„Za komunistů bylo všechno lepší!“ Tuhle větu jste možná slyšeli i vy. Jaké byly skutečné stíny života v socialismu?
Nostalgie versus realita: levnější, ale opravdu lepší? Vzpomínky na doby socialismu znějí často jako pohádky ztraceného ráje. „Benzin stál osm korun a máslo deset!“ nostalgicky vyprávějí naši prarodiče. Skutečně však byla ekonomická situace tak růžová?
V roce 1989 dosahovala průměrná čistá mzda přibližně 2 400 Kčs. Za tuto částku jste si mohli koupit 300 litrů benzinu – podobně jako dnes při porovnání tehdejších a současných příjmů. Zvláštní kouzlo levných cen tak bledne, pokud se na něj podíváme očima tvrdé reality.
Zaměstnanost pro každého: sen, který něco stál
Ano, nezaměstnanost tehdy opravdu neexistovala. Jenže otázka zní: byla práce skutečně snem každého jednotlivce? Stát sice každého umístil do zaměstnání, ale bez ohledu na jeho vzdělání či ambice. Mohli jste skončit u pásu místo v kanceláři, pokud jste se „nehodili“ režimu. Mnoho lidí bylo nuceno opustit svůj obor a efektivita práce se pohybovala na úrovni nevyužitého potenciálu. Povinnost zaměstnání tak přinesla více frustrace než radosti.
Bezpečné ulice: klid, nebo strach?
Vzpomínky na večerní procházky za socialismu často zahrnují tvrzení o bezpečí, které dnes na ulicích postrádáme. Pravdou je, že zločinnost byla tehdy nižší – méně zlodějů, dealerů nebo bezdomovců. Na druhé straně však existovala jiná hrozba: samotní příslušníci SNB, kteří měli neomezenou moc. Každodenní život tak nebyl prostý strachu – pokud jste narazili na špatně naladěného „esenbáka“, mohli jste se stát obětí šikany kvůli malichernostem.
Poctivé jídlo: mýtus na talíři
Představa socialistické kuchyně jako éry kvalitního a poctivého jídla je často romantizovaná. Ve skutečnosti bylo jídlo spíše loterií. V restauracích se suroviny nahrazovaly horšími variantami, kvalita jídel byla kolísavá. Zemědělská družstva sice plnila své plány, ale jen díky enormnímu množství hnojiv – například v roce 1987 se na hektar pole aplikovalo kolem 230 kilogramů chemikálií.
Dnešní rádoby ekologičtější přístup k zemědělství je tak jedním z nepopiratelných pokroků.
Lidskost a vztahy: bylo nám lépe?
Oblíbeným tvrzením je, že lidé k sobě byli laskavější, soudržnější, pořádali večírky a oslavovali život. Ano, společenské vazby byly často silnější, ale realita nebyla vždy tak idylická. Ženy nesly tíhu domácích prací, starší generace zůstávaly často bez pomoci a neplánované rodičovství bylo tabu, které končilo potratem. Za krásnými vzpomínkami se tak skrývá mnohdy neveselá pravda.
Pohled do minulosti: co si z ní vzít?
Socialismus měl své světlé i temné stránky. Nostalgické vzpomínky mnohdy zkreslují realitu, přestože některé hodnoty, jako soudržnost nebo menší tlak na výkon, stojí za připomenutí. Pravda je ale taková, že „zlatý věk“ měl mnohem více šedi, než si dnes mnozí připouštějí.
Zapomenuté aspekty života za socialismu
Byrokracie na každém kroku
Socialistický režim byl synonymem pro nepřehlednou a zatěžující byrokracii. Ať už jste potřebovali zařídit cestovní povolení, dekret na byt nebo dokonce koupit auto, čekalo vás nekonečné papírování. Fronty na úřadech se stávaly běžnou součástí života, přičemž konečný výsledek často závisel více na osobních kontaktech než na vašich skutečných potřebách. Příslovečné „podání obálky“ nebylo výjimkou, ale pravidlem.
Nedostatek zboží a fronty
Obchody s potravinami a spotřebním zbožím za socialismu nabízely velmi omezený výběr. Často se stávalo, že i základní věci, jako maso, mléko nebo toaletní papír, byly na příděl nebo se na ně stály dlouhé fronty.

Bulharské cigarety za éry socialismu zb. BT, ilustrační foto. Zdroj: Nikola Macáková/UdálostiExtra.cz (archiv redakce)
Lidé si navzájem předávali informace o tom, kde právě „něco mají“, a mnozí se naučili improvizovat. Koupit například kvalitní obuv nebo oblečení bylo téměř nemožné, pokud jste neměli známé na správných místech.
Cenzura médií a informací
Televize, noviny i rozhlas byly přísně kontrolovány státem. Informace, které se dostávaly k veřejnosti, byly pečlivě vybírány tak, aby podporovaly ideologii režimu. Jakákoli kritika vlády nebo zmínka o západním způsobu života byla cenzurována. Lidé se proto uchylovali k poslechu zahraničních stanic, jako byla Svobodná Evropa, což ovšem neslo riziko trestního stíhání.

Logo Rudého práva, novin KSČM. Zdroj: Respublika Narodnaya / CC BY-SA 4.0
Cestování: jen s povolením
Cestovat za hranice socialistického bloku bylo téměř nemožné. Vyžadovalo to speciální povolení, které se udělovalo jen výjimečně. Většina obyvatel Československa tak znala pouze rekreační destinace v zemích východního bloku, jako bylo Bulharsko nebo Maďarsko. Touha po poznání světa zůstávala pro většinu pouhým snem.

Dvě výjezdní doložky zaznamenané v cestovním pase (cca 1967). Zdroj: Krokodyl – CC0 (volné dílo)
Kontrola soukromí
Soukromí bylo za socialismu luxusem. Telefonní hovory mohly být odposlouchávány, poštovní zásilky kontrolovány a podezřelí jedinci byli sledováni státními orgány. Spolupracovníci tajné policie, známí jako „donášeči“, se mohli skrývat mezi kolegy, sousedy nebo dokonce přáteli. Strach z prozrazení názorů, které se neshodovaly s režimem, byl všudypřítomný.
Vzdělávání: ideologie na prvním místě
Školství se v mnoha ohledech zaměřovalo více na šíření ideologie než na kvalitní vzdělávání. Děti byly vedeny k oslavě dělnické třídy, uctívání vedoucí úlohy strany a odmítání kapitalistických hodnot. Přestože přístup ke vzdělání byl univerzální, šance na studium na vysokých školách závisela často na „kádrovém posudku“ rodiny.
Omezené podnikání
Podnikatelské aktivity byly pod přísnou kontrolou a soukromé podnikání bylo v podstatě zakázáno. Drobným živnostníkům, kteří přežívali díky výjimkám, bylo kladeno mnoho překážek. Řemeslníci, obchodníci nebo hospodští museli bojovat nejen s byrokracií, ale také s neustálou hrozbou zestátnění jejich majetku.
Zdravotnictví: péče zdarma, ale s čekáním
Zdravotní péče byla sice dostupná všem a zdarma, avšak často na úkor kvality. Nemocnice trpěly nedostatkem moderního vybavení a personál se potýkal s velkým přetížením. Operace a specializované zákroky mohly být zpožděny kvůli dlouhým čekacím lhůtám. Mnozí lidé si navíc stěžovali na neosobní přístup lékařů a sestřiček.

České studentky připravující se na dráhu všeobecné sestry. Zdroj: Vlastimil – originally posted to Flickr as Studentky/CC BY-SA 2.0
Demokracie versus svoboda slova
Ano, v České republice existuje tzv. svoboda slova a svobodné vyjadřování. Ve chvíli, kdy však veřejně napíšete článek nebo vyjádříte názor na téma, které není tzv. „po vůli mocným,“ může se stát, že vás označí za dezinformátora či šiřitele falešných zpráv/fake news. A to i přesto, že jste pouze prezentovali svůj pohled na věc. Pokud si navíc dovolíte cokoliv napsat o politikovi v období před volbami, bývá to automaticky označeno za cílenou kampaň. Mnoho lidí však stále věří oficiálním tvrzením a výrokům vládních činitelů, kteří údajně vše konají v zájmu občanů. Je na každém, aby si na tuto situaci udělal vlastní názor. (Pozn. redakce: v budoucích článcích se budeme věnovat tomu, jak jsou velká mediální uskupení propojena s politickými strukturami, a jakým způsobem ovlivňují informace, které se dostávají na veřejnost.)
Demokracie a volby: jak svobodné skutečně jsou?
Názor – Demokracie nabízí možnost volit své zástupce a být aktivním účastníkem politického života. Volby umožňují občanům ovlivňovat směřování země a dát hlas těm, kteří reprezentují jejich hodnoty. Zůstává však otázkou, zda jde o opravdu tzv. „nezkorumpované a férové volby“. Jak je možné, že už krátce po otevření volebních místností se objevují první výsledky, přestože hlasy mají být sčítány až po skončení voleb? Navíc hlasy/hlasovací lístky občanů jsou v zapečetěných volebních urnách. Tyto tzv. předběžné výsledky vysílají nejen televizní stanice, ale i internetové portály.
Jaký smysl má pak tajné vhazování hlasů do zapečetěných uren před volební komisí? Nemohli by lidé rovnou hlasovat veřejně či on-line? Tyto nejasnosti vybízejí k zamyšlení, zda je volební proces opravdu zcela transparentní a pravdivý. Totéž „zfalšované,“ nebo hodně nedůvěryhodné (jak se někteří lidé domnívají) tzv. předvolební průzkumy různých agentur. Bohužel mnoho, skutečně mnoho lidí z řad široké veřejnosti těmto rádoby pravdivým průzkumům důvěřuje, ačkoliv je to pouze někým vytvořený obrázek či graf na papíře, můžeme-li to tak nazvat. (Pozn. redakce: tomuto tématu se rovněž budeme podrobně věnovat v některém z našich dalších redakčních článků).

„Pravda a láska“ vs. Koalice SPOLU. Zdroj: Koalice Spolu/ ODS (tiskový servis)
Potraviny: více možností, vyšší ceny
V porovnání se socialismem je dnešní nabídka potravin a zboží mnohem širší, ale za jakou cenu? Obchodní řetězce si často účtují obrovské marže, což vede k tomu, že máme jedny z nejdražších potravin v celé Evropské unii. Navíc v supermarketech často nakupujeme potraviny nižší jakosti oproti sousedním zemím, jako je Německo, kde by podobné produkty nebyly přijatelné.

Obchodní dům Kotva – Praha v roce 1974. Zdroj: Fortepan/Mezey András / CC BY-SA 3.0
Přestože je výběr bohatý, kvalita a ceny zůstávají otázkou, která by neměla být přehlížena.
Zdravotnictví: moderní technologie versus dostupnost péče
České zdravotnictví dnes disponuje moderními technologiemi a vybavením, které byly za socialismu nepředstavitelné. Avšak dostupnost zdravotní péče je mnohdy problematická. Zatímco dříve měl každý svého praktického lékaře a fungovala pohotovostní péče pro dospělé i děti, dnes je získání lékařské péče často obtížné. Najít praktického lékaře, zubaře nebo specialistu je mnohdy téměř nemožné. Pohotovosti fungují omezeně, a když pacient potřebuje pomoc, je často odkázán na záchrannou službu, která však není určena pro chronické potíže. Dochází tak k jejímu přetěžování, což může mít fatální následky pro pacienty v akutním ohrožení života.

Sanitka ústecké záchranné služby, ilustrační foto. Zdroj: UdálostiExtra.cz/ Nikola Macáková

Operační sál, ilustrační foto. Zdroj: Nensuria ze služby freepik
Moderní doba a její paradoxy
Současná demokracie a moderní doba přinášejí mnoho výhod, ale také řadu výzev a problémů. V tomto redakčním článku jsme poukázali na některé z nešvarů, které ovlivňují každodenní život občanů. Přestože svoboda a možnosti, které dnes máme, jsou důležité, neměli bychom přehlížet problémy spojené s jejich realizací. Je na každém z nás, abychom přemýšleli o tom, jaký vliv mají tyto změny na náš život a jak je můžeme společně zlepšit.