Desítky let jsou antibiotika nepostradatelnou součástí medicíny. Nyní však lékaři varují, kvůli nadužívání těchto klíčových léků.
Častěji, než kdy dříve se také objevují takzvané superinfekce, tedy bakterie extrémně odolné vůči antibiotické léčbě. Infektologové upozorňují, že trend už pravděpodobně nepůjde zvrátit, ale je nutné jej alespoň zpomalit. V opačném případě hrozí, že už za několik desítek let budou lidé umírat na bakteriální infekce stejně, jako tomu bylo před Flemingovým objevem penicilinu. Jak se postavit superinfekcím a rezistenci – o tom budou experti diskutovat na VIII. kongrese klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který startuje 22. září v Praze.
Nejčastěji se podle lékařů extrémně odolnými bakteriemi nakazí pacienti v nemocnicích, při zákrocích, kdy dochází k narušení kůže – ať už při operacích nebo při zavádění katetrů či cévek.
„Nemocnice jsou místo, kde si bakterie vybudují odolnost nejsnáze, protože například v pooperační péči jsou antibiotika naprosto nenahraditelná, a tedy často používaná. Nicméně to je daň za tisíce operací, které lidem zlepšují nebo zachraňují životy, a díky antibiotikům nekončí sepsí nebo jinými komplikacemi,“ vysvětluje prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D., přednosta Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc a proděkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého Olomouc.
„Neznamená to však, že bychom se měli nemocnicím vyhýbat. Celou řadu bakterií, které způsobují nemoci, si neseme v sobě, jen čekají na vhodnou příležitost, jak se rozmnožit. A tyto bakterie za léta používání antibiotik také mají vybudovanou určitou odolnost,“ říká prof. Kolář.
I se superinfekcemi lze podle lékařů stále bojovat, nicméně je to výrazně složitější.
„Hlavní potíž spočívá v tom, že u závažných nemocničních infekcí musíme nasadit antibiotika hned – mnohdy hrajeme o čas a jakákoliv prodleva může pacienta ohrozit na životě. K tomu potřebujeme moderní účinná antibiotika a perfektní výsledky z našich laboratoří,“ popisuje prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP.
Světový trend evoluce bakterií odolných vůči antibiotikům je nicméně podle expertů neúprosný – jediné, co je podle nich možné, je jejich dopady zmírnit.
„V první řadě je nutné dbát na nemocniční hygienu a správné používání antibiotik v nemocnicích i mimo ně. Musí také fungovat rychlá a bezchybná diagnostika, kdy mikrobiologové určí, s jako bakterií bojujeme, a které antibiotikum na ni zabere,“ říká prim. Dlouhý.
Boj proti superinfekcím je úkolem i pro farmaceutické firmy, ovšem složitým.
„Vývoj nového antibiotika zabere měsíce i roky a stojí stovky milionů korun. Některé bakterie získávají odolnost na léky během několika hodin nebo dní, což vývoj samozřejmě ztěžuje. Málokterá firma chce investovat takové prostředky do vývoje léku, když ví, že bude použitelný třeba jen rok,“ říká prof. Kolář. Přesto podle něj nakonec nebude na výběr. „Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) se při současném tempu zvyšování rezistence na antibiotika stanou právě neléčitelné bakteriální infekce nejčastější příčinou úmrtí už kolem roku 2050,“ dodává lékař.
Další vlny covidu nemusí být mírné, virus mutuje v řádu dnů
Nadužívání antibiotik je celosvětovým problémem, který podle expertů v největší míře stojí za rostoucí odolností bakterií. Podle Státního zdravotnického úřadu za posledních 30 let vzrostla jejich spotřeba v Česku o pětinu.
„Antibiotika se začala masivně nadužívat už v 60. a 70. letech minulého století zejména v západním světě. K nám trend dorazil po revoluci také, lékaři začali předepisovat antibiotika i na choroby, které jsou virového původu. V posledních letech však mám dojem, že běžná populace problém vnímá a sama zvažuje, zda jsou skutečně potřeba,“ naznačuje pozitivní obrat v myšlení prof. Kolář.
Lékaři však upozorňují na další zdroj odolných bakterií – živočišnou výrobu. Více než 50 % celosvětově vyrobených antibiotik se totiž používá k léčbě zvířat.
„Chovatelé podávají antibiotika zvířatům zcela běžně a regulace je tam ve srovnání s lidskou medicínou mnohem nižší. Antibiotika se pak v mase či jiných potravinách mohou dostat na náš stůl, čímž si v sobě opět pěstujeme odolné bakterie,“ varuje prim. Dlouhý.
V Evropské unii jsou antibiotika zakázaná jako tzv. růstový promotor, lékaři však upozorňují na to, že v řadě jiných států takové omezení neplatí.
