„Pokud neumíráte nebo nemáte Covid, nezájem.“ Výpadky zdravotní péče odnesli hlavně chronicky nemocní

Odeslal: Ústav nezávislé žurnalistiky,.z.ú. Kategorie: Hlavní zprávy, COVID-19 28.06.2020 0 Líbí 0 Komentář(ů)
„Pokud neumíráte nebo nemáte Covid, nezájem.“ Výpadky zdravotní péče odnesli hlavně chronicky nemocní
© Autorská práva: #pixabay.com
Covid-19, aktuální téma (ilustrační foto)
U nejméně 40 tisíc osob se zdravotním postižením a u chronicky nemocných pacientů se v souvislosti s útlumem lékařské péče v době koronakrize podstatně ztížily podmínky jejich léčby a zhoršil se jejich stav. Jde o čtyřikrát víc lidí, než kolik bylo a je v Česku evidovaných případů onemocnění Covid-19.

Plyne to z průzkumu, který na vzorku 639 lidí se zdravotním postižením, s dlouhodobým onemocněním a těmi, kdo o ně pečují, provedla Aliance pro individualizovanou podporu.

Neměnit jedno riziko za druhé

Nemocnice musely s počátkem koronavirové epidemie z nařízení ministerstva zdravotnictví omezit poskytovanou péči jen na nezbytně nutná vyšetření a operace.

Omezená byla ale i neformální domácí péče a péče zajišťovaná dobrovolníky, sousedy či známými, i péče zajišťovaná registrovanými poskytovateli sociální i zdravotní péče.

Není možné měnit jedno riziko za druhé. Zvlášť, když mluvíme o té nejzranitelnější skupině lidí, kteří se kvůli zdravotnímu postižení nebo dlouhodobému onemocnění bez profesionální péče neobejdou,“ říká Agáta Jankovská, ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu.

Jak dodává, zároveň se zdravotní péčí vypadly lidem i sociální služby a příjmy. „V řadě domácností se krize rozvinula natolik, že evidujeme mimořádně závažné dopady na zdraví a životní vitalitu, a to nejen u lidí se zdravotním postižením nebo dlouhodobým onemocněním, ale i jejich rodinných pečujících,“ upozorňuje Jankovská.

Srovnání dvou vln šetření (24.3. – 8.4. a 6. – 21. 5. 2020)

(Jsou pro vás nyní nedostupné nebo obtížně dostupné některé léky, zdravotnické potřeby, pomůcky, lékařská péče?)

Nedostupnost sociálních služeb – srovnání v 1. a 2. vlně šetření

(Jsou pro Vás nyní nedostupné sociální služby, které obvykle využíváte? Pokud ano, které? Označte všechny takové.)

V první vlně šetření, která probíhala počátkem dubna, uvádělo 90 % respondentů zhoršenou dostupnost péče, kterou za normálních okolností využívali. Při opakovaném šetření mezi 6. a 21. květnem to stále bylo 83 % respondentů.

Nejde o to, že by se situace objektivně zlepšila, spíše se naučili novou situaci přijímat tak, jak je, případně se spolehnout na vlastní nouzová řešení složitých situací,“ podotýká Jenda Žáček za Děti úplňku, sdružení rodičů pečující o děti s autismem.

Problémy byly i finanční: 49 % lidí v průzkumu Aliance pro individualizovanou podporu v počátcích karantény uvádělo, že za stávajících podmínek nejsou schopni hradit svoje základní životní potřeby, nebo se toho obávají.

V závěru karantény se tento problém stále týkal 37 % lidí se zdravotním postižením a jejich pečujících. Třetina se bez zásadní pomoci obejde nejvýše měsíc.

Ještě větší nic než dříve

V Česku je 365 tisíc lidí, kteří jsou téměř nebo zcela závislí na péči druhé osoby. V anonymním režimu popisovali postižení a jejich rodiny situaci například takto:

„Všechny plánované výkony jdou stranou a z mého chodícího syna se stává nechodící.“

„Odstavení rehabilitace a ještě znemožnění alespoň krátkých vycházek s chronickou bolesti je likvidující nejen fyzicky, ale i psychicky.“

„Chybí kontroly u specialistů lékařů, chybí vyšetření, krevní náběry, aplikace injekcí, chybí porady s novým postupem léčby a mnohé jiné.“

„Nemůžeme navštěvovat rehabilitační centra – stagnuje synův rozvoj – což je pro něj v jeho raném věku velmi negativní.“

„Syn má PPRS (forma roztroušené sklerózy) a nutně potřebuje asistenci, která v tomto období vůbec nefunguje, čímž je nutné, abych péči suplovala já, jako matka, které je 71 let. Je to velmi náročné, stresující a oba jsme na pokraji svých sil.“

„Vyčerpaní rodiče, skoro zhroucení a zhoršení vztahu mezi nimi. Nedostatek sil na potřebné cvičení se synem. Díky zavření speciální školky a nemožnosti navštěvovat terapie mimo školku se syn začal vývojově zhoršovat. Říkáme tomu, že častěji odlétá na svou planetu a je totálně mimo.“

„Nechodí mi píchat injekci, jsem jen na práškách. Odmítli mi dát sanitku, ať si to zajistím sama, že jim se teď nechce jezdit.“

„Pokud neumíráte nebo nemáte covid, nezájem.“

„Nefungující ordinace a lékaři, které běžně navštěvujeme, nedostatek ochranných pomůcek pro nás, jsme teď ve skluzu s kontrolami a máme potíže při domácí výuce vzhledem k synově postižení.“

„Uvědomuji si více a lépe, že jsem větší nic než dříve.“

Život neohrožuje jen Covid-19

Už v průběhu koronakrize a vyhlášeného nouzového stavu HlídacíPes.org upozornil na to, že zatímco kvůli komplikacím spojeným s nemocí Covid-19 byla v českých nemocnicích na umělé plicní ventilaci zhruba padesátka pacientů, násobně více lidí potřebuje podporu dýchání dlouhodobě kvůli jiným nemocem.

Byli a jsou sice de facto na domácích jednotkách intenzivní péče, ale lidé, kteří o ně pečují, se ocitli na vedlejší koleji zdravotnického systému: neměli například dlouho roušky ani dostatek nezbytné dezinfekce.

Organizace sdružené v Alianci pro individualizovanou podporu i proto na základě zkušeností s koronakrizí vyzývají vládu k tomu, aby „redefinovala oblast ochrany zdraví a života ve zdravotních a sociálních službách“.

Za ohrožení zdraví a života nelze podle nich považovat pouze bezprostřední rizika typu Covid-19, ale i oblasti jako je duševní zdraví, deprese či domácí násilí a také právě přerušení pravidelné preventivní léčby, podpory a terapií.

„Sociální služby je nezbytné vnímat jako služby první linie, jež v nouzovém stavu nebo při rozvoji pandemie mají stejnou důležitost jako zdravotní služby,“ upozorňuje Jenda Žáček.

Robert Břešťan

Author

Ústav nezávislé žurnalistiky,.z.ú.
Ústav nezávislé žurnalistiky,.z.ú. Ústav nezávislé žurnalistiky je nezisková organizace zabývající se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Jehož články jsou publikovány na portále HlidaciPes.org

Napsat komentář