Politické trestné činy z dob komunismu nejsou podle práva promlčené ani dnes

Odeslal: Ústav nezávislé žurnalistiky,.z.ú. Kategorie: Hlavní zprávy, Z domova 29.06.2020 0 Líbí 0 Komentář(ů)
Politické trestné činy z dob komunismu nejsou podle práva promlčené ani dnes
© Autorská práva: David Sedlecký / CC BY-SA 3.0
Bývalý generálním tajemníkem ÚV KSČ M Jakeš, ilustrační snímek
Dojemné scény a srdcervoucí záběry z vykonstruovaných politických procesů z padesátých let v tehdejším Československu dnes mohou budit dojem, že je z hlediska práva vše již dávno zapomenuto. Není tomu tak.

Právo se v dnešní době tváří, že je tím hlavním hybatelem společnosti a že nad ním už nic není. Právo je však jen krátkodobé a pomíjivé, zato spravedlnost je věčná. Ilustruje to existence promlčecí doby, kterou mají všechna odvětví práva: občanské, obchodní, pracovní nebo správní právo, trestní právo nevyjímaje.

Trestné činy jsou promlčené uplynutím promlčecí doby v rozpětí od tří let, u těch méně závažných, až po ty nejzávažnější, kdy je to doba dvacetiletá. Jsou ale i výjimky… 

Roky 1948 – 1989…

Obecně platí, že vyšetření a odsouzení trestných činů je tím efektivnější a účinnější, čím je provedeno rychleji. Trvanlivost důkazních prostředků, kterými se před soudem znovu rekonstruuje určitý skutek, je omezená časem.

Z tohoto důvodu není možné vyšetřovat podezřelé osoby a trestně stíhat pachatele v nepřiměřeně dlouhé době, protože svědci zapomínají nebo vymírají a důkazní prostředky se ztrácejí ze zorného pole soudu. Proto máme i právní institut promlčení.

Existují ovšem trestné činy, které není možné promlčet kvůli jejich závažnosti a psychologickému dopadu na celou společnost. Trestní zákoník na ně pamatuje hned ve svých úvodních ustanoveních a specifikuje je nejdříve souhrnně jako trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy.

Pokračuje trestnými činy rozvracení republiky, teroristického útoku, teroru, a to pod podmínkou, že byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti v souladu s mezinárodním právem.

A nepromlčitelnost platí i u trestných činů spáchaných v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činila nejméně deset let. A to pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby.

Činy musely být spáchány tehdejšími veřejnými činiteli anebo v souvislosti s pronásledováním jednotlivců nebo skupin z důvodu politických, rasových nebo náboženských.

Příklad Pavla Wonky

Politické trestné činy z období tehdejšího komunistického Československa, ohraničené léty 1948 až 1989, jsou tedy nepromlčitelné a mohou se trestat vždy. Obtíž je jen v tom, že již nebude žít tolik jejich přímých účastníků, kteří by mohli být trestně stíhání a po právu odsouzeni.

Jejich věk sám o sobě ale nehraje žádnou roli a není ničím omezován. Snad jen, že trpí takovými zdravotními obtížemi nebo zchátralým duševním stavem, že i v případě odsouzení nakonec nenastoupí do vězení k výkonu trestu.

Ukázkou nepromlčení komunistického běsnění jsou i majetkové restituce, kdy se hlavně počátkem devadesátých let společnost snažila odstranit křivdy aspoň na poli majetkovém a vracela zestátněné nemovitosti původním majitelům nebo jejich potomkům.

V těchto dnech je čerstvým příkladem určité obdoby nepromlčitelnosti totalitních protiprávních jednání případ poslední oběti komunistické zvůle, Pavla Wonky.

I když je Pavel Wonka mrtev, Krajský soud v Hradci Králové v polovině června povolil v jeho prospěch obnovu řízení. V právu sice obecně platí, že jednou projednaný a u soudu rozhodnutý případ již není možné dát ve stejné věci znovu k soudu, a stejná zásada je i v trestním právu. Existuje však pojistka.

Tou je právě obnova řízení, kdy je možné i po rozsudku, který nabyl právní moci, kdykoli v budoucnu případ znovu otevřít a znovu jej projednat u soudu za předpokladu, že se objeví nové skutečnosti ve formě svědků nebo důkazů, které neexistovaly v době předchozího rozhodnutí. V takovém případě příslušný soud obnovu řízení povolí.

Je zkrátka dobré vědět, o to více teď, kdy se po zásluze připomíná 70 let od justiční vraždy Milady Horákové, že politické trestné činy spáchané v době komunistické nesvobody nejsou promlčené.

Nejen v našich myslích, ve kterých by měly zůstat uchovány jako memento navždy, ale pamatuje na ně stále i náš právní řád.

René Šifta

Author

Ústav nezávislé žurnalistiky,.z.ú.
Ústav nezávislé žurnalistiky,.z.ú. Ústav nezávislé žurnalistiky je nezisková organizace zabývající se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Jehož články jsou publikovány na portále HlidaciPes.org

Napsat komentář