Víte, jak se vyjádří nicota v systému, který používá písmena místo číslic? Jednička je I, deset X, sto C, to víme všichni. Když ale dojde na nulu, většina z nás začne bezradně tápat. Pojďme se podívat na to, proč tento slavný starověký systém na obyčejnou nulu úplně zapomněl.
Záhada prázdných římských rukou
Všichni bezpečně víme, že jednička se zapíše jako I a stovka jako C. Zkuste ale z hlavy vysypat, jak staří Římané elegantně zapsali takovou obyčejnou nulu. Většina lidí začne usilovně lovit v paměti a vymýšlet složité kombinace, přitom řešení této zapeklité hádanky je až legračně prosté.
Tento propracovaný číselný systém totiž žádný znak pro nulu neobsahuje, což modernímu člověku hlava nebere. Tehdejší učenci nulu k životu vůbec nepotřebovali, protože jejich číslice sloužily primárně k rychlému počítání zboží na tržištích. Když nic nemáte, zkrátka to nezapisujete a raději jdete domů.
Přečtěte si také: Trik myslivců, jak se bránit proti klíšťatům. Stačí vám na to mrazák a béčko a vyhnou se vám obloukem
Foto: Magnific.com
Slovo pro nicotu bez matematiky
Římané sice nebyli žádní hlupáci a pro vyjádření naprosté prázdnoty používali srozumitelné slovo nula. Jenže toto slovo pro ně znamenalo prostě nic a nikoho nenapadlo dělat z něj matematického rachejtli. Čísla pro ně byla hmatatelná vyjádření reálných věcí, které se daly naložit na vůz.
Absence jednoho malého symbolu se jim ale nakonec stala osudnou v dlouhodobém historickém měření. Právě kvůli chybějící nule se s římskými číslicemi strašně špatně počítaly složitější rovnice. V jedenáctém století proto Evropa s úlevou přesedlala na mnohem praktičtější arabský systém.
Indický génius a sudé dilema
Skutečnou matematickou nulu, jak ji známe dnes, daroval světu až geniální indický matematik Brahmagupta. Vzdělaný asijský učenec v sedmém století konečně pochopil, že i prázdnota si zaslouží své pevné místo v řadě. Od té doby se lidstvo dohaduje, kam vlastně ta podivná nula vlastně patří.
Přečtěte si také: Češi si ve velkém dávají do ložnic tchynin jazyk. Pohlcuje totiž vlhkost a pomůže vám lépe usnout
Podle moderních školních pouček se nula oficiálně řadí mezi sudá čísla, což spoustě lidí dodnes hlava nebere. Když totiž nulu vydělíte dvojkou, dostanete zase čistou nulu a hlavně vám nezbude vůbec žádný zbytek. Vyzkoušet to můžete s jakýmkoliv číslem, výsledek bude stejný.
Temná strana dělení prázdnotou
Zatímco nulu můžete s naprostým klidem dělit jakýmkoliv jiným číslem na světě, obráceně to raději nezkoušejte. Pokud se pokusíte libovolné číslo rozdělit nulou, dostanete se do nebezpečné matematické pasti. Tento příklad totiž nemá řešení a kalkulačky při něm obvykle hlásí chybu.
Indický objevitel dal lidstvu mocný nástroj, se kterým se musíme naučit zacházet velmi opatrně. Nula dokáže v rovnicích napáchat obrovskou neplechu, pokud ji postavíte na špatné místo pod čáru. Je to fascinující důkaz toho, jak mocný dokáže být symbol, který vlastně neznamená vůbec nic.
Přečtěte si také: Odborníci srovnali, kolik času ušetříte, když pojedete na dálnici 160 km/h místo 130 km/h. Rozdíl je malý
Rok který v kalendáři chybí
Další velká motanice kolem nuly nastala v momentě, kdy se začal sestavovat náš současný kalendář. Křesťanský mnich Dionysius Exiguus se v šestém století rozhodl spočítat roky od narození Krista. Určil první rok nového věku, ale na nulu si přitom vůbec nevzpomněl.
Na jeho práci navázali další učenci a nikoho netrklo, že po roce jedna před naším letopočtem skočíme rovnýma nohama do roku jedna našeho letopočtu. Z matematického pohledu je to samozřejmě naprostá šílenost. Kalendář tak dodnes trpí zvláštní chybou, kterou si málokdo uvědomuje.
Foto: Magnific.com
Astronomové versus církevní dějiny
Tento historický paradox nakonec nevydrželi sledovat astronomové, kterým chybějící rok totálně nabourával přesné výpočty. Jacques Cassini proto v osmnáctém století zavedl pro astronomické potřeby rok nula. Tím sice zachránil logiku matematiky, ale způsobil chaos v historických tabulkách.
Přečtěte si také: Země se začala otáčet jiným způsobem. Vědce znepokojilo, že to je kvůli klimatickým změnám
Kvůli tomuto kroku se dodnes neshoduje historické datování s tím, jak hvězdáři počítají oběhy planet. Aby toho nebylo málo, odborníci navíc zjistili, že se slavný tesař z Nazaretu narodil o několik let dříve. Na přepisování zažitých učebnic dějepisu to ale naštěstí zatím nevypadá.
Zdroje:
Nikol Kolomazníková – autorský text
https://epochaplus.cz/jak-rimskymi-cislicemi-zapsat-nulu/https://www.dostudujte.cz/matematika/cisla/rimske-cislice-2https://www.studentmag.cz/jak-se-naucit-rimske-cislice-mnemotechnicke-pomucky-a-pravidla-zapisu/https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=793
