Den země - statistiky. Zdroj: Veronika Némethová/gfk.com

Plastový odpad vnímá jako největší výzvu udržitelnosti 49 procent českých a 54 procent slovenských domácností. Druhou celosvětově nejzásadnější identifikovanou výzvou jsou klimatické změny. Platí to pro 46 procent domácností na Slovensku. Pro české domácnosti je změna klimatu velmi naléhavě pociťovanou hrozbou u 29 procent domácností, což je méně v porovnání se Slovenskem i světem. Na druhé straně, české domácnosti se výrazněji obávají nedostatku vody.

Mezi ostatní výzvy udržitelnosti patří, podle českých a slovenských domácností, i znečišťování vody, plýtvání potravinami, odlesňování a znečištění ovzduší. Plýtvání potravinami je přitom v obou zemích považováno za mnohem závažnější výzvu udržitelnosti v porovnání s celosvětovým průměrem. Tato zjištění pocházejí z multiklientské studie GfK s názvem #Who Cares? Who Does? realizované v rámci Spotřebitelského panelu GfK v roce 2020.

22. dubna si lidé na celém světě připomínají potřebu ochrany životního prostředí během tzv. Dne Země. V tento den se diskutuje o udržitelných řešeních a zdůrazňuje se význam ekologie v každodenním životě. Udržitelnost je skutečnou výzvou nejen pro vládu, ale i pro výrobce, prodejce či spotřebitele.

Největší výzvou je plastový odpad

Které globální výzvy v oblasti udržitelnosti považujeme za nejzásadnější? V České republice i na Slovensku se již druhý rok po sobě na prvním místě umísťuje plastový odpad. Nakládání s plastovým odpadem je považováno za největší ekologickou výzvu nejen u nás, ale i globálně. Plastový odpad vnímá jako nejzřejmější překážku udržitelnosti 49 procent českých a 54 procent slovenských domácností.

Klimatické změny versus dostatečné zdroje vody

Druhou celosvětově nejzásadnější identifikovanou výzvou udržitelnosti jsou obavy z klimatických změn. Stejně to pociťuje i 46 procent domácností na Slovensku. V porovnání s minulým rokem přitom obava ze změny klimatu mezi slovenskými domácnostmi narostla. A jak je hrozba klimatických změn vnímána v České republice? Změna klimatu je velmi naléhavě pociťovanou hrozbou pro 29 procent českých domácností, což je méně v porovnání se Slovenskem i světem. Na druhé straně, České domácnosti se výrazněji obávají nedostatku vody. Téměř každá druhá česká domácnost určila tuto ekologickou výzvu jako velmi zásadní při řešení tématu udržitelnosti.

Plýtvání potravinami nás trápí nadprůměrně

Zatímco první trojku globálních výzev udržitelnosti uzavírá celosvětově a také na Slovensku obava ze znečištění vody, pro domácnosti v České republice je to právě výše zmiňovaná obava ze změny klimatu. Za ostatní výrazné výzvy udržitelnosti označují slovenské domácnosti plýtvání potravinami a znečišťování ovzduší. Obava z plýtvání potravinami se, podobně jako na Slovensku, ocitá v top pětce výzev pro planetu a budoucnost i v Čechách. Plýtvání potravinami je přitom v obou zemích považováno za mnohem závažnější výzvu udržitelnosti, než je celosvětový průměr.

GfK Spotřebitelský panel

Údaje jsou výsledkem výzkumu metodou Spotřebitelského panelu v období od ledna do prosince 2020 a metodou Why2Buy v červnu 2020. Spotřebitelský panel GfK je kontinuální panelový výzkum založený na detailních informacích o nákupech reprezentativního vzorku českých a slovenských domácností.

Vstoupit do diskuze