše vám pomůže se velmi rychle zahřát.
V případě, že se ocitnete v teplé místnosti a nacházíte se v teplotním šoku, tak si můžete dopřát alkoholický nápoj. Ovšem venku na ulici byste neměli pít v žádném případě, protože vaše tepelná ztráta bude větší a budete mrznout naopak ještě víc.
Doprava v extrémních mrazech
Například v Jakutsku, jakmile teplota klesne pod -30, se auta nechávají nastartovaná během 24 hodin, aby nezamrzly. Spotřeba paliva je vysoká, ale je to nutné. V noci během každých dvou hodin se zapíná automatické startování vozu. Téměř všichni místní motoristé, kteří nemají izolovanou a vyhřívanou garáž, používají zimní auto návleky. Je také dobré mít v autě snímač oxidu uhličitého. V případě, že auto startuje v mrazu, vítr může foukat výfukové plyny do kabiny vozidla. Proto je nutné tento údaj sledovat také, jak doporučují odborníci.
Na ruské Sibiři, kde jsou skutečně velké mrazy (na České poměry až extrémní) je to s dopravou o poznání jiné… Samozřejmě i zde existují různé dopravní prostředky mimo nákladních, terénních a osobních vozidel zde lidé využívají také zvířata a různé povozy, včetně psích spřežení a podobně. Lidé využívají k místní dopravě také různé sněžné skútry a podobně.
„Stěžejní dopravní tepnou Sibiře je známí Transsibiřská magistrála, postavená na začátku 20. století (s některými nedávno otevřenými novými úseky). Spojuje téměř všechna průmyslová města (výjimkou jsou Barnaul a Novokuzněck). Nezastupitelná je doprava letecká, letiště jsou ve všech větších městech. Po Bajkalském jezeře je provozována vodní plavba (do roku 1911 převoz vlaků),“ dodává závěrem v krátkém výpisu otevřená encyklopedie.
Použité zdroje: zajimavysvet.cz, Wikipedia (Sibiř),
(redakční text) *
